Není to rande. Nemůže to být rande. Kenny... on nechodí s nikým ze školy. Ani s nimi nespí.

Jen já jsem byl výjimka.

Jenže jsem mu taky nedal moc na vybranou, když jsem po něm vystartoval a přiměl ho, aby se podvolil.

Není to rande, ale... oháknu se, jako by bylo.

Vezmu si bíle triko od Calvina Kleina, úzké džíny a džínovou bundu. Dokonce si před zrcadlem upravím vlasy.

Fakt nemám nejmenší tušení proč se snažím vypadat dobře. I kdyby on to bral jako rande, já to tak brát nemůžu.

Půjčím si auto od mámy a vydám se do centra. Zaparkuju v obchoďáku na Smíchově a vejdu do kavárny. Koupím si kávu a u jednoho stolu si všimnu Kennyho a nějakého postaršího chlápka, jak se k němu naklání přes stůl. Kenny se tváří dost šokovaně a možná i lehce rozladěně.

Z pultu si vezmu svou kávu a přiblížím se k němu.

„...vážně, to jsou spřízněné duše a já cítím, že jsem ji právě našel," řekne zrovna ten týpek Kennymu a já nedokážu skrýt naštvání.

Kenny je můj!

„Ahoj zlato, jaký jsi měl den?" ozvu se a Kenny zakloní hlavu směrem ke mně.

„Brouku!" vyskočí na nohy a padne mi kolem krku. „Jdeš pozdě," obviní mě a já se ušklíbnu na toho týpka, který ještě před chvíli Kennyho obtěžoval. Netváří se zrovna nadšeně, že mu jeho „spřízněnou duši" už někdo přebral.

„Zdržel jsem se v zácpě," odvětím a cítím, jak se zhluboka nadechne. Překvapivě jsem dorazil ještě o pět minut dřív. „Budeš mě držet dlouho?" zašeptám mu tiše do ucha. Ne že bych si stěžoval.

„Jen do té doby, dokud neodejde ten úchyl," odvětí tiše a pořád mě objímá. Provrtám chlápka u stolu naštvaným pohledem a on se zvedne.

„Zvedá se ze židle," houknu. „Hází na nás nasraný výraz áá... je pryč."

„Uf," vydechne a pustí mě. „To byl děsný kretén."

„Ještě sis na ně nezvykl?" zeptám se a posadím se na židli, na které před chvíli seděl ten chlápek. Kenny se tváří lehce nechápavě. „Aleš," vysvětlím mu, koho tím myslím.

Povzdechne si a vypadá natolik zoufale, až mám chuť ho znovu obejmou a utěšit. „Ten povýšil z kreténství na debilitu. Jako fakt. Nemá tušení, co znamená slovo ne."

Měl jsem pravdu. Kenny Aleše skutečně odmítá. „Včera z jeho postoje a vyprávění, to vyznělo, jako byste spolu chodili. Ze začátku mi z toho bylo nepříjemně, obzvlášť po té noci, ale pak jsem si vzpomněl na Ondřejova slova na Hajdukově party a došlo mi, že se nejspíš jen předvádí."

„Ty krávo," zasténá a zaboří si hlavu do dlaní. „On je důvod pro pravidlo ne s nikým ze školy."

„Když jsme u toho, je pravděpodobné, že o nás Stáňa ví," řeknu mu na rovinu. Nechci mu říkat, že to ví s jistotou. „Jak o tobě včera Aleš básnil, pronesl na tvou osobu poznámku, co asi za kouzlo skrýváš v kalhotách a čuměl při tom na mě. Nejspíš nás slyšel."

Zakření se. Dobré vědět, že mu to nevadí. Celkem jsem se toho děsil. „Musíš uznat, že jsme nebyli zrovna potichu."

„To fakt nebyli," usměju se. „Tak to vyklop. Proč jsi mě sem pozval?" podívám se mu zpříma do očí, ale beztak mi pohled sklouzne na jeho plné růžové rty a já si vzpomenu, jak jsou sladké. A co mě ještě víc překvapí, on si mě prohlíží stejně. „Dle toho, jak na mě zíráš mám pravdu. Chceš si to zopakovat."

Opře se lokty o stůl a nervózně si pohrává s kelímkem. „Upřímně?"

„Prosím. Vždycky jen upřímně."

„Jo," vydechne a mnou projede vlna vzrušení. „Chci si to zopakovat. Ale to není ten hlavní důvod, proč jsme dneska tady."

Chce si to zopakovat? „Oukej. Tak mluv."

Párkrát se zhluboka nadechne, než mi vysvětlí tuhle schůzku. „Na konci druháku jsem přišel na tajemství, kterému se říká sex. Nejsem typ na chození, to už jsem ti říkal a měl jsem... možná trochu víc než moc kluků. Jenže mému bráchovi se můj styl života nelíbil. V létě mi vynadal do děvek, řekl že jsem sebedestruktivní a nehodlá přihlížet tomu, jak se ničím. Dost brutálně jsme se pohádali a ten den jsem málem skončil na ulici. Zase. Nakonec jsme si promluvili a já mu slíbil, že se sexem na jednu noc skončím," poškrábe se na zátylku a usrkne si ze svého kelímku.

