„Narazil jsi už na Naruta?"

Nechápavě se na něj zadívám.

„Co?"

Dodám.

Zasměje se.

„Tehdy jsi mu chtěl něco říct, ne?"

Zapátral v paměti.

Já částečně taky.

Je to pravda...

Chtěl jsem ti něco říct.

Mé obrovské díky.

Které nemám šanci vyjádřit.

Chtěl jsem ti poděkovat za všechno.

Ale hlavně za otevření mých očí.

Měl bych ti to říct.

Dokud tu jsem.

I když mé vyjádření vůbec nebude stačit na splacení tak velkého dluhu.

Už jsem se smířil, že budu tvým dlužníkem do konce mého života.

A abych pravdu řekl...

Vůbec mi nevadí, že se jedná o tebe Naruto.