10. část
Ještě celý víkend jsem rozdýchával páteční návštěvu "La Belle". Nemohl jsem na tu dívku přestat myslet. Tohle se mi ještě nikdy nestalo. Bylo na ní něco jiného. Něco co mě nutilo dívat se jen na ni. To jak nevinně na začátku vypadala a pak když začla tančit...tak sexy! Doufám, že tam bude i příště, už se další návštěvy nemůžu dočkat. V klubu je přísně zakázáno pořizovat si fotky nebo videa ale já stejně neodolal a tu krásku jsem si vyfotil. Jedna jediná fotka a já si ji prohlížel pořád dokola. Nemohl jsem se na ni vynadívat.
Jenže v pondělí měl následovat návrat do reality a taky to zatracené doučování Adamsové, šedé myšky, která je prý v hraní na kytaru naprosto beznadějná jak mi alespoň tvrdil profesor Johnson. Vůbec se mi do toho nechtělo. Už tak jsem měl dost svojich povinností. Tréninky, škola a taky jsem chtěl mít nějaký volný čas i pro sebe. A teď jsem ho musel mrhat na nějaké nemehlo co se neumí naučit pár blbých akordů. Nechápu proč si ten předmět vůbec vybrala, když její hlavním zaměřením je tanec. Upřímně si ji neumím představit ani u toho, jestli ji to jde stejně jako hraní na kytaru, tak to bude mít u zkoušek ještě hodně těžké. Den utekl celkem rychle a přesně ve 14:57 jsem se s kytarou na zádech vydal k hudební učebně. První věc co mě zarazila když jsem k ní došel bylo to, že Adamsová stála venku a zírala na dveře místo aby mě čekala uvnitř. Nevšimla si, že jsem přišel a tak jsem měl alespoň chvilku na to abych si ji trochu prohlédl. Nebyla na první pohled ničím zajímavá. Holka menšího vzrůstu s krátkýma kaštanovýma vlasama. Na sobě měla šedý svetr, který jí byl nejspíš o dvě čísla větší a tmavě modré seprané džíny. Prostě tuctová holka.
"Klidně jsi mohla počkat uvnitř," upozornil jsem na sebe nakonec a sám jsem se vydal přímo do místnosti aniž bych se po ni ohlédl. Opatrně jsem vytáhl kytaru z obalu a začal jsem ladit jednotlivé struny. Rebecca si sedla na proti mě a stejně jako já se dala do lazení kytary. Během toho jsem měl chvilku si ji prohlédnout i zepředu. Dlouhé řasy a zeleno-šedé oči překrývaly dioptrické brýle. Bylo vidět, že makeup nepoužívá, ale v podstatě ho ani nepotřebovala. Nebyla ošklivá, ale nebyla to ani bůhví jaká kráska. Jen obyčejná holka, které by si nejspíš žádný kluk v davu nevšiml. Během toho jak se usilovně snažila naladit jednotlivé struny se jí na čele tvořilo malé V jak se zamračeně soustředila na sovou práci. Bylo to celkem roztomilé. Musel jsem se tomu pousmát.
"Můžeme začít?" zaměřil jsem svůj pohled znovu na ni, když už mi ta doba od toho co jsme sem přišli připadala jako věčnost. Musel jsem ještě dodělat jednu zatracenou esej do angličtiny a taky jsem hlavně musel jít ještě trénovat. Brzy nás čeká důležitý zápas a já i kluci musíme být v kondici. Takže není divu, že jsem docela spěchal.
"Jasně," nebyl jsem si jistý jestli to vůbec řekla, nebo se mi to jen zdálo. Jako by ani nevydala žádný zvuk. No super, s ní to teda očividně bude zábava. Uzavřená holka co ani skoro nemluví.
"Vezmeme to úplně od začátku a nejdříve tě pořádně naučím hrát jednotlivé akordy," nechtěl jsem být na ni hned ze začátku moc drsný. Fakt jsem jí to chtěl co nejvíc ulehčit, jí a hlavně taky sobě. Na souhlas jen lehce přikývla.
"Začni akordem G," pokynul jsem na ni hlavou a pro jistotu ji akord ještě předvedl aby ho zopakovala co nejvíc přesně. Byl jsem připravený na nejhorší, ale zvládla to v pohodě. Třeba to nebude až tak strašné. Spokojeně jsem na ni kývnul a předvedl ji dalších pár jednoduchých akordů.
Ze začátku to zvládala skvěle, ty lehčí ji šli jako po másle. Jenže jakmile jsme přešli na trochu složitější akordy narazili jsme tím na překážku. Tvářila se, že je hraje dobře, ale byla úplně mimo. Prsty měla na špatné pozici a ani tón neodpovídal. Ani jsem si nevšiml, že se na ni mračím. Jenže mě to štvalo. Ještě jsme ani pořádně nezačali hrát žádnou skladbu, jen jsme trénovali akordy a už teď to byl průser. Rozhodl jsem se, že nám oběma prospěje menší pauza. Nevypadalo to, že by si chtěla povídat a já o to ani nestál. Vytáhl jsem z kapsy mobil a odpověděl na zprávy, které mi poslal Jamie. Ani nevím proč, ale znovu jsem si v galerii otevřel fotku sladké Molly z klubu. Byla fakt krásná. Musel jsem se nad tím pousmát. Kéž by tady teď se mnou byla ona místo téhle hromádky neštěstí.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro