Ráno, nebo spíše v pozdní dopoledne, vzbudil schoulené a stále ještě spící mladíky, zvuk Sasukeho telefonu.

Černovlasý muž se nepříjemně napjal a cosi nesrozumitelného zamručel, než se s ještě zavřenýma očima natáhnul přes svého manžela k nočnímu stolku a uchopil tu řvoucí věc. V první chvíli měl chuť zmáčknout červené tlačítko pro zamítnutí hovoru, ale když si s pootevřenýma očima všimnul volajícího, nakonec hovor přijel. Přiložil si telefon k uchu a ještě před tím, než se ozval, políbil roztomile rozespalého a mžourajícího blondýnka na čelo.

,,Jo?" zabručel nepříjemně.

,,Ty ještě spíš?" uchechtl se na druhé straně Itachiho hlas.

,,Už ne, když si mě vzbudil," zamračil se.

Němě ústy naznačil Narutovi kdo volá, když viděl jeho zvědavá modrá očka, jak si ho prohlížejí. Rukou vjel do jeho vlasů a začal si hrát se zlatavými pramínky.

,,Nechcete se stavit na oběd? Máme novinku, tak se chceme pochlubit."

,,A nemůžeš mi jí říct do telefonu?"

,,Ne."

Sasuke si zhluboka povzdechl. Na chvíli odendal telefon od ucha, aby se zadíval na displej a zjistil, kolik, že je to vlastně vůbec hodin.

,,V kolik?" rezignoval.

,,Vzhledem k tomu, že se ještě válíte, tak co třeba tak za hodinu a půl?"

,,Oukej, budeme tam," zamumlal Sasuke a telefon típnul.

S brbláním jej položil na stolek a přitulil se opět ke svému manželovi, který spokojeně zavrněl.

,,Co chtěl?" zeptal se Naruto zvědavě.

,,Jestli se nechceme stavit na oběd, prý mají nějakou novinku, co nám chtějí oznámit," protočil očima ospale.

,,Novinku?"

,,Co já vím co to bude. Jako kdyby to nešlo říct po telefonu."

,,V kolik tam máme být?"

,,Za hodinu a půl."

,,Tak to máme ještě spoustu času," ušklíbnul se Naruto a vyhoupl se nad svého manžela, aby ho mohl políbit na ústa.

Sasuke se ďábelsky ušklíbnul a jeho dlaně automaticky přistály na kulatém opáleném pozadí, které mu do nich pasovalo jako správná poklička na hrnec.

,,Sice bych rád trošku ranního sexu, ale znám se a znám i tebe. Než bysme se odsud dostali, tak bysme přijeli pozdě."

,,To seš najednou tak strašně natěšenej na to, co ti chce tvůj bratr říct? Předtím si nevypadal moc nadšeně," zamručel Naruto a rty se přesunul na bledý krček.

Sasuke spokojeně zavrněl.

,,Natěšenej ne, ale čím dřív tam budeme a vyslechneme si to, tím dřív se vrátíme domů a můžeme si užívat."

Blondýnek jakoby jeho slova snad ignoroval a drobnými polibky sjížděl z krku níž a níž. Jazykem obkroužil bradavky a poté putoval až k bříšku. Slyšel manželův zrychlený dech a věděl, že začíná mít vyhráno, nehledě na to, že ho do těle začínala šťouchat Sasukeho tvrdnoucí erekce.

,,Rychlovku, jasný?" uchechtl se Sasuke a zapletl si prsty do zlatavých vlasů, když se Naruto přiblížil obličejem nad jeho penis.

,,Jasný," zazubil se Naruto předtím, než pohltil do horké pusy manželovo přirození.

***

,,Budeme to tu pak muset vydrhnout," zamračil se černovlásek když za Narutem zamykal domovní dveře a všimnul si rudých skvrn na jejich dlážděné cestě, ,,hrozně to bije do očí."

Díkybohu se tam Sai už neválel. Kdo ví, kde skončil.

Naruto se na cestu upřeně zadíval a sledoval, jak malá cestička kapiček krve vede až k jejich brance.

,,Jo, to jo," povzdychnul si a zamířil k manželovu auto, již bez jediného pohledu na ně a vzpomínky na to, co se tu před několika hodinami stalo.

***

Sasuke dlouze zmáčknul malý bronzový kulatý zvoneček u dveří a přitáhnul si blondýnka víc do náruče. Možná to na něm nebylo na první pohled úplně vidět, ale byl extrémně rád, že Naruto celou tu scénu ohledně Saie hodil za hlavu. Nebo v to aspoň doufal. Možná... Možná by bylo ještě nejlepší, aby si o tom večer v klidu promluvili a ujasnili si to. Sice si nechtěl kazit sobotní večer, ale chtěl to mít už jednou provždy ujasněné a ukončené. Chtěl, aby etapa Sai byla už konečně za nimi.

Dveře se po chvilce otevřely a za nimi se objevil Itachi. Couvnul stranou, aby mohli vejít dovnitř a pak za nimi zase zavřel.

,,Ani nejdete tak pozdě," přivítal se s úšklebkem.

Sasuke po něm hodil zamračeným pohledem.

,,Bez komentáře, jo?"

,,Divoký ráno?" dobíral si ho.

,,Spíš divoká noc," ulítlo blondýnkovi a hned na to mírně zrudnul.

Itachi pozdvihnul nechápavě obočí, než se v další vteřině praštil dlaní do čele.

,,No, jo! Tebe vlastně včera povýšili, měli jste tu akci! Museli jste to večer oslavit!" uvědomil si, ,,Moc ti s Deidarou gratulujeme, jestli ti to bráška nevyřídil."

,,Vyřídil a díky," uchechtl se Naruto a sundal si lehkou podzimní bundu, aby jí mohl pověsit na věšák.

Kdyby Itachi věděl, co myslel přesněji tou divokou nocí, asi by se trochu divil. Něco neodbytného mu ale říkalo, že se to stejně dozví. Dřív nebo později.

***

Po vynikajícím obědě se usadili s odpolední kávou a zákuskem na stále prosluněné verandě. I když už byl podzim, počasí bylo stále příjemně teplé a sluníčko stále hezky hřálo.

,,Tak... Prozradíte nám konečně tu novinku?" nadhodil zvědavě Sasuke.

Během oběda se na toto téma snažil navázat konverzaci, ale Itachi i Deidara ho s tajemnými úsměvy odbyli, že na to přijde čas až později. Znal svého bratra celý svůj život, a proto už si nějaké jeho grimasy dokázal přeložit. To, jak se mu tajemně blýskalo v černých hloubkách nenaznačovalo nic jiného, než že zase vymyslel nějakou totální hovadinu! A Deidarův tolik podobný výraz mu jeho myšlenku jenom podtrhával.

Plavovlásek s vysokým culíkem chytnul manželovu ruku a propletl s ním prsty. Na rtech mu najednou hrál hřejivý a zamilovaný úsměv. Podíval se na něj a pak významným modrým pohledem sjel svou návštěvu. Udržoval napjaté ticho.

,,Chceme adoptovat miminko," pronesl nakonec pomalu.

Sasuke se zakuckal kávou, kterou se snažil právě polknout a vysloužil si tak od Naruta pár dobře mířených ran do zad, aby se náhodou neudusil. No co to říkal? Vymysleli totální hovadinu!

,,Cože co?" odkašlal si a raději hrníček odložil na plastový podtácek.

,,Chceme adoptovat dítě," řekl Itachi vážnějším hlasem, ale v jeho pohledu bylo cosi něžného, ,,vzhledem k tomu, že jsme oba dva muži, tak normální cestou to asi nepůjde."

,,A na to jste přišli jak?" nechápal Sasuke, ,,Včera večer vás snad osvítil bůh svatej?"

Vždyť ještě včera je Itachi zval na dvojité rande a najednou přijdou s dítětem?

,,Mluvili jsme o tom už dřív," ozval se Deidara, ,,a včera když jsme šli do kina, potkávali jsme jako naschvál spousty rodin s dětmi a tak nějak... Tak nějak jsme se shodli na tom, že už je čas."

,,Jsme spolu víc jak pět let. Zázemí máme a připravení jsme nejspíš už taky," pokrčil rameny Itachi, ,,chce to mít nějakýho dalšího pokračovatele rodu."

,,To je úžasný," vydechl Naruto, který se konečně odhodlal k tomu, něco říci.

Jeho modrá očka nadšením zářila.

Sasuke po něm hodil překvapeným pohledem.

,,Nepřemýšlíš doufám teď náhodou-"

,,Ne! Ježíši, ne!" vyhrknul rychle blonďák a spěšně zavrtěl rezolutně hlavou, ,,My máme ještě dost času, Sasuke. Ani jsme se o tom ještě nebavili."

Černovlásek si nepatrně oddechl. Ne, opravdu se ještě necítil na to, aby vychovával dítě.

,,Tak možná je vhodná doba," ušklíbnul se Deidara.

Sasuke po něm vrhnul zamračeným pohledem. To, že oni chtějí adoptovat dítě neznamenalo, že on s Narutem budou muset taky.

,,Teď mě povýšili," začal trochu smířlivě Naruto, ,,ještě ani pořádně nevím, co od toho mám čekat a... Sasuke to v práci taky asi nemá jednoduché. Myslím, že na mimčo je ještě dost času. Taky nejsme svoji ještě ani dva měsíce, podle mě by to bylo zbytečně uspěchaný. Ale za vás dva mám ohromnou radost! Je to neskutečný!"

Krátkovlasý blondýnek stisknul manželovu ruku a jemně se na něj usmál, což Sasuke považoval za více jak výmluvné gesto a byl rád, že mu najednou nějaká nadhozená adopce nezatemnila mozek. Věřil, že jednou přijde ten správný čas, kdy si nad tím sednou a zauvažují o možnosti starat se o malé miminko. Tušil, že to asi nebude úplně jednoduché, ale už teď věděl, že to zvládnou. Navíc... Itachi a Deidara budou velmi vhodnými pokusnými králíky a více jim osvětlí představu toho, jaké to je, starat se o něco, co jenom spí, brečí, jí, čůrá a kadí.