Stříbrní

Rod Havenů

Jméno a příjmení: Theia Haven

Věk: 17 let (účastnice Queenstrials)

Pohlaví: žena

Povaha: bojovná, krutá, tvrdá, odtažitá, drzá, tichá, soutěživá, hrdá, sadistická

Slabiny: síla, fobie ze stříbrnění (=červenání), závislost na kávě, její otec, ticho, vysení vzhůru nohama (jn) XD

Silné stránky: rychlost, nenápadnost, dokonalé využívání schopností, chytrost, mrštnost, boj s dýkami a tyčí, přetvářka, vytrvalost

Něco o:
Ahoj. Jsem Theia. Narodila jsem se v zámožné rodině Stříbrných. Moje schopnost je ovládání světla. Můj sen je přidat se k Šarlatové hlídce.

/Do knihy s RPG stačí dát jen toto, ale kdo chce, ať si přečte i zbytek. ;)/

Teď o mé rodině.

Jako malá jsem byla veselé dítě, milovala jsem otce i matku a viděla svět přes růžové brýle. Postupem času mě můj hrdý táta začínal brát na vojenské výpravy, na zasedání jeho rádců a učil mě boj i strategii.

Matka u mě postupně ztrácela váhu, byla vždy ta, co mě nutila jít spát, snažila se mě učit etiketu a taky se celkově stranila mého milovaného tatínka, což se mi samozřejmě vůbec nelíbilo. Nakonec jsem jsem na ní nakonec úplně zanevřela a pomalu i zapoměla, že kdy byla mou matkou.

Vše se změnilo když jsme zase jednou jeli s otcem, jeho Stříbrnými přáteli a hrstkou vojáků na výpravu. Projížděli jsme Rudými vesnicemi, až jsme zastavili v jedné, kde jsme se ubytovali v hostinci.
Já jsem si prohlížela svůj pokoj v patře a otec, jako ostatně vždy, trávil mezitím svůj čas v hospodě mezi ostatními muži.

Už bylo pozdě večer a já, malá, bojíc se strašidel, jsem chtěla tatínka vedle své postele, aby mi pomohl usnout.

Chtěla jsem sejít po dřevěných schodech do hospody v přízemí, ale něco se mi úplně nezdálo. Dole bylo až moc rušno. Přikrčila jsem se na schodech tak, abych měla mezi prkny dobrý výhled na to, co se dole odehrává. Stoly stály po stranách místnosti a většina návstěvníků hospody tvořila hlouček, kde se něčemu smáli.

Když se převážně mužské osazenstvo trochu rozestoupilo, mohla jsem mezi nimi zahlédnout mladou špinavou ženu, krčící se ustrašeně na zemi. Byla Rudá, o tom nebyl pochyb. Tu jsem postřehla rychlý pohyb rukou a jeden ze Stříbrných bičem, který vzal kdovíkde za sebou, praštil ženu po zádech. Žena srdceryvně zakvílela a já byla vystrašená jako nikdy. Muž podal bič dalšímu a ten znovu tvrdě ženu udeřil. Slzy na mé tváři se leskly a tvořily pode mnou malou slanou loužičku. Chtěla jsem je zastavit, ale neodvážila jsem se a oni si mezitím dál posílali bič mezi sebou a zvráceně se smáli.

Když bič doputoval k mému otci, který právě přišel z kuřáckého salonku, spadl mi kámen ze srdce.
Ten je zastaví. Vezme jim bič, pomůže ženu ošetřit a pak se mi bude věnovat. Dolů jsem se však stále neodvážila, ne dokud to vše neskončí. Otec opravdu bič převzal, opravdu něco s ostatními promluvil a pak se usmál.
A začal ženu mlátit hlava nehlava.
To byl největší šok mého života.
Seběhla jsem dolů ze schodů.
"TATI!!" Moje zmučená tvář se zkroutila do nehezkého šklebu. A pak se na mě otec podíval. Pohledem, na který NIKDY NEZAPOMENU.

...

Otce nenávidím a nikdy nepřestanu. V ničem s ním nesouhlasím. Je to bezcitný tyran a nejvíc ze všeho ve svém životě se bojím, že jednou budu jako on. Ještě dlouho po tom incidentu jsme se snášeli, ale to se změnilo.
Kvůli Šarlatové hlídce. Zatímco on k ní chová nenávist, já se k ní chci z celého srdce přidat. Otec nechápe situaci v království a kdyby ano, stejně by ho nezajímala. Věřím, že Šarlatová hlídka pomůže Rudým a nastolí mezi nimi a Stříbrnými rovnováhu.

Tak jsem mu to hezky od plic řekla a teď se díky tomu už s otcem téměř nevídáme a když ano, tak křičí, nebo mě bije.

Již od deseti let se trénuji v boji. Jednou chci porazit svého 'otce' a splnit si všechny sny. Do té doby však musím trpělivě trénovat a být otci po vůli.

Ten si nedávno usmyslel, že se zúčastním Queenstrials. Nemám nic proti, alespoň se v boji procvičím na opravdových bojovnících.

Od doby, co bojuji, se totiž v boji učím na Rudých. Ti ale jsou překvapivě dobří na připravení, jelikož neví, komu svou tvrdou pěstí zpřerážejí nos a proto do toho dávají všechen svůj um.
Na tyto Rudé své schopnosti nepoužívám, proto se umím i prát, nejen bojovat.

Boj jsem dřív trénovala se svým nejlepším kamarádem Kylem a učitelem boje, který však již zemřel. Můj otec kamaráda Kyla (Rudého), potom co zjistil, že se stýkáme, vykopl z domu a Kyle musel do armády.
Já jsem potom utekla a týden se natruc nevrátila domů. Když jsem se vrátila a otec mi šel rozzuřeně naproti, nepozdravila jsem ho a místo toho mu plivla do obličeje. Byla to pro mého otce poslední kapka.

Vystěhoval mne z pokoje do místnosti, kde přespávají sloužící, vykopl matku, která o Kyleovi věděla, z pokoje a od té doby jsem nejzuřivější "černá ovce" všech dob.

PS: Moje matka je vlastně super. ;)

Vzhled:

Faceclaim: Barbara Palvin

Mazlíček:

Jméno: Tai (jak originální...)

Druh: Taipan Menší

Schopnosti: jedové uštknutí

Něco o: Usmrtí člověka do 45s. Má jed na usmrcení až sto lidí.
Je vycvičen, aby Theiu poslouchal a bojoval s ní. A je moc milý.

Vzhled:

Taaaak!
První postava, u těch dalších se asi tolik nerozepíšu. Prostě byla ta chuť, znáte to. 😉
PS: OMLOUVÁM se, že je to tak pozdě. 😅

Mějte se!!!😊❤️
Anonym006