Neudělali jsme náhodou přesně to, co on slíbil, že už neudělá? Přece jsme se spolu vyspali, naprosto bez závazků. Další den ráno jsme se na tom dohodli!

„Do teď se mi to dařilo. Dokonce jsem byl i na rande, ale byla to katastrofa," oklepe se. „Jenže pak přijdeš ty, na párty mi strčíš jazyk do krku a po několika měsíčním celibátu mi naprosto rozhodíš svět neuvěřitelným sexem, u kterého lítaly rachejtle," uchechtne se a nervózně poklepe prsty o stůl. Vypadá hrozně nejistě. Tuhle stránku Kennyho neznám.

Nervózní, nejistý. Dokonce se mi ani nedokáže podívat do očí. Nadechnu se, abych se mu omluvil, že jsem ho přivedl do problémů, ale přeruší mě.

„Neobviňuju tě," pokusí se mě uklidnit, ale moc to nepomáhá. „To vůbec ne. Co se sexu týče, vždycky jsou na to dva a ty jsi to navíc nevěděl. Nijak extra bych se na to neohlížel, ale... Je to můj brácha. Ujal se mě, když mě naši vykopli. Byl se mnou tu noc v nemocnici, když mi vytahovali střepy ze zad. Slíbil jsem si, že ho nikdy nezklamu." Vyklopí do sebe zbytek čaje a mě z toho všeho jde hlava kolem. „Promiň, že do tebe valím své problémy, ale pointou je, že brácha zahlídl ty cucfleky, když jsem se převlékal a ze mě prostě nevypadlo nic jiného, než že se s někým vídám."

Vyděsí mě. To jako svému bratrovi řekl, že spolu chodíme? Tedy... ne že bych po tom netoužil, ale my dva ve vztahu? „Takže tohle je rande?" rozhodím rukama do prostoru.

„Pro mého bratra, jsem teď na rande," přikývne a mě polije horko. „Ale jinak ne. Spíš to beru jako přátelský pokec. A chtěl bych ti nabídnout..." zaváhá na vteřinu. „Dohodu?"

Není to rande. Nebere to tak. Co jiného jsem čekal? Kenny nechodí na rande se svými spolužáky. „Poslouchám," napiju se své kávy.

„Co bys řekl na přátelství s výhodami?" vypálí a já na moment zkamením. Nepřeslechl jsem se? To jako, že bychom my dva... sex... víc než jen jednou? On... on se mnou chce spát?

„Dobře," přikývnu a schovám ruce pod stůl, aby si nevšiml, jak se mi teď klepou. „Jak přesně by sis to představoval?"

„Nebude to nic světoborného. Rozhodně ti nechci zatěžovat život a klidně mě s tímhle návrhem můžeš poslat do háje. Jen... Čas od času bys u mě mohl přespat a mohli bychom si to rozdat. Sem tam nějaká ta večeře s bráchou. Do rande tě nenutím. Já jsem často v práci a když už na to dojde zajdu si do kina a řeknu bráchovi, že jsme spolu. A kdyby se ptal, proč je náš vztah tajný, vymluvím mu díru do hlavy ohledně tvé homofobní máti a dál to nebude rozebírat. Dokonce by mlčel i před mými přáteli, aby se ve škole omylem nerozneslo, že se ti líbí i kluci."

„Oukej," zhluboka se nadechnu a hned na to vydechnu. Tohle potřebuju vstřebat. „Shrnu si to. Před tvým bráchou bychom předstírali, že spolu chodíme. Čas od času si to spolu rozdáme a nikdo jiný by o nás dvou nevěděl," zadívám se mu do očí a doufám, že jsem to pochopil správně.

„Nějak tak," přikývne. Nemám nejmenší tušení, co mu na tohle mám říct. „Hele i mě to přijde šílený. A nikdy bych tě o to nežádal jen..." pokrčí rameny, ale větu nedořekne.

Odkašlu si. „Jak dlouho by tenhle vztah ne vztah měl trvat?"

„To by bylo celé jen na tobě. Klidně můžeš spát i s jinýma, ale já bych byl rád, kdybys to vydržel řekněme do maturity? Bráchovi bych pak zahrál na city, že nám to nefunguje nebo, že jsi odjel studovat do zahraničí a vztah na dálku je na houby... Nebo něco takového."

Spát s jinými, když můžu mít jeho?

Ale líbí se mi, že nad tím přemýšlel. Nad naší společnou nocí i nad tím, že bychom to udělali znovu.

„Páni," zakřením se a všimnu si, jak Kenny povolil napětí v ramenou. Že by byl ze mě nervózní? „Promyslel sis to."

