Rozhovor s autorkou SybilaSulfur
Kdy jsi napsala svůj první příběh/povídku? Kolik ti bylo let?
Kdyby to měla být seriózněji míněná povídka, tak to bylo někdy v šesté nebo sedmé třídě. Šlo o dárek pro spolužačku, už vlastně ani nevím za co. Ale byla to hodná holka a měla ráda všechno, co jsem tvořila.
Jak dlouho se věnuješ psaní celkově a tady na wattpadu?
Psaní celkově se věnuju už skoro deset let, ale na Wattu jsem myslím od března 2017.
Dříve jsem se věnovala hlavně psaní článků, k pořádné próze jsem přičichla až na střední.
O čem si psala články?
Hlavně o dění ve škole. A taky jsem psala na jeden web o hudbě. Dělala jsem recenze na koncerty, nová alba, hudební objevy ... Teď už na to nemám čas. I když jsem nějakou chvíli psala pro „Knížní díru" recenze na knížky, byla to suprová zkušenost, ale nedalo se to stíhat.
Jaké části tě baví psát a jaké naopak ne a máš s nimi problém nebo ti trvají déle?
Miluju psaní akce a soubojů. Hodně to souvisí s mojí zálibou epických scénách. I při čtení mě nejvíc dovede nadchnout dobře napsaná bitka.
Co nesnáším, jsou erotické scény. Vždycky se cítím při psaní trapně a mnohokrát si rozmyslím, jestli to vůbec zveřejním.
Co je tvojí inspirací? (např. osoby z tvého okolí, oblíbená místa, hudba)
Těžko říct. Hodně mě inspiruje, když si mohu popovídat s lidmi kolem mě. Ale stává se mi, že na mě prostě něco přijde a prostě tvořím.
Jaké je tvoje nejoblíbenější roční období? Máš ráda podzim a je pro tebe inspirativní? Co na něm máš nejraději?
Podzim. Podzim je báječný. Hlavně to babí léto, když padá barevné listí a do toho svítí sluníčko. Ale i mlhavý listopad má něco do sebe. Svádí k tomu zůstat doma a tvořit.
Snažíš se psát každý den nebo nárazově, když máš trochu času a náladu?
Spíš když na mě přijde tvořivá. Jsem pak schopná prosedět u psaní třeba víkend v kuse. Jindy zase nenapíšu týden ani čárku. Za to se vždycky nesnáším.
Máš puštěnou hudbu při psaní nebo potřebuješ klid? V jakém prostředí se ti píše nejlépe, potřebuješ být na nějakém místě nebo mít nějakou věc (není tím myšlený sešit ani notebook), bez které/ho bys nenapsala ani slovo?
Poslouchám pořád. Hudba je moje součást, skoro jako ruka. Bez ní bych nenapsala ani čárku. A nejradši píšu doma, hezky na svém počítači.
Hodně lidí na Wattpadu píše na mobilech, ale to já nezvládám. Potřebuju to pohodlí a komfort. Navíc mám dost výkonný stroj a rychlý internet, takže jakmile potřebuju vyhledávat dvacet věcí najednou, neřekne mi procesor pá pá.
Jaká je tvoje oblíbená hudba?
Jsem odkojená metalačka, jedu hlavně v power metalu. A poslední dobou i kvůli příteli hodně kloužu do folk metalu, pagan folku a různých mixů těchto žánrů. Hodně se to hodí k věcem, které píšu. Lovkyně s rusými vlasy je do tří čtvrtin psaná za poslechu Percival Schuttenbach.
Jak přijímáš kritiku?
Komplikovaně. Vnitřně vím, že dělám mnoho chyb, spousty z nich jsem si i vědomá. Taky jsem vděčná, když mi někdo napíše, co a proč se mu nelíbí nebo kde bych se měla zlepšit - prostě konstruktivně. Ale často mě tyhle "negativní" názory uzemní a vezmou mi chuť psát. Což mě štve, protože vím, že bych si z toho spíš měla vzít ponaučení a pracovat dvakrát tolik na zlepšení. Tuhle vlastnost na sobě nemám ráda. Všechno si beru moc osobně.
Změnilo tě psaní na wattpad? (povahově nebo třeba máš větší slovní zásobu)
Jednoznačně!
