,,Odkud máš ten šroubovák?'' Zatímco jedete výtahem máte dost času na mluvení, to je taky hlavní důvod proč existuje výtahová hudba, ale zpět do reality.

,,Doctorovi chybět nebude.'' Poznamenala múza, poupravila si brýle a vytáhla znovu šroubovák.

,,Jsi si tím jistá? Zdá se mi, že na něj dost spoléhá. A vůbec, Doctor není skutečný.'' Ten výtah je ale pomalý, a kde je ta hudba?

,,Teď už je.''

,,Co?!''

,,Vesmír se zbláznil. Realita se zašmodrchala a to všechno vím jenom proto, že si to právě myslíš ty.'' Zasmála se nervózně, asi to opravdu nedávalo moc smysl.

,,No a.... Ehm... Jak se odtud dostaneme?'' Ačkoliv se mu tady docela začíná líbit, nejlepší bude vrátit se do reality... Nikdy by nevěřil, že to bude chtít.

,,Nemám ponětí.'' Usmála se tmavovlasá dívka a výtah se otevřel.

Múza i s doprovodem si vystoupili na rozlehlé tržiště. Podle všeho naprosto plné života. Hromada nejrůznějších lidí i jiných tvorů se pohybovala mezi stánky, obchody a v ulicích lemující plácek s trhem.

,,Páni, tohle místo si nevybavuju. To je z mé budoucnosti? Napíšu něco s tímhle někdy?'' Třeba jo, třeba ne. A nebyl by to vlastně příklad bootstrap paradoxu?

,,Ne. To je moje představivost.'' Díky za pošlapání snů, múzo. Teď už rozhodně nepochybuje o tom, kdo jsi.

,,Takže ty si představuješ i támhle toho obřího psa s křídly?'' Pro pořádek, byl to jezevčík.

,,Jop.'' Přikývla a prodírala se dál davem.

,,Stánek s brokovnicemi na pronájem?'' Nevšimnul by si jej nebýt cedule: ''Dnes munice k nákupu zdarma.''

,,Definitivně.'' Zdálo se, že jí začíná lézt na nervy.

,,Holka v odvážném kostýmku princezny Leii?'' Stála tam, ve frontě na brokovnici.

,,Co? Ne to budeš ty...'' Pro pořádek. To ona se červenala.

,,Jak myslíš, kam že to jdeme?'' Zatím se jenom prodírali davem, který si jich zřejmě ani nevšímal. Jakoby pro ně neexistovali, dokud do nich samozdřejmě nestrčili fyticky, ale i tak se zdálo, že lidičkové se pouze ohlédnou, popřípadě vás okřiknou a znovu si hledí svého.

,,Kam jdeš ve neznámém fantastickém městě jako první?''

,,Do hospody pro quest?'' Věděl, že se hraní Dračáku jednou vyplatí.

,,Nerde...''

Nicméně vešli naši hrdinové do hospody. Nechutné místo, skoro jakoby si jej nějaký spisovatel vymyslel speciálně takhle vágní...

,,Co si dáte?'' Za barem stál postarší chlapík v brnění.

,,Sir Cutlass?'' Autor jej poznal ihned. Své vlastní děti nezapomenete nikdy, obzvláště ty bizardní.

,,Osobně. Tak co to bude?'' Hostinský se šlechtickým titulem se usmál.

,,Počkat, kdo to je, ty ho znáš?'' Černovláska se dívala z jednoho na druhého.

,,Můj rytířský hostinský z nedokončeného příbehu Kouzlo zapomění? Nepamatuješ se?'' Je třeba poznamenat, že to nebyla ta nejlepší postava, kterou kdy kdo vymyslel, ale byla v horních padesáti procentech.

,,Aha... Jasně.'' Tvářila se nejistě. To už si to nepamatuje? Byla to ona, kdo tu postavu pomohl stvořit...

,,Hele, tak co to bude mládeži?'' Narozdíl od naší dvojice, Sir Cutlass neměl celý den.

,,Pardon. Jednu kofolu a pro tebe?'' Napřed mu to přišlo jako absurdní požadavek, pak si vzpoměl, že jeho mysl tohle celé místo do jisté míry ovládá... Snad do toho Míry spadá i tradiční český nápoj.

