O dva dny později
přišel jsem do školy a dívám se po různých vlcích a v tu chvíli jsem zahlídl Willa s krásnou vlčicí (samozřejmě) jdou směrem ke mně a vlčice na mě ukáže tlapou já v tu chvíli odvrátím zrak, Will s vlčicí přídou ke mně a Will spustí „Čus trapáku jak je?" vlčice ho okřikne „Wille nech ho, Ahoj jsem Sarah jsem tu nová" příjemně se usměje. „Ahoj jsem Sam, který je sám" zasměju se, Sarah se ne mě podívá a řekne „to není možné jsi tak krásný a..." přeruší jí Will „asi půjdem zlato ne" uměle se usměje Sarah odejde a Will mě chytí za tlamu a říká „tak hele ta je moje jasný!" pak mi jednu uvalí a odejde. Přiběhla ke mě Apa a já ležím na zemi to je trapas. Apa vyděšeně si ke mně klekne a podívá se na mě „Samíčku jsi v pořádku? Ten grazl Will já bych ho zmlátila!" já otevřel oči a řekl jsem „ to já taky lás..."a rači jsem nepokračoval Apa se na mě podívala „Samíčku! Dala bych ti pusu, ale nevím jestli ti to nebude vadit" zasmála se a já na to „od tebe nene" usmál jsem se a ona také a dala mi pusu na tvář a potom jsme šli do třídy. Došli jsme do třídy Apa o mě opřela hlavu (protože jsem vyšší než ona) a řekla „kde sraz teda?" odpovím jí „u opuštěného domu na kraji města OK?" „okí" usmála se a šla do lavice a v tu rádu jsem si všiml že Sarah sedí vedle mě můj pohled za to stál. Došel jsem do lavice a Sarah hned na mě „Ahoj ty tady sedíš, to je náhoda" já jen „e... to je" sedl jsem si a ona si všimla rány co mám od Willa na oku a to nemohlo být horší vzala vatičku a desinfekci „počkej ošetřím ti to" já hned na to „nene to není nutný!" a pak mě to bolelo ještě víc. Konec hodiny konečně, normálně mam hodiny rád protože můžu psát na Wattpad, ale teď to bylo hrozný Sarah se mě furt na něco ptala, ale na to že vypadá, že je emo celkem hustý no. Odešel jsem domů a jen si bral dárek pro Apu a šel, jenže mě Sarah asi sledovala a zazvonila na dveře máma na mě řve „běž otevřít Same!" „Jojo mami" došel jsem dolů a otevřu dveře a za nimi je Sarah a říká „ahoj Same nejdeš ven" „Ehm... sorry nemůžu á... pa!" rychle zavřu dveře. A co já mám teď dělat hm... okej mám nápad vezmu si věci pro Apu a jdu zadními dveřmi přes zahradu. Chodím jak úchyl v keři plazím se jak na vojně přeskočím plot a utíkám směrem k opuštěné budově. Doběhnu na místo a sednu si jsem celý zadýchaný pomalu příjde Apa a říká „ to si běžel maraton" zasměje se „no... sko-skoro Apo". Jak se rozdýchám tak říkám „jsem rád že jsi přišla" obejmu jí „taky tě ráda vidím" „nic méně ti chci něco ukázat" podívám se na ní „Tak to jo." usměje se „jdem?" „Jasný" mrkne. Dojdeme na určité místo to místo je výhled na celé město, protože je k večeru celé město svítí. Apa „Woow!" usměju se a sednu si, ona si sedne vedle mě zeptá se mě „máš rád noc?" odpovím „mám ale miluji..." „koho?" podívá se na mě „tebe!" dám jí rty na rty (pusu) zavřela oči pak jsem přestal a řekl jsem jí „víš já..." „ty?..." „mám pro tebe dárek" usmál jsem se „na" předal jsem jí dárek (vlastně ručně vyrobení lapač snů, a kytici) „Same to si nemusel" musel jsem „musel lásko" a ona mi dala pusu a pak mi řekla „víš jak jsem ti chtěla něco říct v té škole" „no?" „víš já tě mám hrozně moc ráda už několik let a chtěla jsem ti říct, jestli by jsme si nedali rande" zasmála se „á... víš že já taky" usmál jsem se „to je od tebe hezký Same" lehla si „á... Apo... nechceš se stát jen moje! holčička?" a ta se na mě podívala jako vrah „Holčička jo! Tak dobře chlapečku ale na holčičku zapomeň!" směje se „Hm... a co když budu chtít?" okamžitá odpověď „n e!" smějeme se a lehneme si k sobě máme packu přes packu a díváme se na město.