Karma
Povím vám teď krátký příběh,
Krátký příběh o karmě.
Taky nenávidíte běh?
Ale teď to nebude o mně.
Příběh bude trošku tragický,
Však uvidíte na konci.
Teď už nechám vás se ponořit,
Ponořit se do děje. Nudu pokořit.
Příběh pojednává o muži,
Kterému nikdo nedostal se pod kůži.
Život si stále jen užíval,
Nikdy nikomu nic nedal.
Stále jen za vše utrácel,
Čas nikdy neztrácel.
Každý večer seděl v baru,
Svedl by jakoukoliv vdovu.
Hodně zle zacházel se ženami,
Jakoby byly snad loutkami.
Stále jen lhal a podváděl,
Žádnou čest rozhodně neměl.
Přesto mu vše vždycky vycházelo.
Za práci peněz neměl málo.
Život šťastný si žil,
I když se nikdy neoženil.
Ty ženy mě stále trápí nejvíce,
Jedna studovala teprve na výšce.
Další svedl úplnou náhodou,
Vydával se za osobu slavnou.
Bylo jedno jaká je, jen když mu dala.
Ovšem jednou s ním jedna otěhotněla.
Nechtěl o tom slyšet absolutně nic.
Dal jí pár tisíc, nic míň, nic víc.
Žena se stále snažila s ním spojit,
Chtěla život trošku mu změnit.
Chtěla, aby prožil pravé štěstí,
To, které dítě věstí.
Snažila se všech měsíců devět,
On vždycky však odbil ji hned.
Když konečně už porodila,
Moc dobře to nezvládala.
Zničil ji úplně totálně,
Znechutila se dítětem rodině,
Vůbec nic jí nezbylo,
A starostí jen přibývalo.
V těhotenství její víra v něj se neztrácela,
Možná proto, že sama drogy brala.
Už s nimi vůbec nikdy nepřestala,
Brala dokud se hned týden po rodičovství nezabila.
Jeho to ovšem vůbec nezlomilo.
Spíše dost telefonátů ho otravovalo.
Chtěl to s nimi vyřešit,
Tak rozhodl se tam přijít.
Náladu měl vážně hodně zlou.
Hádal se se sestrou.
Ta ho však donutila dcerku si pochovat,
On vůbec nevěděl, co má dělat.
Ale cítil jistou povinnost,
Držel ji v náručí a přešla ho zlost.
Možná svého života už měl dost.
Chtěl jenom ji dělat radost.
Sice nejde se změnit ze dne na den,
To by asi byl každého z nás sen.
Když jen její úsměv viděl,
Nic jiného už nechtěl.
Někteří mu domluvili,
Někteří se vysmívali.
Ale on měl dcerku,
A miloval ji, vcelku.
Bylo to štěstí,
V černé duši.
Ale karma se ozvala.
Malá Kája onemocněla.
Ubližoval dívkám, ženám a prostě všem.
Ale pak tu "pravou" konečně našel.
Jeho dokonalá Karolínka,
Jeho přenádherná dcerka.
Byla všechno, co si kdy přál.
Akorát nad tím neuvažoval.
Celý život dívkám ubližoval,
Ale pak se konečně zamiloval.
A právě proto mu jeho láska byla sebrána.
Jeho kniha hříchů byla zažehnána.
Nechápal, proč se to stalo zrovna jemu.
Konečně se choval a byl bez problémů.
A tak to prostě bývá.
Ubližoval, nevěděl, kde je chyba.
A každá smutná žena, která byla,
Karma mu to všechno vrátila.
Cítil bolest všech těch zlomených srdcí,
Hlavně ve chvíli, kdy už to srdíčko nezvládlo její.
Když mu už opravdu naposledy vydechla v náručí.
Tohle se pro malé dítě přeci nesluší.
To je karma opravdu tak krutá?
On všechno podělal, ne ta malá.
Karma ho vážně zklamala.
Proč je tak nespravedlivá?
Ublížit malému dítěti,
Dovést ho ke smrti,
Jen pro otcovi hříchy,
A množství jeho nekonečné pýchy.
Ale nejspíše ho to změnilo.
Jeho mysl, ani tělo to nezvládlo.
Žádný úsměv, žádné jídlo,
Ke smrti to dalšího dovedlo.
A teď tam všichni, možná spokojeně leží,
Vedle sebe, pod zemí, možná přemýšlí,
Možná na zemi stále straší..
Nebo jsou v jiném světě, už staří.
Každopádně z tohoto světa všichni zmizeli,
Možná ani důvod nevěděli.
Třeba by dívky krásný život měly,
Kdyby jim do nich nevstoupil "Johnny".
Možná mu ale po smrti odpustily,
Došel totiž jistého očištění.
Pochopil, co dělal zle,
A v podstatě zabil se.
..........
Podle mě je to blbost, ale dostal jsem od pár lidí schválení. Tak snad je to dobré znamení?
Nepotřebuji se ve výzvě umístit, dělám to jen proto, že chci alespoň občas něčím přispět.
Myslím, že to není nic extra, nejsem zvyklý psát taková krátká díla..
Ale snad to alespoň někoho zaujalo, budu rád za každičký upřímný názor, děkuji.
Popravdě jsem docela mimo a až tak moc nevnímám co píšu. Takže.. pro mě je výhra pokud to má hlavu a patu.
Snad tam nejsou chyby. Kdyžtak se za ně omlouvám🧡
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro