Natt_TheWorthlessOne

EXPERIMENT:

Jméno: Sebastian Haverson

Pokus číslo: JSSJ13

Věk: 16

Povaha: Sebastian je velice plachý a tichý typ člověka. Není se ale čemu divit, když se narodil rodičům, kteří byli těsně před jeho narozením zajati a stali se z nich experimenty. Vědci měli v plánu otestovat jeho maminku již v těhotenství, ale praskla jí voda dřív, než to vůbec stihli. Dali tak oboum rodičům tři roky klid, ale pak je jednoho dne odtáhli pryč. Sebastian je zrovna oba s úsměvem na tváři objímal a nechtěl je pustit. Vědci ale byli silnější a nemilosrdně je od něj odtrhli. Sebastian tak celé dva dny plakal, dokud k němu nepřivedli rodiče zpět. Chtěl je znovu obejmout, ale vypadali jinak. Rozpadali se. Doslova. Sebastian se je snažil i přes všechen strach vyléčit pusinkama, ale po ani ne deseti minutách mu zemřeli před očima a rozpadli se úplně. Tohle už bylo na tak malé dítě moc a jeho nevinná dušička byla nenávratně pryč. Od té doby se Sebastian naučil držet emoce v sobě, kamenný výraz se stal trvalým a prázdnota v jeho mysli též. Tři roky s jeho milujícími rodiči byly pro něj jako třicet let. Jejich smrt, nebo lépe řečeno vražda, zavinila to, že Sebastian neznal štěstí ani lásku. A po extrémně fyzicky i psychicky bolestivém experimentu, který z něj udělal částečně blázna, zapomněl i na rodinu. Sebastian už dávno není člověkem. I kdyby nebyl experiment testován i na něm, nedal se považovat za člověka.

Pohlaví: obojí

Minulost: Jak už bylo řečeno, Sebastian se narodil rodičům, kteří byli před jeho narozením zajati a stali se experimenty. Sebastianův osud tak byl hned jasný. Jelikož to jeho rodiče věděli, dali mu hned po jeho narození řetízek (ve tvaru otevírajícího srdíčka, ve kterém je fotka jeho maminky a tatínka) jako důkaz jejich lásky k němu, aby měl na ně nějakou památku, občas si na ně v dobrém vzpomněl a taky kdyby přišel o rozum, což se stalo. Sebastian má sice řetízek stále u sebe, ale úplně na to zapomněl a jeho mozek už nebyl schopný si vzpomenout, nebo to nějak zaregistrovat. Přece jen ho všechny ty události změnily a skoro nic nezná. Rodiče se ho snažili naučit základy, aby nebyl negramotný, ale jeho tříletý mozek toho moc nepobral. Dále se ho něco snažila naučit nějaká bývalá učitelka, ale ta později taky zemřela. Sebastian tak umí jen základy jeho jazyka, matematiky, ví o tom, že existuje smrt, ale o světě a jiných věcech neví nic. Sice mu rodiče vyprávěli, jaké to venku je. Ale když to Sebastian neměl tu šanci poznat, nezapamatoval si to. Sebastian život nežije. Jen existuje. A celý svět je pro něj jen neznámým místem a velkým tajemstvím.

Něco o: Sebastian své jméno zapomněl, protože mu všichni říkali JSSJ13 a tak se teď také nazývá. Když se jednoho dne něco pokazilo a všechny experimenty utekly, Sebastian chtěl nejdříve zůstat, ale neznámá osoba ho zatáhla za nimi. V tu chvíli, kdy Sebastian vyběhl ven, ovládl ho strach, panika, hrůza a pocit nebezpečí. Stihl tak omylem dočasně svým křikem Sirény dočasně ohluchnout pár lidí, které následně vojáci zastřelili. Tím je ale vlastně i zachránil před pomalou a velice bolestivou smrtí. Byl to pro něj totiž obrovský šok. Sebastian svět neznal. Celých šestnáct let jeho života byl v malých a uzavřených prostorech. Ale teď byl venku, kde nejsou žádné zdi, ale stromy, nebe, tráva, domy, zvířátka, mnoho normálních lidí, auta a kdo ví, co ještě. Nic z toho Sebastian neznal. Bylo to pro něj stejné, jako pro vás, kdybyste se najednou objevili na jiné planetě v jiném vesmíru. I přesto ale Sebastian nezůstal na místě a šel bezmyšlenkovitě neznámo kam. Třásl se, často křičel, nebo zpíval hlasem Sirény, ale šel. Teď žije úplně nahý (protože se mu roztrhlo oblečení o plot, který se snažil přelézt, ale nevyšlo mu to) v kanále uprostřed města, který našel, protože se tam cítí více v bezpečí a schovává se před neznámým světem.

Jaký experiment se na něm testoval a co mu udělal: Byly na něm testovány experimenty s vodou, a to dýchání pod vodou a celkově schopnosti ovládat vodu. Tak by zabránil válkám o vodu, takže to vlastně bylo myšleno dobře. Bohužel se ale něco pokazilo a experiment byl přerušen. Několik let poté zažíval Sebastian ukrutné bolesti a už si myslel, že zemře. Bolesti ale po pár letech přestaly a Sebastian si už mohl všimnout změn na jeho těle. Jeho vlasy se zbarvily do modra, stejně jako jeho oči, které mírně září. Také se mu na tvářích, ramenech, lopatkách, hrudi, zápěstí, stehnech a kotnících objevily modré rybí šupiny. Kromě toho se z něj stal hermafrodit (má obě pohlaví) a když se cítí v ohrožení života, zakřičí (v lepším případě zazpívá) hlasem Sirény (mořské panny a ne hasičského auta), což může dočasně někoho stát sluch. Sice je to nádherný hlas, ale pěkně hlasitý. Experiment z něj také udělal částečně blázna, jak už bylo řečeno. Často má halucinace, vidiny, někdy jen tak z ničeho nic zakřičí a kdo ví, co ještě.

Jeho oči (nenašla jsem nic, co by se více podobalo mým představám, takže si prostě představte, že ty oči v barvách oceánu mírně září):

Šupiny (našla jsem jen tetování, opět to moc není podle mých představ, ale tak nějak to vypadá):

Barva šupin:

Vzhled (plus vlasy):