Bylo něco po setmění, všude bylo vlhko, ticho a na zemi se válelo spadané listí.
  Dokonalé načasování jít posbírat nějaké bylinky. Pomyslela si malá hnědá učednice, která měla namířeno k hranicím s Křišťálovym klanem, kde roste skoro nejvíce bylinek. Když došla na dané místo, začala se rozhlížet a větřit.
  Zahlédla heřmánek, ke kterému následně šla. Sklonila se k zelené rostlince s bílým kvítím a ještě před tím, než se do rostlinky zahryzla ji do čumácku vrazil cizí pach.
  Zvedla hlavu a nastražila uši. Náhle kousek v dáli zahlédla rezavého kocoura, který byl pravděpodobně také učedník, ale nedokázala rozpoznat kdo to přesně je.
  Chvilku rezavého kocoura který k ní byl zády pozorovala... vypadalo to, jako by také hledal bylinky. Kocour se ale náhle zastavil, a ji to silně znepokojilo. Rezavý učedník se začal pomalu otáčet směrem k hnědé učednici, která zpanikařila a rychlostí světla vystřelila do křoví.
Bylo ticho... hnědá učednice si myslela že ji asi neviděl ale najednou ztuhla.
  ,,Vylez! Viděl jsem tě,'' řekl s uchechtnutím ten kocour s rezavým kožíškem.
  Učednice chvilku váhala, ale nakonec z keře vylezla a zahleděla se rezavému kocourkovi do tváře. Neznala ho, na Shromáždění byla už opravdu hodněkrát, ale byla si na sto procent jistá, že jeho tam ještě nepotkala. Hnědá učednice sebou trhla když rezavý učedník prolomil ticho.
  ,,Tebe neznám...,'' zamumlal a prohlédl si hnědou učednici. ,,Jsem Lišáček, ty?'' řekl ji a věnoval ji milý úsměv, a z hnědé učednice náhle vyprchala všechna nejistota.
  ,,Jsem Šištička,'' odpověděla mu přátelsky.
Takhle si povídali nějaký těch pár minutek.

  Lišáček zrovna něco říkal ale Šištička ho musela přerušit. ,,Promiň že tě přerušuju Lišáčku, ale už budu muset jít. Byla jsem pryč až moc dlouho a moje učitelka na mě musí určitě čekat,'' řekla trochu sklamaně.
  ,,To je v pořádku. Taky jsem byl pryč celkem dlouho, a nevím jak bych mojí učitelce vysvětlil, kde jsem byl. Nevím jak to dělá ale vždy pozná že lžu,'' uchechtl se ,,Tak se měj Šištičko!'' rozloučil se s ní přátelsky, a popadl bylinky, které měl odložené na zemi.
  ,,Příjdeš i zítra? V noci?'' zeptala se ho ještě rychle Šištička. Lišáček vypadal, že na chvilku zaváhal ale pak přikývl.
  ,,Až bude měsíc nejvíš,'' řekl ji ještě přes bylinky v tlamičce.
  ,,Až bude měsíc nejvíš,'' zopakovala po něm Šistička, a vzala bylinky které natrhala mezitím, co si povídala s Lišáčkem.
  Teď už se každý z učedníků léčitele vydal svou cestou s doufajícími myšlenky, že na jejich srazy nikdo nepříjde...

Tak co? Jak se líbil prolog?  ❤️♥️
Tady mám pro Vás nějaké otázky ^^
1. Kdo myslíte že bude hlavní postava?
2. Myslíte že se někdo dozví že se Šištička a Lišáček scházejí na hranicích klanů?

Kdyby jste v textu zahlédly nějakou gramatickou chybu tak dejte vědět xD (vsadím se že pokud tu mám chyby tak se ozve nejčastěji Kuku XDDDD)

Za obrázek v médiích děkuju MysticAnimalLover

(499 slov)