Její srdce tepalo životem. Neviděla, ale cítila ten pohyb uvnitř sebe. Cítila ho a věděla, že zpomaluje. Neměla čas, potřebovala k líhni! Proč ji neodnesou těm malým dráčkům, kteří ji tam dopraví? Nechápala. Její matka byla slabá, ale dvounožci kolem přece měli síly dost.

Přes skořápku cítila nedostatečný žár plamenů a žhavého uhlí, na které ji položili. Potřebovala lávu! Pak zmizelo i tohle bídné teplo. Proč ji sundali? Potřebovala lávu! Něco jí párkrát smýklo do strany. Její skořápka! Cítila, jak tvrdne a tuhne, jak se část po části uzavírá. Až zkamení úplně, zemře. Lávu!

Další smýknutí doprovázené houpáním. Konečně! Červení dráčci! Líheň! A láva!