❤XC.❤
Ale i přes mou mysl tě vyslyším.
Povolím písek, co mě chrání.
Právě teď jsem hodně zranitelný.
Právě teď ani neovlivním své červenání, které nastalo hned, jak jsi mi sáhl na mou kůži.
„Tak jemné!"
Uchopíš mou ruku a třeš si ji o tvář.
Působíš mi srdeční zástavu.
Musel jsem se otočit přesně na druhou stranu.
Nechci, abys viděl jak jsem nervózní.
„Huh? Promiň. Není ti to příjemné. Jsem moc zbrklý, mám to v povaze."
Já vím.
Moc dobře tu tvou zbrklost znám Naruto.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro