❤CXCIV.❤
„Prostě jsem se jen zamyslel, toť vše."
Odseknu.
„Fajn fajn, jen se hned nečerti, nebo se tu začneš červenat vzteky a ne vzrušením."
Zasměje se.
Začíná mi lézt na nervy.
Aby dnes nespal na podlaze.
Ale co to vlastně řekl?
Vzrušením?
Nikdy mě nic nevzrušovalo.
Možná tak boje.
A smrt spojená se strachem.
Ale jinak nic.
Nelíbí se mi ta představa, že jsem opět o krok blíž k zešílení z mé neopětované lásky k tobě Naruto.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro