S myšlenkami na to, jak příjemně se v novém domově cítí, Draco dojedl, poté se umyl a za krátko usnul. Bylo to s podivem, ale až tady se mu po dlouhých měsících přestaly zdát noční můry, které ho pronásledovaly od chvíle, kdy přijal Znamení zla, které tady ani nemusel skrývat, protože tady to nikdo nevnímal jinak, než jako tetování, projev jeho mladické nerozvážnosti.

„Buna ziua, Angláne!" probudil Draca až příliš brzy hlas Razvana Olarescu. Byl to chlap jako hora, vedle Draca vypadal jako skutečný obr, a právě mu hulákal pod oknem.

„Je neděle!" zakvílel Draco jeho směrem a převalil se.

* Buna ziua, Angláne! = Hej, Angláne!

K dnešní kapitole, kde máme zároveň i první malou lekci rumunštiny, se kterou se tu ještě nejednou potkáme, připojuji i přání všeho nejlepšího pro čtenářku kafeteam, která má dneska narozeniny. 💚😘