❤LXXXV.❤
„Nechápu."
Pobaveně se zasměješ.
„Věděl jsem, že to řekneš."
Odmlčíš se, abys mohl uklidnit svůj smích.
„Před těmi lety... Byl jsem naštvaný, když jsi chtěl ublížit Leemu v nemocnici. Ale taky... I přes mou vyděšenost... Něco cosi ve mně bylo opravdu moc rádo, že je někdo, kdo zná tu hroznou samotu stejně tak dobře jako já. Že někdo konečně chápe jaké to je a nepřikyvuje jen ze slušnosti."
Obávám se, že mi došel dech.
C-c-co jsi to právě řekl Naruto?
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro