129. DOTS Demon Slayer • kimetsu no yaiba
DOTS od StephanieTaylor13 ❤
Kdyby sem někdo náhodou zabloudil, určitě se na to podívejte :D
Nakonec mi to trvalo dýl, než jsem čekala -~-
Doufám, že jsem to nepřehnala, na nic nezapomněla a vytvořila něco srozumitelného a vhodně zapadající do Demon slayer světa, a že třeba démoní schopnosti nějakým způsobem nevybočují z normy :'D Kdyby něco, určitě to klidně ještě upravím :)
1.
Jméno: Mashiho Inaite, nyní už spíš jenom Mashi
Pohlaví, orientace: on, bisexuál
Role: démon, úroveň 4
Věk: 19 bio, 50 chrono
Technika: Krvavé umění - ovládá magii stínů a temného kouře. Umí si hrát se stíny, tvořit z nich hbité a dlouhé šlahouny, které mohou být i pořádně ostré. V jeho síle je dočasně zhmotnit onu tmavou hmotu do předmětu, který zrovna potřebuje - to je omezeno velikostně, nemůže si třeba vyčarovat barák, většinou to bývají předměty vejdoucí se do ruky. Vypadají prostě jako tmavý oblak kouře o tvaru onoho předmětu, akorát je to prostě normálně dotknutelné a odpovídá to vlastnostem předmětu. Když se zasoustředí, část vlastního těla dokáže na chvilku přeměnit na stín (takže například, kdyby chtěl, udělá se mu uprostřed břicha tmavá díra, kterou by šla prostrčit ruka). Jeho schopnosti jsou ale podmíněné - nejlépe fungují v úplné tmě, čím 'světleji' je nebo čím víc je vystaven měsíčnímu světlu, tím víc energie ho to stojí a logicky se tím rychleji vyčerpá. Proto má věčně na krku přívěsek s malou krabičkou, do které si za úplné tmy 'chytá' stíny - díky tomu si udržuje sílu konstantní za všech okolností vyjma ohně, avšak musí jí čas od času doplnit, aby dobře zajišťovala svou fuknci jakéhosi 'dobíječe' energie. K tomu ohni - ani krabička ovšem nezaručuje plnou účinnost právě v jeho blízké přítomnosti, to musí vynakládat značné úsilí při užívání schopností a celkově mu není u ohně příjemně, proto se mu radši rovnou vyhýbá.
Povaha: Je poněkud nevinně škodolibý, důmyslný a řekněme poměrně inteligentní. Rád se baví na úkor ostatních a sem tam dělá i naschvály, když na to má náladu. Velmi rychle mu ale zmlkne, když se dostane do nepříjemné situace, nemá rád, když ho někdo konfrontuje nebo falešně obviní - to potom cítí potřebu se hádat. Taky je panovačný, důtklivý a celkově trochu náladový. Dokáže být až ledově upřímný, právě když se mu něco či někdo nelíbí a na případné zrady nezapomíná.
Mluva: Většinou mluví polohlasně, často až nezaujatě, přitom naschvál vybírá vyhýbavé odpovědi a zabruslí úplně pryč od tématu. Obecně rád slovíčkaří a dělá si tím legraci ze svého okolí.
Dovednosti: Umí se pohybovat opravdu potichu, mnohdy přímo neslyšně a nezachytitelně. Lehce se ztratí ve svém okolí z části i díky jeho schopnostem, ale taky nenápadnému a splývavému vzhledu.
Slabina: Pohyb a fungování v blízkosti ohně a světla - více zmíněno v odstavci o technice.
Rodina: Matka - nejspíš už nežije, neví, co se s ní stalo, Otec - žije, nevlastní sestra z matčiny strany - také nejspíš žije, ale i za normálního života se s ní viděl v úterý a v listopadu, nyní o ní nic neví
Vzhled: Tématicky - jeho pleť a celá kůže je bouřkově šedá a podél z ní vychází tmavý postupně blednoucí dým, ne ale nijak daleko, z dálky je velmi lehce přehlédnutelný. Jeho vlasy jsou jen o něco málo tmavší + v sobě mají sem tam bílé vlásky. Samotné konce vlasů, které mu mimo jiné zasahují místy do úrovně očí, jakoby by byly méně zatížené tíhovou silou, a tak se jakoby 'vznášejí' jako při jemném závanu větru. Jeho oblečení je stejně tak tmavé, z dálky opět nerozeznatelné a celá jeho postava působí jako jeden blob tmavé šediny - zkrátka skvěle dostává jeho schopnosti. Má ale i pár výrazných znaků. Jeho velké oči jsou až zářivě bílé, stejně jako 'praskliny' v jeho kůži, které má hlavně na konci končetin a na krku. V porovnání se zbytkem těla by se dalo říct, že září bílým světlem, což je taky jediná na první pohled nápadná věc na něm.
Majetek: Přívěšek s krabičkou na krku - to už ani není tak jako vlastněný předmět, spíš to k němu už přirostlo - původně to ale byla normální věc, kterou zdědil po otci, takže je rád, že jí má stále u sebe a dodává mu sílu ne jen magickou, ale i psychickou. Radši si ani nepředstavuje, že by se mu nějakým způsobem mohla ztratit.
Minulost: Žil si poměrně průměrným životem, neurazí nenadchne, s rodiči a nevlastní sestrou, která si postupně svým chováním vysloužila ignoraci z Mashihovy strany, tudíž s ní moc dobrý vztah neměl, ale ani potom netoužil. Jeho matka od nich jednoho dne odešla, dodnes neví kam. Od té doby se začal toulat a trochu prozkoumávat svět kolem sebe - přeměněn na démona byl právě na takové jedné své vycházce, takže se s rodinou ani nerozloučil a prostě už se za nimi nikdy nevrátil.
2.
Jméno: Dansei Machigai
Pohlaví, orientace: on, bisexuál
Role: Uchazeč
Věk: 17
Technika: Šelmí dýchání
Povaha: Na první pohled možná trochu nesympatický, obecně nemá moc rád lidi, hlavně ty, kteří se chovají nelogicky a jako by naprosto neuměli přemýšlet. Občas má poněkud vysoké nároky a z pusy mu sem tam vypadne něco ne úplně vhodného. Rozhodně zná svoji hodnotu a nenechává se ponižovat, díky čemuž může působit trochu povrchně. Stačí mu spíš pár blízkých, s kterými si nemusí na nic hrát, může být kompletně upřímný a upustit trochu od jeho neempatického bezstarostného přístupu. Jeho světlá stránka je opravdu příjemná, když se mu někdo správně dostane pod kůži, je přátelský, trpělivý a mnohem víc přívětivý.
Dovednosti: Orientace v prostoru a dobré geografické znalosti, umí taky dobře plavat. Snaží se nabývat znalostí v různých odvětvích.
Slabina: Regulace síly - občas to trošku přepískne a rychleji se vyčerpává. Má tendenci všechno až moc promýšlet a nebrát ohledy na cizí potřeby. Dál potom používání interpersonální inteligence - prakticky mu vůbec nesvědčí dlouhodobě pracovat v týmu, protože se prostě nerad spoléhá na ostatní a nemá v ně důvěru. Od mala je zvyklý všechno si dělat sám a být na vlastní pěst, a je těžké zlomit jeho tvrdohlavá přesvědčení.
Strach: Z budoucnosti. Prostě mu dělá jisté obavy, že si nikdo nemůže být jistý, jestli se druhého rána vůbec probudí. Ale mimo jiné výšky taky moc nemusí.
Něco o: Démony fakt nemá rád, ale zároveň ho svým způsobem fascinují. Sem tam je takovej, že ho nadchne každá blbost a taky potřebuje čas od času prostě vypnout a nic nedělat. Má poměrně slušný respekt ke zkušeným lovcům a Pilířům.
Rodina: Matka - žije, otec - nejspíš taky žije, ale nevídá se s ním, sourozence nemá
Vzhled: Zprvu není ničím neobvyklým nápadný. Je řekněme středně vysoké postavy a vlasy má velmi tmavě hnědé, věčně neupravené tak, jak mu je vítr rozfouká, hlavně, že přes ně vidí. Na světle ovšem hází zlatavé odlesky. Jeho oči jsou jednolitě tmavě šedé a oblečení se svou barevností moc nevzdaluje od zaprášených barev. Na rameni má poměrně netypicky zakroucenou jizvu z dětství, kterou nikdy nikomu neukázal a ani neplánuje.
Majetek: Vždycky s sebou nosí takovou často využívanou univerzální dýku - jednoduše pro všechny případy. Na krku nosí kožený přívěsek s jakýmsi drobným bílým kouskem kovu přidělaným na konci, který má ovšem stejně pořád překrytý oblečením, jenom si ho prostě nesundavá. Od doby, co ho dostal darem od rodičů mu to nikdy nepřekáželo tak proč taky.
Minulost: Odchod otce si nepamatuje, žádného domácího mazlíčka nebo otravného sourozence, který by mu stihnul umřít, neměl - jinými slovy poměrně nuda. O to víc se to ale snaží vynahradit svým současným životem. Častěji a častěji začal zaslýchávat různé řeči o démonech, až se rozhodl, že se chce stát lovcem, dosáhnout co nejvyšší úrovně a být něčím, na co může být sám hrdý.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro