
Rozhovor s autorem Maniak-z-Gallifrey
Díla, které si od autora můžete přečíst:
Příběh Ze Zóny
K čemu rýmy?
Den vrakaře
Soumrak vrakaře
"Humorné" povídky
Básně, při jejichž čtení se nebudete cítit krásně
Neznámý německý vojín
Záchrana Nezáchrana
Zabité iluze
Toulat se Maniakálně
Autoři, kteří jsou v rozhovoru zmíneni:
Rozhovor
Jaký jsi mimo wattpad? Popiš sebe?
Myslím, že mimo wattpad jsem zábavný, často vyhledávaný společník pro ty, kteří si již zvykli na můj osobitý humor. Nejsem však úplný extrovert, jsem něco mezi introvertem a extrovertem, ambivert. Často mi trvá delší chvíli, než lidi k sobě pustím. Když se však zeptám lidí, kteří mě označují za kamaráda, tak mi řeknou, že patřím mezi jedny z nejlepších kámošů, co mají. Ovšem jedna z mých „temných" stránek je ta, že říkám věci na rovinu a občas to lidé nesnesou.
Prošla jsem si tvůj profil a máš tam nejedno dílo. Proč sis vlastně vybral žánr sci-fi a poezii?
S poezií to je taková hodně zajímavá historka. Poezii jsem začal psát ze závisti. Bylo to na adapťáku a jeden kluk tam četl svoje verše, nebo spíš rap to byl, a všichni na něm viseli. A já chtěl také zažít ten pocit, že mě lidé obdivují pro slova. Proto jsem se do toho pustil. A od špatných říkanek, které na mém profilu jsou také, jsem se vypracoval k básním, za které se ani moc nestydím.
A Sci-fi? Můj nejoblíbenější žánr i jako čtenáře. A proto jsem se rozhodl, že chci také zkusit něco napsat z této oblasti. A I když to asi nejsou žádná veledíla, strašně mě to baví, občas si něco ze sc-fi napsat.
Přiznávám, že obdivuji pisálky, co píší poezii. Já sama bych to nezvládla. Jak ses vlastně k tomu dostal? A je to těžké?
Jak už jsem řekl před chvílí ze závisti. A těžké? Něéřekl bych, že těžké. Myslím, že poezii dokáže tvořit každý. Hlavní je si vybrat styl, který člověku vyhovuje. A odvaha. Chybí-li odvaha zkusit něco takového napsat, je to předem odsouzeno k neúspěchu.
Na WP není moc kluků pisálků. Jak ses vlastně dostal ke psaní a publikování to na wattpad?
Ke psaní jsem se dostal na základní škole. Strašně mě tenkrát, a vlastně i teď na střední, bavilo psát slohovky. Mohl jsem popustit svou uzdu fantazii a to mě vždycky lákalo. A na WP jsem začal publikovat díky Miremel, Tulák z Gallifrey, kvůli ní jsem si tenkrát zakládal wattpad, abych mohl hodnotit, a pak jsem si řekl, že bych tam také mohl zkusit něco dát, archiv mám docela rozlehlý.
Autorka Tulak-z-Gallifrey tě na wattpad přivedla? Je to tvoje kamarádka nebo se znáte jen přes internet jako většina na wattpadu?
Ano ona mě na wattpad přivedla. Nejdříve jsme se znali jen přes internet, ale potkali jsme se i naživo, na Whoconu a i v městečku, ze kterého pochází, které je čirou náhodou 15 km od místa mého bydliště.
Příběh Ze zóny.
Proč zrovna téma Černobyl? A jak tě takový příběh napadl?
Jsem velkým fanouškem série S.T.A.L.K.E.R. a řekl jsem si, že Zóna je strašně obrovským místem, kde žije spousta Stalkerů, nestvůr a vyskytuje se spousta anomálií. Proto jsem se rozhodl pro fanfikce právě ze Zóny, protože je obrovským prostorem, kde se dá pořádně využít fantazie.
Nemýlím se, že toto dílo je i umístěno do černobylu? Proč právě tam?
