Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

!24!

"Pomoc! Pomozte mi někdo!"Křičí kluk a běží pralesem, zatímco já běžím s úšklebkem za ním. Nemá šanci.

Schoval jsem se za stromem a on vyčerpaně zastavil, když si všiml, že za ním nejsem. Kdyby jen věděl.

Začal hlasitě oddechovat a klesl na kolena, protože běžel dost dlouho. Hmm...dal jsem mu 3 minuty náskok a on ani tak nestihl utéct moc daleko. A ještě tu huláká jak na lesy.

Pomalu jsem vylezl ze svého úkrytu a po špičkách šel k němu. Musel jsem se dívat pod nohy, protože každá malá větvička nebo lísteček,co by pode mnou křupl by ho mohl donutit se otočit.

Když jsem byl už za ním, vytáhl jsem z opasku nůž a přiložil mu ho ke krku. V tu chvíli se mu zadrhl dech a já ho donutil zaklonit hlavu."P-prosím..."Špitl a díval se mi přitom do mých rudých očích."Sbohem..."Ušklíbl jsem se a sekl nožem.

Z rány se mu začala valit krev stejně jako u úst, což způsobilo, že se začal dusit. Po chvíli dopadl mrtvý na zem. Nechal jsem ho tam a vrátil se zpět.

Deathen se s úšklebkem opíral o zeď jeskyně. Jak jinak byl vždy ve stínu, protože prý nebylo dobré na jeho oči. Mě naštěstí nevadilo a tak vždy, když nám ve dne utekla kořist jsem pro ni mohl běžet.

"Tak co? Je mrtvý?"Uchechtl se, když mě viděl a já zabodl krvavý nožík těsně vedle jeho hlavy do zdi. Jen se uchechtl."Skvěle..." Olízl krev na nožíku.

Co se stalo, že jsem takový? Hlas uvnitř mě mě ovládl. A je to skvělý pocit. Deathen mi ukázal lepší směr. Vysvětlil mi snad vše o tom, co jsme zač. Jsme svobodní.

Deathen trpěl a byl na pokraji smrti. Jeho hlas byl v něm celou dobu, ale on o něm vědět nemohl, protože tento hlas můžeme slyšet jen, když jsme na pokraji zoufalství,nebo na pokraji smrti a pak, když jsme zlomení k nám začne mluvit.

Je to naše podvědomí. Někteří další lidé ho možná slyší také,ale jen my dva máme takový dar a máme ty oči. Přesvědčil mě, že je to dar.

Nejspíš je divné, že slyším ten hlas, i když jsem nebyl na pokraji smrti. Byl jsem ale zlomený a on ten hlas zesílil tím, že mě mučil.

Doteď mám na těle jizvy,ale já je beru tak, že mi říkají,jak moc silný a mocný jsem.

Teď děláme to,co on před několika měsíci. Lákáme sem špatné lidi, kteří si neprávem myslí, že jsou mocní a silní. Každý,kdo má tento pocit neprávem umře.

Možná i ten,kdo čte tento deník, který jsem napsal krátce po tom,co ze mě udělal Deathen někoho jako on,je špatný a myslí si, že je mocný a silný.

A proto by se měl mít na pozoru. Jestli ho totiž našel, znamená to, že je na tomto ostrově,kde si na něj počkám a udělám cokoliv,abych ho spolu s Deathanem zabil...

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro