„To byl jen její pokus o vtip," doplnil Draco. „Víš, to, že si tě tu lidé dobírají, je v podstatě projev náklonnosti. Kdyby byli zdvořilí, jak je to zvykem u nás, znamenalo by to, že se jim nelíbíš. Když si z tebe ale utahují, je jasné, že se jim líbíš."

„Bude toho hodně, co se budu muset naučit," zavrtěla hlavou Narcissa.

„To ano, ale tady na to nikdy nebudete sama," ujistil ji Charlie.

„Naopak, tady je občas problém, když člověk chce být chvíli sám," dodal žertem Draco.

Narcissa se zasmála a rozhlédla se po lidech, kteří spolu vesele diskutovali. Zatím si připadala doopravdy vítaná, což bylo po posledních měsících v Británii, kde kvůli svému muži div nechodila skrz kanály, nečekané a osvěžující.

„Minulost nechte za sebou," řekl potichu Charlie, jako kdyby jí četl myšlenky. „Tady žijeme jen přítomností."

„A co budoucnost?" zeptala se Narcissa se zájmem.

„Při naší práci víme, že žádná nemusí být. Proto si užíváme dnešek," vysvětlil a Draco po něm střelil varovným pohledem. Vzal sem matku hlavně proto, aby se bavila, přišla na jiné myšlenky, a ne, aby se zbytečně děsila.

„Pak si ho pojďme užít," odpověděla Narcissa a přijala pohár s vínem, který jí nabídla Madalin.

(Pozn. autorky: A aby to bylo pestré, tak tu máme i jedno double drabble.)