„Bál jsem se, že utečeš s křikem. Potřeboval jsem mít pádné argumenty, proč to po tobě chtít, abychom byli spokojení oba, protože jediné, co z toho budeš mít ty je sex se mnou. Trochu sázím na to, že jsem neodolatelný," zasměje se.

„To rozhodně jsi," přiznám na rovinu a zavrtám oči do jeho dokonalého obličeje. Dal si záležet na svém vzhledu, jenže to on dělá vždycky. Taky svému bráchovi řekl, že jde na rande, takže by byla blbost obléknout si tepláky. Jenže tohle není rande. „Proto tady ještě sedím a tvou nabídku zvažuju."

Zvednu kelímek s kávou abych se napil, jenže Kenny se potěšeně usměje. Zarazím se v půlce pohybu a nedokážu z něj spustit oči. „Tohle děláš schválně," zavrčím a přimhouřím oči. Frustrovaně se napiju kávy a doufám, že mě to trochu zklidní, protože v jeho přítomnosti nedokážu uvažovat racionálně.

„Co?" podiví se a lehce vykulí oči, jako by v tom byl naprosto nevině. Musí mu být jasné, co dělá.

„Tohle," ukážu na něj. „Usměješ se a já mám chuť ti všechno odkývat. Uvědomuješ si, jak dobře vypadáš."

„Jsem přitažlivý, to máš pravdu. Ale rozhodně nejsem tak sexy, jako ty," namítne a mě obočí vyskočí vysoko do čela. Kenny si myslí, že jsem atraktivní? Vždyť jsem obyčejný. Nedokázal bych být jako on ani za milion let. Sebevědomý, jistý si sám sebou. Jen pokrčí rameny, protože nechápe, jak by mě jeho slova mohla udivovat, ale udivují.

Ta dohoda je problém.

Za prvé, nevymaním se z Kennyho vlivu. Spíš se v něm utopím, a nakonec skončím odhozený na vedlejší koleji.

Za druhé, mohl by na nás někdo přijít. Kdokoli ve škole například.

Za třetí, celé by to bylo o jedné velké lži.

„Nemáš problém s lhaním bráchovi?" zeptám se ho a nejspíš udeřím na pravou strunu, protože se netváří zrovna vyrovnaně.

„Svým způsobem to lež nebude," řekne nakonec a sklopí oči ke svým prstům. „Záleží na formulování slov. Když mu řeknu, že mám vztah, nebude to lež, protože my dva bychom vztah měli, jen ne na té úrovni romantiky, kterou si Denny představuje. Rozhodně mu neřeknu, že jsi můj přítel. To by lež byla."

Zasměju se a zakroutím hlavou. Tomu říkám hrát si se slovy. „Ty vole. Dobrá manipulativní technika."

„Teď si nejsem jistý, jestli to byla pochvala, nebo urážka," ušklíbne se.

„Jo to ani já," podívám se na něj a znovu mi pohled padne na jeho rty. Jako stvořené pro to, aby ho někdo líbal. „Dobrá tedy. Když hrajeme na upřímné vlně, budu mluvit pravdu. Chci tě," přiznám mu. „Přišel jsi sem jako na rande, vypadáš dobře, jako nikdy a já mám chuť si to s tebou rozdat tady na tomhle stole," položím na něj dlaň a on se potěšeně zasměje. „Jenže lhát tvému bráchovi..." zakroutím hlavou. Nechci nikomu lhát. Už tak žiju ve lži, o které nesmím nikomu říct. „Takže si to promyslím. A potom ti dám vědět."

Přikývne. „To je fér."

„Fajn," zvednu se ze židle. „Raději půjdu, než nás zatknou za sex na veřejnosti."

„Škoda," zvedne se taky. „V base se dá dělat tolik věcí."

„Máš s tím zkušenost?" usměju se na půl pusy.

„Ne, jen dost velkou představivost," zavrní a trochu zkroutí boky. Najednou mi vyschne v krku.

„Jako třeba?" zachroptím.

Udělá krok směrem k mně a nakloní se k mému rameni. „Policajti mají pouta. Věřím, že by je na mě použili," řekne mi tiše do ucha a mě se zadrhne dech. Právě teď mi před očima vyskákalo neskutečné množství představ o Kennym, připoutaným k posteli, o mříže ve vězení nebo jen s rukama za zády.

„Ještě chvilku mě provokuj a ojedu tě tak, že si týden nesedneš," řeknu chraplavě a pokusím se zahnat to sucho v hrdle. Nad tou představou jsem se vzrušil nějak moc.

„Pokud nepřistoupíš na dohodu, ani se mě nedotkneš," zavrčí zpátky a já se na něj zamračím. „Zítra ve škole, Mikulášku," rozloučí se a odejde.

Pokud mu tu dohodu odsouhlasím, budu v prdeli.

Pokud s tou dohodou nebudu souhlasit, budu v prdeli.