Výš, dál, rychleji, pro tato slova žila, dýchala. Tvořila nedílnou součást její osobnosti. Měla schopnosti potřebné k dosažení všech svých snů, i když ji na každém kroku, po pádech, odrazovali. O to víc bojovala, neustupovala. Nevzdávala se. Měla jen jeden život a hodlala ho prožít naplno. Nikdy ji ani nenapadlo, že nebude dál žít jako člověk. Toužila, jen po tom, být pilotkou. Teď měla nakonec jiné poslání.

„Ty jsi Carol Danversová. Ty jsi ta žena z černé skříňky, co riskovala život pro správnou věc. Jsi chytrá a vtipná a pořádně otravná. Ta nejsilnější ženská, co jsem kdy znala. Dřív, než ti z rukou začaly šlehat plameny. Rozumíš mi?"

Carol Danversová se zastavila před dveřmi nemocničního pokoje. Obvyklý oděv nahradily kalhoty s halenkou. Zrovna teď nebyla superhrdinkou, zůstala jen tetou a nejlepší kamarádkou.

„Jak je jí?" nechtěla dovnitř vejít nepřipravená.

„Vždyť mámu znáš, teto. Je bojovnice... kdyby mohla, už dávno by vstala a vrátila se do práce," v hlase Monicy zazněl úlevný podtón. Najednou se o svou matku nemusela postarat sama. Byla tu její teta.

Carol rozpřáhla náruč.

Členka agentury Sword nezaváhala. Přivítala tetino objetí.

Na chodbě stály dvě ženy, které se smiřovaly se skutečností, se ztrátou, která měla přijít.

(Ladies all across the world

Listen up we're looking for recruits

If your're with me let me see your hands,

stand up and Salute)

Dámy po celém světě.

Poslouchejte, hledáme nováčky.

Pokud jste se mnou, tak ať vidím vaše ruce,

stoupnout a pozdravte.

*

„Další noční můra, Wando?"

„Visione..." před ním nemusela předstírat, ani se tvářit v pořádku.

„O čem byla?" sedl si k ní. Kámen mysli v jeho čele vydával konejšivé světlo.

Čarodějka se k němu schoulila. „Byla tam spousta tváří, známé i neznámé. Všechno to bylo..." odmlčela se, hledala správná slova. „Rychlé, zmatečné."

„Co jsi cítila?"

Zavrtěla odmítavě hlavou.

„Wando..."

„Smutek, hněv, zmar... a beznaděj. Tahle noční můra se pořád opakuje, ty ostatní jsou jiné."

„Třeba ta o zombiích?"

„Hm," vyprávěla mu o nich. Mnohokrát se vzbudila ze snů, které působily zcela reálně.

„Jsou to jen špatné sny. Nestanou se."

„Nestanou, máš pravdu, a víš proč?"

„Řekni."

„Protože jsme spolu," zavřela oči. „Spolu..."

„... je to správně. My dva dohromady," lehce ji kolébal, aby klidně usnula.

(Get your killer heels sneakers,

pumps or lace up your boots

Representin' all the women, salute, salute!)

Nazujte si své zabijácké podpatky,

kecky, lodičky nebo si zašněrujte boty.

Zastupujeme všechny ženy, pozdravte, pozdravte!

**