Neboť tvůrci z GSC potřebovali místo, které by bylo dosti děsivé. A proto si zvolili Černobyl, jen si vymysleli druhou havárii a naházeli nestvůry a tak. Udělali z Černobylu tajné vládní výzkumné středisko. A já se jenom, takříkajíc, svezl.
Tento příběh byl aktualizován naposledy 30. prosince je pozastavený nebo si předepisuješ díly a pak budeš vydávat?
Předepisuji si díly a pak budu vydávat. Jen teď dlouho nepřišel nápad, jakou anomálii a smutný osud popsat.
Před nedávnem proletěl internetem seriál černobyl viděl si ho? Inspiruješ se jím do příštích dílů?
Ještě jsem ho neviděl. Mám v plánu se na něj podívat. Ovšem inspiraci z něj moc brát nechci, chci zůstat u inspirace z herní série, do které má vyjít v roce 2021 další, již čtvrtý díl, ovšem nesmyslně pojmenovaný S.TA.L.K.E.R. 2.
Řekni nám o tom příběhu něco. O čem vlastně je, nějaké zajímavosti.
Černobylská Zóna je plná anomálií, mutantů a hlavně artefaktů. A ty artefakty se vykupují za obrovskou cenu. Některé zastavují krvácení, jiné pomalu zajišťují nesmrtelnost. A kde je něco, co se dá zpeněžit, objeví se i lidé, kteří se pokusí artefakty přinést. Tito lidé si říkají Stalkeři. Pronikají do Zóny a žijí si svou zlatou horečku. A na horečku se umírá. Celý tento svět je vlastně inspirován novelou bratří Strugackých Piknik u Cesty, kde se s myšlenkou Zóny a stalkerů setkáváme poprvé. Z této novely si berou inspiraci i tvůrci her, akorát dějiště z amerického městečka u hranic s Kanadou přesouvají na Ukrajinu do Černobylské jaderné elektrárny V. I. Lenina. V mých fanfikcových mikropovídkách chci svět Zóny přiblížit i člověku, který o ní nikdy neslyšel a zamyslet se nad tím, proč Stalkeři do Zóny vůbec chodí a jaké jsou jejich osudy.
Chtěl by ses někdy do Černobylu podívat? Myslím si, že nějaké části jsou zpřístupněny.
Na výlet do Černobylu se rozhodně jednou chystám, jen jsem zatím nenašel čas, no.
Kde jsi nabral inspiraci k napsání takového příběhu? Bylo to z té hry?
Ano, bylo to ze hry a i z oné novely, o které jsem se zmiňoval.
Tvá díla s poezii. Jak vznikají? Kde bereš inspiraci? A mohl bys nám napsat úryvek?
Inspiraci beru ze světa kolem sebe. Vždy mě něco napadne a pak už jen závisí na tom, jak se s tím porvu dál. Některé koncepty zahodím, jiné dopíši. A úryvek. Tady je jedna celá „báseň", co jsem dopsal včera..
Proraž mi růží z poutě srdce,
ať krev pomalu teče po tvé ruce.
Po tvé ruce bílé jak alabastr,
po tvé krásné něžné ruce.
Vezmu tě na horskou dráhu.
A když pojedeme ze svahu.
Vybliju ti k nohám svou duši.
Svou duši černou jako uhlí.
A na kole štěstí vyhraji snad trochu
lásky, aby vše šlo snáz.
A kdyby ta láska byla od tebe,
bylo by to úplně nejlepší.
Ale s probodlým srdcem se nedá cítit nějaké city,
a tak koupím to z perníku a
dám ti ho místo toho zničeného. Z toho se aspoň najíš.
Jak dlouho ti zabere vymyslet nějakou kapitolku s poezii? A jak dlouhá většinou je?
Závisí na inspiraci, je to kapitola od kapitoly. Někdy se koncept válí v hlavě tak týden, jindy je napsáno za čtvrt hodiny. A jak dlouhá? Většinou kolem 100 slov. I když poslední dobou se pohybují kolem 80 slov.