,,Víno, pivo, co najdete.'' Poznamenala nejistě, ale nutno uznat, že má Múza priority jinde.

,,Ty piješ?!'' Opravdu si vůbec nevybavoval svou starou dobrou múzu, což je možná i důvod proč zde stojí ''dobrou'', ale byl si jistý, že ta se alkoholu nikdy nedotkla.

,,No... Ty ne?'' Tohle je normální? Odkdy nereálná část vašeho vědomí je ta, která potřebuje pít?

,,Tak to ne... Kdo jsi a co jsi udělala s mou Múzou?'' V tuhle chvíli by jste mohli klidně v místnosti slyšet spadnout špendlík... Ale tady to byl spíš kovový nárameník.

,,Moje chyba.'' Cutlass se sehnul a sebral stále ještě rezonující kus brnění, přičemž jeho brnění zařinčelo natolik, že by udělal lépe, kdyby nárameník nechal na zemi.

,,O-o čem to mluvíš?'' Múza se odtáhla, očka upřená přes brýle a malý nosík přímo na něj. V jistém smyslu byla její, těžko říct zda hranná nevinna, roztomilá.

Zamyslel se. Je možné, že to přepísknul? Tedy, jak by mohl někdo napodobit část jeho? Musí to být jeho Múza, pomohla mu a kdo ví, zda si prostě nevyvinula nový návyk? Sakra i on se má poslední dobou chuť napít...

,,Jen žertuju.'' Pousmál se. ,,Měla by ses vidět.'' Ťuknul jí prstem do nosíku.

Ona se zřejmě stále vzpamatovávala z toho, co se stalo. Nedlouho na to se již však smála také.

,,Dělá to dva zlaté dublony.''

,,Chvíli.'' Zkusil se soustředit na peníze. Otevřel oči a... Nic.

,,Co se najednou děje?'' Proč nemůže vytvořit peníze jen tak. Tohle nemá být tak divné, jako to zní. Mělo by to jít. Jsou v říši představivosti a ani nemuseli zpívat ''Imaginace!''.

,,Co by se mělo dít? Zaplať.'' Sir neměl na rytíře zrovna dobré způsoby. Na druhou stranu byl i hospodský.

,,Ehehe...'' Trapně se náš hrdina zasmál, chytil múzu za ruku a rozběhl se k východu. (Proč? Protože jsem potřeboval dostat ho ven. Proč? Co já vím? Je pozdě večer a potřebuju tuhle část dopsat...)

,,Co to děláš?'' Múza protestovala, ale běžela dál. Možná to dělala proto, aby se od něj odcizila, pro případ, že by je chytili. Každopádně měl zrovna moc práce, aby jí odpověděl.

Běželi dál. On vytáhnul od zdánlivě nikud kus papíru a tužku. Sepsal několik vět. Před nimi se vykreslila středověká ulice, jako v počítačové simulaci. Začalo pršet. S tou schopností autora mu to začíná jít....

Málem narazili do jednoho chlapíka, nic vážného, hlavní postava tohohle příběhu.

Utíkali dál, do další ulice. Přes náměstíčko. Dokud mohli... Tak daleko tedy nakonec nebyli.
,,Tak jo...'' Dýchal z hluboka. ,,Chce to plán. Nemůžeme jenom tak něco dělat, aniž bychom věděli co. Návrhy?''

,,Hm... Bingewatchovat seriál a potom použít něco z něj do příběhu tak, aby to nebylo nápadné.'' ... ... ... ... Jako vždy ... ...

,,Chceš ty vůbec odsud?'' Osopil se na ní.

,,Samozřejmě.'' VIinný úsměv říkal něco jiného.

,,Nepřijde mi to tak. Jsi to vůbec ty?''

,,Ano, jsem částí tebe, jestli tě to zajímá?'' Vyjela zkoušená múza. Tak dlouho do ní dloubal až vyskočila.

,,Co ta specifičnost?''

,,Já-'' Odhalená múza se znovu zkusila vymluvit. Byl na ní hrdý.

,,Ne, ne. Schovej si to na příště. Cliffhanger!''

Konec této části. Uvidíme na jak dlouho.