Jednak jsem začala opravdu hodně a pořádně psát, takže celková kvalita mého projevu šla dost nahoru. Taky jsem si udělala spoustu přátel, kteří jsou mi strašně moc drazí. Naučila jsem se tolerovat odlišné typy lidí a neuzavírat se do sociální bubliny, v které jsem do té doby hodně žila. Navíc od té doby mnohem méně šiju do lidí za nepodstatné detaily. I když je těžké říct, nakolik je to Wattpadem a nakolik těžkou nemocí, kterou jsem prošla. Časově se to hodně protíná.
Vědí lidé z tvého okolí (rodina nebo kamarádi), o tom, že píšeš a čte někdo tvou tvorbu? Podporují tě?
Vědí to, protože mám ambice vydávat. Navíc jezdím na hodně akcí pro spisovatele. Mamka četla jen něco a nezaujala k tomu moc specifické stanovisko, ale moji rodiče jsou hodně střízliví, pokud jde o mojí tvorbu. Rozhodně nejde o maminku a tatínka, kteří by byli nadšení z každého písmenka, které napíšu nebo obrázku, která načmárám. Naopak, jsou dost kritičtí a trvalo hodně let, než mi mamka poprvé pochválila obrázek.
Docela vtipná historka ohledně mé tvorby na Wattu byla s maminkou, která se o tom dozvěděla přes dceru své kolegyně z práce. Holčina čte moje věci a práskla mě.
Měla jsi někdy writer block a jak jsi proti němu případně bojovala?
Já bojuju s bloky pořád. To je už prokletí kreativců. Nejvíc mi pomáhá dát si pauzu a chvíli netvořit. Ono si to vždycky „sedne".
Kolik lidí jsi poznala díky wattpadu a chtěla bys se s někým potkat osobně?
Organizovala jsem severočeský Wattpad sraz. Potkala jsem tam spoustu neuvěřitelně úžasných lidí. Nicméně jsou dva mimořádní lidé, kteří mi přirostli k srdci víc. Naše sušenkové monstrum Frost a rozkošná Ichi. Tyhle dvě příšerky jsou mi moc blízké.
Co bys řekla, kdyby ti někdo na wattpadu nabídl spolupráci? (v rámci spolupráce na příběhu)
Asi bych zdvořile odmítla. Píšu si svoje a i tak na to hledám čas. Nechtěla bych, aby na mé neschopnosti dokončovat věci v limitu závisel ještě někdo jiný.
Co děláš ráda ve volném čase? Na jakou chodíš školu nebo pracuješ (co děláš, jestli to není moc soukromé)?
Studuju UJEP (univerzitu Jana Evangelisty Purkyně), angličtinu a výtvarku na pedagogické fakultě. No a to dost vypovídá o mém hlavním koníčku - kreslení, malování, prostě kreativní činnost. Mimo to už deset let zpívám operu. Taky dělám cosplay, hraju hry, organizuju věci ... Spíš je těžké najít něco, co mě nebaví.
Jsi šťastná, že tě osud dovedl k tomu začít psát příběhy?
Naprosto. Rychle se to stalo mojí ambicí a mám touhu se tomu věnovat víc.
Čteš více na wattpadu nebo máš raději normální vázané knížky?
Jednoznačně klasické papírové knihy. Jsem fanoušek české fantastiky a ty knížky si poctivě kupuji. Mít je doma je radost.
Jaké příběhy na wattpadu tě zaujaly a dostaly se mezi tvé oblíbence?
Rozhodně jsem si zamilovala „Ordine Draconis" od RainyAnrigova a „Nosičku vody" od HildegardePumpenhaus.
Obě slečny mají hodně vypracovaný styl vyprávění. Ordine je bohužel už dlouho trochu polomrtvé, což mě dost mrzí. Ten příběh si mě získal.
Nosičku vody mám ráda kvůli citu, s jakým se autorka věnuje tak melancholickému tématu. Opravdu málokdy se takového cynického parchanta, jako jsem já, něco tak dotkne.
Jak ses dostala na wattpad? Narazila jsi na něj náhodně nebo díky někomu?
Ty jo...přes úlovky. Někdo mi to posílal, protože věděl, že píšu. A myslel si, že mi to bude připadat děsně vitpné... No, nepřipadalo, ale začala jsem po Wattpadu trochu brouzdat a dostala se do Facebooové skupiny. No a řekla jsem si, že bych mohla konečně něco zveřejnit.
Máš nějaké vzory tady na wattpadu nebo v reálném životě? Dej příklad.
Mraky. Teď zrovna jsem psala do soutěže Jitky Ládrové, kde jsem tedy bohužel neuspěla, ale ta zpětná vazba je k nezaplacení. A obdivuju ji vážně moc.
