https://youtu.be/jEDobbNLXgc

O hodinu později seděli na chladné zemi, připíjeli na nalezení pokladu vínem, které měla Mary schované v jednom kbelíku a zpívali pirátské písně.
,,Co jste to předtím povídala o tom kapitánství, mylady?" zavtipkoval a přátelsky Mary žďuchnul do ramene.
,,Přiznávám, drahý kapitáne. Mýlila jsem se," uznala svou chybu a zasmála se. ,,Jenom nevím, za co si koupím další víno, když tohle jsme použili na pirátské účely."
,,Koupím vám desítky sudů vína, když se mnou vydržíte bezvětří v přístavu, Perličko." Z kapsy vytáhl mapu a podal ji Mary. Rozevřela mapu a pročítala názvy všech přístavů, kde nikdy nebyla.
,,Kam zamíříme, kapitáne?"
,,Na jihovýchod, mylady!" poručil Jack a ukázal prstem na náhodné místo na mapě.
,,Nechci bejt opovážlivá, ale nebylo by lepší plout na sever?"
Jack lhostejně pohodil rameny. ,,Sever, jih, východ, západ, čert to vem," zabrblal a napil se.
Mary si povzdechla. ,,Měla bych jít připravovat hospodu. Za chvíli budem otvírat."
,,Ty sem nepatříš, Perličko," řekl. Mary se znovu zasmála.
,,Kam teda patřím, kapitáne?"
Zadíval se jí do očí. ,,Na moře," odpověděl a poprvé mluvit vážným tónem. Skoro ji to vyděsilo. Neusmíval se. Jeho hnědé oči jiskřily něčím vzdáleným, lákavým. V srdci Mary Forsterové se vzdmula vlna, ta vlna, která ji v představách popoháněla po mořích. ,,Moc si toho ze včerejška nepamatuju, ale přesně si vybavuju, jak jsi hltala každý mý slovo. Při každý zmínce o moři jsi zbystřila. Tvoje rysy v obličeji se změnily, když jsem vyprávěl. Můžeš to skrývat přede všema, ale přede mnou tu touhu po moři neschováš. Vidím do tebe, Perličko. Vidím to ve tvým pohledu, slyším to ve tvým hlase, jsem si jistej, že je to poznat i ve tvým doteku." Jemně přejel svým ukazováčkem po jejím spodním rtu. ,,A jakou chuť tvá touha po dobrodružství má?"
Mary na něj šokovaně hleděla s pootevřenými ústy. Ani nemrkala, jak udivená byla. Když se trochu probrala, odtáhla se od něj. ,,Ty se snažíš vyhnout zaplacení toho dluhu. Ale já ti na to neskočím," řekla Mary, zvedla se, vytrhla mu láhev vína z ruky  a odkráčela.

Celý den na to myslela. Věděla, že si vymýšlí! Nebyl žádný pirát! Už vůbec nebyl kapitán! Byl to jen... Odfrkla si. Jenže s tou touhou měl pravdu. Na vteřinu zavřela oči a zasnila se. Nechat vše tady na pevnině, utéct té jednotvárnosti života, dát svůj život všanc! Přenechat práci v krčmě bratrům. Čas od času si Mary povzdechla. Čím víc si připomínala své sny, tím víc ji bolela krutá skutečnost, že nikdy na lodi žít nebude.

Hned po setmění přišel Jack, pozdravil Mary a jejího otce kývnutím hlavy, při kterém si přidržel svůj klobouk, a svým tanečním krokem zamířil ke svému oblíbenému stolu. ,,Vyprávěj, kapitáne!" volali někteří štamgasti, kteří už od rána znovu popíjeli. Samá vybraná společnost, jen co je pravda, pomyslela si Mary.
Jack si odložil svůj klobouk, mávl na Mary, aby mu donesla něco k pití a melodramaticky začal: ,,Nastražte svůj sluch, moji přátelé, dnes uslyšíte příběh, jak jsem zemřel!" Mary se skepticky ušklíbla. Donesla mu pintu piva a položila ji na stůl. ,,Perličko, já tě nemít..." pravil laškovně a jedním okem na ni mrkl.
,,Oj! Bacha s tou Perličkou, umí totiž šermovat," odvětila Mary varovně. Jacka ta poznámka potěšila, protože se jeho tvář rozzářila.
,,Rajc, Perlo, těžkej rajc," zašeptal. Mary uvažovala, že mu chrstne do obličeje pivo, ale její potěšil její ženskou marnivost a tak to prostě přešla. Odkráčela k výčepu.

Během večera Jack jednou vstal a došel k prázdným korbelem k Mary. Podal jí ho, pak se k ní nahnul a pošeptal jí do ucha: ,,Dnes v noci budu čekat v přístavu. Odpluju, až odbije třetí hodina. Je jen na tobě, jestli se přidáš." Pak z měšce vylovil pár zlaťáků a položil je před Mary. ,,Za ubytování," řekl a odešel ke zpívajícím kumpánům.