„Nic jsem neudělal. Právě že jsem tě nechápal. Však jsem tě chtěl zabít. Nemáš mi za co děkovat."

Každou chvílí se asi rozpláču.

Tohle je tak...

Zvláštní pocit.

Chvíle.

Všechno kolem mě.

„Teď mi ale rozumíš. Takže mám."

Usměješ se na mě.

Bereš to jako konec diskuze.

Já ale ne.

Stále jsem ti ještě nevysvětlil za co ti děkuji Naruto.