Měsíční světlo ozářilo skrz mraky na blyštivý chodník, ale téměř ihned jeho rudá záře zmizela pod štítem temných mračen. Neobvykle nazlátlá noční obloha posetá hvězdami se zatáhla a v dálce zahřmělo. Na silnici něco zašustilo. Z trsu uschlé trávy koukaly dvě bělostné oči, které jakoby do našeho světa ani nepatřily. Znovu se ozvalo zahřmění a oblohu proťal blesk. Noc byla zvláštně zlatá, působilo to dojmem, že ji někdo přetřel na zlato a teď ji přetírá na oranžovo. Jenže západ slunce, kdy by se mohla tato barva objevit byl již dávno pryč. Na zem dopadlo několik kapek deště. A hned za nimi další. Kostěně bílé oči sebou při zvuku první kapky trhnuly. Schovaly se víc do stínu suchého trsu trávy. Náhle oči zmizely. Něco sebou šustlo, ale přes hluk kapek to téměř nebylo slyšet. Na silnice se mihla černá srst. Kočka otočila svou hlavu a její bělostné oči se zablýskly v podivném světle rudé oblohy. Její oči dostaly rubínový nádech. Jedna kroupa dopadla na sklo nedalekého domu. Ozvalo se cinknutí a kroupa dopadla ne zem. Cinknutí. Další kroupa. Kočka zastříhala ušima a zamrkala. Sklopila hlavu a přikrčila se. Ocas, kterým ještě před zazněním další kroupy mrskala se přestal hýbat. Narovnala ho a strnula na místě. Vypadala jako socha. Naprosto zkameněla. Ani chloupek na srsti se jí nehnul, i když kolem foukal vítr až se skláněly stromy k zemi a listy lip poletovaly ve větru, ačkoliv v širokém dalekém okolí nebyla žádná lípa. Ozval se hrom. Kočka dala vpřed jednu tlapku a vytasila drapky. Zaryla je do zeleného listu a přitáhla list k sobě. Vítr jí náhle rozčísnul srst. Zvedla hlavu. Oči jí svítily jako šílené, bělmo měla krvevě rudé. Blesk proťal oblohu a na tu chvilku to vypadalo, jako by byla kočka postříkaná krví. Kolem kočky vířily kapky deště a kroupy, všude poletovaly listy. Po zemi se začala ploužit rudě zbarvená tekutina. Náhle blesk pohasnul.   Ozval se další hrom. Kočka zaklonila hlavou. Náhle oblohu rozzářil blesk. Nastalo ticho. Z toho všeho se ozval jen křik. Ale byl vzdálený, jakoby ani neexistoval, jakoby to byla jen starodávná ozvěna minulých dob. Znovu udeřil blesk. Ale tentokrát mnohem blíž. Kočka pevně sevřela oční víčka. Něco těžce dopadlo na silnici. Všude byly listy. Jejich zelná barva překryla všechny stopy, které nebyly vidět. Déšť silně bubnoval do listů a sem tam zabloudil i pod větve. Mezi nimi něco leželo. Černá lesklá srst kočky v temnotě nebyla téměř vidět. Její bělostně oči měly stále rubínový nádech. Bílá barva se z jejéch očí vytrácela, až byly krvavě šarlatové. Kočka zamrkala. Posadila se a rozhlédla se. Temně rudý měsíc jí ozářil kožíšek. Kočka zvedle hlavu do výšky a zavyla jako vlk. Skoro stejné zavytí se jí ihned ozvalo v odpověď. Kočka se postavila a vyskočila na plot. Její rubínové oči propalovaly nedaleký keř. Náhle se z něho vynořila druhá kočka. Její krátká hnědě mourovatá srst  nebyla v hustém dešti téměř vidět. Její oči byly také rudé. Obě kočky se na sebe chvíli dívaly. Ani jedna neuhnula pohledem. Pak černá kočka seskočila ze svého místa a došla ke keři. Hněda kočka se naježila a zasyčela. Černá ustala v pohybu. Jako by zamrzla. Oblohu proťal další blesk. Vše se skrylo na nepatrnou chvilku do bílé. Když bílá odezněla, po kočkách nebylo ani památky. Jen na zemi ležel chomáč černé kočičí srsti. Vítr zafoukal a odnesl ho daleko pryč, do nitra bouřky. Zlaté kočičí oči, které koukaly ze křoví se pohnuly. Hnědá mourovatá kočka prosebně zamňoukala a přeběhla silnici. Padlý strom byl také pryč. Déšť pomalu utichal a s ním i veškeré iluze či představy, které přinesl. Mourovatá kočka znovu mňoukla, ale pak se vydala svou vlastní cestou do neznáma. Ve tmě se něco zalesklo. Bílé kočičí oči sledovaly okolí. Jakmile hnědá kočka černou doběhla, obě odešly. Nic nenaznačovalo, že by se tu dělo něco zvláštního. A taky nedělo. To jen něčí představy vyrýsoaly v dešti zvláštní obrazy. Jenže něco na tom bylo pravdy. Když se černá kočka ohlédla podruhé, její bílé oči měly rudý nádech.

A tohle dokážu udělat z toho, že u nás pršelo, obloha byla červená a během deště šla po silnici černá kočka, co měla oči bílé, evidentně byla slepá a následovala ji mourovatá XF
Největší zážitek na tom stejně byla ta barva nebe... XF

Do soutěže pro eliskakocicka15