Co je tvým největším snem a máš nějaké cíle na wattpadu?
Největší sen je asi být prostě spokojená sama se sebou. No a na Wattu ... vlastně ani nevím. Spíš mám cíle ve vydání svojí knihy.
Chtěla bys se psaním jednou živit nebo to není tvým snem a je to jen tvým koníčkem, jestli ne čím bys se chtěla v životě stát a dosáhnout?
Chtěla bych být ilustrátorka. Vlastně vím, že se psaním pořádně živit nedá, minimálně v našich podmínkách ne. Myslím si, že nakonec to dopadne tak, že budu tak nějak fušovat do všeho a doufat, že neumřu hlady.
Kdybys měla vybrat jedno dílo z tvých publikovaných knih na wattpadu, které je ti nejvíce blízké a proč? (dílo se vztahuje se k další otázce)
Vládcové všeho. Sice jsou takoví rozpracovaní a nedokonalí, ale je to moje největší dítko.
Za jaké situace tě napadlo napsat dílo "Vládcové všeho", které jsi zmínila v předchozí otázce?
Těžko říct, je to dávno. Ten svět i příběh o něm nosím v hlavě léta, práce jsem na něm odvedla už dost a dost. I když bych původní a současný příběh ani postavy už skoro nepoznala.
Začala jsi tvoje příběhy psát hned po první myšlence námětu nebo sis to nejdřív promýšlela, jak bude děj vypadat a až potom začala psát?
Promýšlení byly hodiny a hodiny. Pak jsem začala psát a přišla na to, že to stojí za pendrek, tak jsem se rozhodla to celé přepracovat.
Psala sis osnovy k psaní?
Spíš jen v hlavě. Dost si scény plánuju a mám vždycky vizi, kam ho posunu. Občas se to ale nepovede. Mám pár postav, které si prostě žijí vlastním životem a vždycky ty scény nějak rozbijí. Prostě přijdou a já si najednou řeknu, že to by přece Azrael neudělal. Mám rozporuplné pocity z toho, jak se ten příběh svévolně vytváří pod mýma rukama. Raději bych to měla pod kontrolou.
Mají postavy v tvých dílech tvojí vlastnost nebo ti nejsou podobné a jsou to čistě smyšlené postavy?
To je hrozně zajímavá otázka! A navíc se mě dost týká, protože jsem několikrát tuhle záležitost řešila. Jsem hrdá na to, že dokážu postavy psát realistické a smýšlející úplně jinak, než já. Mající i jiné hodnoty a vlastnosti. Je to aspekt tvorby a psaní postav, který mě moc a moc baví.
Úskalí je v tom, že jsem pojmenovala jednu ze svých postav Sybila, což je taky moje přezdívka. Tu jsem získala od rodičů. Začala jsem se potom pohybovat na RP (Role play) serverech a vytvořila si OC (Original character) se stejným jménem. A tom OC začala psát příběh. Takže poznámky o tom, jak se personalisuju do svojí hlavní hrdinky, jsou trochu mimo. Nejsem to já.
Ani zdaleka. Knižní Sybka by na nikoho nezvýšila hlas, já seřvu bez servítek kohokoliv.
Jak jsi spokojená s kapitolami, které jsi napsala u tvých příběhu? Máš to tak, že si můžeš říct „jo tak s touhle kapitolou jsem spokojená." Umíš se sama hodnotit?
No ... asi jsem moc sebekritická. Hodně často si spíš říkám, že už to vydám hned, jinak to budu upravovat donekonečna.
Když se ohlédneme zpět, jaká část se ti nejvíce líbí a bavila tě psát v některé z částí v tvém díle Vládcové všeho?
Asi nevnímám něco lépe a něco hůře. Mám ráda celý ten příběh se vším všudy. Ale obecně všechny souboje a jakákoliv pasáž s Azraelem, je bezvadná. I čtenáři si ho zamilovali, což mě dost těší.
Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?
Přemýšlejte. Ne vše je a musí být napsáno v textu. Zkuste číst mezi řádky a uvědomte si, že ne každý text má jednu jedinou možnost interpretace.
Ahoj :)
Máme tu nový rozhovor tentokrát s autorkou Sybila Sulfur. Je to moc milá holka a určitě doporučuji podívat se do její dílny a něco si přečíst :)
Mějte se hezky, s pozdravem Patty :)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro