Když jsem vyšla ze školy, za ruku mě chytil Alex. ,,Tak vyrážíme, je čas jít." Rozešli jsme se společně městem. Alex mi všechno ukazoval a říkal mi různý zajímavosti. Jen jsem přikyvovala a koukala na něj. Snažila jsem si zapamatovat každičký detail jeho obličeje. Pak jsme došli k restauraci a on zastavil. Otevřel dveře a nechal mě jít první. Když jsem vešla, nějací jiní vrstevníci na mě zálibně koukaly. Když se za mnou ale objevil Alex, všichni sklopily pohledy do jídla. Usmála jsem se na něj a on mi řekl tak aby to nikdo neslyšel ,,Konečně někdo, komu tohle nevadí." Objednal nám jídlo, a mě celou dobu hrabalo hlavou, co objednal. Sedli jsme si ke stolu a on si sedl vedle mě a začal zkoumat moje vlasy. Chvíli jsem ho pozorovala. Vadilo mi, když mi někdo sahal do vlasů. Jen jsem sebou ucukla do strany. Donesly nám jídlo. Koukala jsem na tenké nudličky a na hůlky vedle talíře. Vzala jsem hůlky a každou jsem vzala do jedné ruky. Snažila jsem se nabrat něco, ale nešlo to. Koukla jsem na Alexovy ruce a všimla si, jak drží hůlky. Zkusila jsem to podobně, ale málem mi vypadli z rukou. Alex se na mě podíval a zasmál se. Zašel vedle mě a ukazoval mi, jak mám hůlky chytit, jak s nimi hýbat, a poté jak chytit jídlo. Naučila jsem se to téměř rychle. Nebylo to těžký, ale ani lehký. Snědly jsme co bylo na talíři, a pak přišlo placení. ,,Zaplatím to, když jsem tě pozval." Chtěla jsem něco namítnout, ale když vztyčil ukazováček a vrhl po mě varovným pohledem, nebyla jsem schopná slova. Začínám mít strach. Neřekl mi, kolik to stálo. A to jsem naléhala. Šli jsme ještě chvíli městem.

Konečně jsme došli ke kinu. ,,Počkej venku já se kouknu, na co se dá koukat a společně vybereme." Jen jsem stála a čekala, když v mé blízkosti zastavilo černé velké auto. Odskočila jsem ve chvíli, kdy z auta vystoupily dva muži. ,,Emilie Cihlářová, teď půjdete s námi." Podezíravě jsem na ně koukala. ,,Nebo co?" Zase jsem si věřila. ,,Buď s námi půjdeš po dobrém nebo po zlém. Být tebou jdu!" V autě jsem zahlídla provazy. Si myslí jako co. ,,Takže mě chcete unést?" Založila jsem si ruce v bok. Jeden z nich začal být netrpělivý. Chytil mě za zápěstí. ,,Jdeme!" Vytrhla jsem se mu a o krok couvla. ,,Nechte mě na pokoji!" On mě ale za zápěstí chytil znova. Moje ruka vylítla a dostal pěstí do nosu. Spadl na zem a ten druhý mezitím vytáhl provazy. Pomohl svému komplici na nohy. Každý chytil jednu stranu provazu a chtěli mě svázat. ,,Vážně?" Proklouzla jsem pod provazem a bouchla jednoho do zad. Hnedka se otočily a šli na to jinak. Jeden pustil provaz a vzal ho ten druhý. Obklíčili mě a chodily kolem mě. Utekla jsem za jednoho a pověsila jsem se na něj, ale on jen stál. Mohl alespoň spadnout. Seskočila jsem, protože mě chtěl chytit ten druhý. Kopla jsem ho do břicha a on šel na kolena. Skopla jsem ho na zem a kopla ho do boku. Vrhl se na mě ten druhý. Chytil mi obě zápěstí a chtěl mi je svázat. Svázal mi zápěstí k sobě. Já ho kopla do břicha a odskočila jsem od něj snažila jsem se rozvázat zápěstí. Když se mi to skoro povedlo, někdo chytil oba konce provazů a svázal je za mnou. Měla jsem ruce u těla. Povedlo se mi vykroutit pravou ruku. Hnedka jí ale chytil. Ten druhý mě chytil za nohy a položili mě na zem. Provaz byl dost dlouhý. Chtěly mě celou svázat, ale najednou ten za mnou spadl na zem. Ten druhý se zvedl a přestal mě hlídat. Rozvázala jsem se a pohotově jsem si stoupla. Koukla jsem se do očí Alexovi. ,,Nic nedávají, padáme odsud." ,,Jasně!"

Chytili jsme se za ruce a utíkaly pryč. Doběhly jsme k mému domovu, v sedm. Rozloučila jsem se s Alexem. Zalezla jsem domu a povídala si s mámou. Neřekla jsem jí, ale že mám přítele. Schovala jsem se za kamarádku, kterou nemám. No nejlepší nápad. A taky jsem pomlčela o tajném únosu, kterému Alex zabránil. Šla jsem spát v devět hodin.
Stojím před kinem a koukám se na nebe. Najednou u mě zastavilo velké černé auto. Uskočila jsem do strany a těkala pohledem mezi muži. Ti otevřely zadní dveře. Vystoupil z nich mě odněkud povědomí muž. Koukal se na mě pobaveným pohledem a zašeptal. ,,Pojď ke mě broučku." Při tom oslovení se mi dělalo blbě. Jen jsem uhnula pohledem a už mě držel v náruči. Pomalu mě nesl do auta. ,,Budeš moje, jen moje." Šeptal a já se začala vzpírat. ,,Alexi pomoc!" Vzlykala jsem a snažila se vyprostit.

Vzbudila jsem se celá zpocená v posteli. Koukla jsem se na budík u postele. ,,Za půl hodiny šest. O víkendu se vzbudím v šest." Bouchla jsem do polštáře, ale pak jsem si znova lehla a za chvíli jsem znova usnula.