Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Bílý pasažér

Spike seděl ve vlaku do Křišťálové Říše. Ve vagónu byl jen on a jakási tajemná klisna. Měla kabát, který zakrýval celé tělo, kromě hlavy a konců bílých kopyt, klobouk přes obličej a šátek přes fialovou hřívu. Spikovi došlo až po chvilce s kým má tu čest. ,,Rarity?" oslovil nejistě klisnu. ,,Takže s maskovací kolekcí se můžu rozloučit." řekla Rarity s sundala si kabát, klobouk i šátek. ,,Co tu děláš?" řekl překvapeně Spike. ,,Právě na to sem se chtěla zeptat já tebe." řekla Rarity, když si kouzlem podržela zrcadlo před sebou a upravila si hřívu. ,,Já... Um..." přemýšlel Spike, jak zalhat. Nemůžu jí říct, že jedu pro dárek pro ni! Říkal si v duchu. I když... No tak Spiku! Pochlap se a řekni jí, co k ní cítíš! Ani nevěděl jak, ale najednou z něj rychle vystřelila nekontrolovatelná smršť slov. ,,Miluju tě, ale ty mě nemiluješ, tak sem šel za Zecorou a ta mi řekla, že to chce dar od srdce, tak sem šel do knihovny a tam sem našel knihu, kde se psalo o Rubínovém srdci, které je v Křišťálové Říši, tak ti ho jedu sehnat." řekl rychlou řeči Spike. Rarity byla překvapená, tím, že Spike vůbec nevypadal, že se stydí, nebo žertuje. Vypadal odhodlaně a mluvil naprosto vážně. Vlastně mu i věřila. Ode dne, kdy se potkali kolem ní skákal a pomáhal, jak mohl. Z pásku, co mu dala byl nadšený, jako by mu dala pravý diamant. Není pochyb, že je do ní zamilovaný. Teď dokonce našel odvahu jí to říct. Když o tom teď Rarity přemýšlela, nezdál se jí Spike ani zdaleka, jako ten malý dráček, co si dělal přílišné naděje, i když byl jen o rok mladší, než ona, ale jako v celku pohledný a hlavně milý a pozorný mladý drak. Vlastně se jí i líbil. ,,Ah Spiku," začala ,, proč si mi to neřekl?". ,,J já," koktal Spike a pak svěsil hlavu ,, se bál, že mě ty nemiluješ.". ,,Ale Spikey," řekla Rarity a přiložila mu kopyto na tvář ,, k tomu, abych tě měla ráda drahokam nepotřebuju, ale rovnou tě milovat? Sme přece přátelé.". Naděje ve Spikově srdci nadobro umřela. Rarity ho bere jen jako kamaráda a ani Rubínové srdce s tím nic nezmůže.

Vlak jel zrovna krajinou s mnoha zatáčkami. Najednou se za jednou ze zatáček objevilo stádo ovcí. Strojvůdce se lekl a rychle zabrzdil. Zrovna projížděli ostrou zatáčkou a tak se vlak nebezpečně naklonil a Rarity a Spike vypadli oknem, které se s jejich nárazem rozbilo...

Poznámka autora
*******************
Tak to zas chvilku trvalo, ale další kapitola je tu. Ano! Nechala sem Rarity a Spika vypadnout z vlaku! Muhuhahahahá!

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro