„Myslíš, že bys mně mohla učit?"

„Učit? Na špionku?" v Natashině hlase zazněl nefalšovaný údiv. „S takovýmhle výcvikem se začíná v útlém dětství. Potřebuješ k tomu víc než hezkou tvářičku. Převlékáš kůži jako chameleon, Wando. Tohle není nic pro tebe, máš jiné schopnosti... a to opomíjím tvůj věk," snažila se neznít příkře. Chápala, že to pro Wandu není lehké, pro nikoho z nich nenastala procházka růžovou zahradou. Všichni přišli o část rodiny, ale byli dospělí. Uměli se popasovat s následky.

„Potřebuju být užitečná, něco dělat," zamlčela, že má znovu noční můry. Vídala v nich Ultrona, kterak si ve Visionově těle podrobuje jeden svět za druhým, až nezbylo nic. Zůstal jen popel a prach.

„Tak dobře... ukážu ti základy, které bys mohla zvládnout, když chceš být užitečná," bláhový nápad dostával v její hlavě pevnější obrysy.

„Díky."

„Neděkuj. Nevíš, k čemu ses upsala."

„Kontaktuješ Visiona, tebe nikomu hlásit nebude."

„Proč?" měla v živé paměti jejich poslední setkání na letišti. Nebyla to příjemná vzpomínka.

„Nikdo z nás to neřekne nahlas, ale máme o ně taky starost. Jsme pořád jedna rodina, i když se zrovna nebavíme. Chceme vědět, že jsou v pořádku. Obrazy v médiích nejsou ty pravý, přetvařují se."

„To bych mohla zvládnout."

„Ještě jedna věc, Wando. Uzavřeme dohodu, bez ní tě nepustím. Drž se ho, sleduj, ale nedělej hlouposti."

„Souhlasím," hodlala být opatrná. Oba stáli na opačných stranách, byla zločinec, ale svého rozhodnutí nelitovala. Zachovala se správně.

(Don't need ammunition

On a mission and we'll hit you with the truth

Diva's, queens, we don't need no man

Salute!)

Nepotřebujeme munici.

Jsme na misi a praštíme tě pravdou.

Divy, královny, nepotřebujeme muže.

Pozdrav!

**