Máš při psaní nějaký rituál?
No, občas píši po pivě nebo když jsem na pivě, ale jinak rituály nemám. Občas si pustím nějakou hudbu, ale striktně to nedodržuji.
Jaká je tvoje oblíbená hudba nebo jakou si občas pouštíš k psaní?
Většinou sahám po punku, punk rocku, mnohdy i po československém undergroundu, například Psích Vojácích.
Setkal ses i s kritikou na svá díla? A jak vlastně zvládáš kritiku?
S kritikou jsem se setkal. A osobně jsem za ni vždy strašně rád. Vždy se nad daným dílem zamyslím. Ne, že bych vždy nutně něco změnil, například se mi to líbí více mou cestou, jsem docela tvrdohlavý, ale rád si kritiku vyslechnu a snažím se z ní vždy něco vyzískat.
Chodí ti konstruktivní kritika?
Občas ano. Většinou posílám svá díla i mnohým kamarádům, takže mám nejdřív kritiku od nich.
Tvé okolí o tom, že píšeš, ví nebo se tím tajíš?
Ví to spousta lidí, ale zatím jen jisté části, jen to, co sám vypustím do světa.
U kluka je psaní celkem nezvyklé jaká byla reakce rodiny a známých když jsi jim řekl, že píšeš? Čtou a podporují tě?
Vědí, že píši, dál se o to nezajímají. Je to můj volný čas a je na mně, jak s ním naložím. A nikomu v okolí to zas tak divné nepřijde.
Máš nějaké plány do budoucna ať už tady na WP nebo mimo něj?
Chtěl bych asi jednou vybrat použitelné básně a ty nějak vydat. A asi ještě, jednou, dopsat Vrakaře.
Každý spisovatel by měl mít fantazii. Položím ti k tomu otázku. Kdybys mohl být jakékoliv fantasy zvíře, které by to bylo a proč?
Chtěl bych být Fénixem. Zrodit se z vlastního popela zní prostě kouzelně, až romanticky.
Je něco co na WP přímo nemáš rád? Ať už na platformě nebo u příběhů.
Nemám rád fanfikce, které se motají kolem sexu nebo klišé typu Slavná osoba mafián, já ubohoučká holčička. Zatraceně, stockholmský syndrom v praxi. A na platformě? Snad jen aktualizace, které překopou celý systém a občas blbnutí tagů u příběhů.
Zajímalo by mě, co si myslíš o novinkách WP, zpoplatnění příběhů a plno dalších věcí. Změnil bys tu něco?
Myslím, že zpoplatnění příběhů, pokud to jde na podporu autorů, zní rozhodně zajímavě a pokud to bude fungovat, tím lépe. A plno dalších věcí? Přijde mi třeba blbost zpoplatnění možnosti si upravit barvu jen poté, co přejdu na premium.
Co bys vzkázal svým čtenářům a začínajícím autorům?
Svým čtenářům? Ať se stále baví nad mými příběhy, pokud je baví.
A začínajícím autorům? Ať se hlavně nebojí. Lidé většinou za psaní nekoušou a ani vám neutrhnou hlavu. A neberte si všechnu kritiku moc osobně, mnohdy se vám lidé snaží pomoci.
Ahoj :)
máme tu další rozhovor s autorem Maniak-z-Gallifrey, jeho snem je dostat se do Černobylu, o kterém tady píše. Podívejte se určitě do jeho dílny a něco si přečtěte.
S pozdravem Patty :)
Za pomoc s otázkami děkuji talentované autorce @MichaelaM1.
Kdo má instagramový účet můžete sledovat profil patty_miska_wp, je to můj a Míšy (autorky MichaelaM1) nový profil, který bude pro propagaci a informace o našich příbězích.
PS: Ti, kteří si psali o rozhovor a ještě čekají až se jim ozvu prosím o trpělivost. Mám hodně lidí, tak to chvíli trvá :) Momentálně nové autory nepřijímám, seznam mám plný.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro