Dojde ti, že potřebuji čas na vymyšlení vhodných slov.

A tak počkáš.

Jak se dalo čekat.

„Já.."

Začnu, jakmile se uklidním.

„Nikdy jsem ti nestihl poděkovat. Za všechno."

Můj zrak se ti vyhýbá.

Cítím z tebe překvapení.

Mlčíme.

Dlouho.

Než promluvíš.

„Nevím za co mi děkuješ... Neměl bych ti děkovat já?"

Nechápu.

Proč bys mi děkoval Naruto?