Díla, která autorka napsala

Hádej, na co myslím

Produkty štěpení alfa-amylazy

Sbírka oligosacharidů

I'll be home for Christmas (ONF ff ENG)

Vzdálený na dotyk

O Vánocích budu doma (ONF ff CZ)

Lucifer rising (supernatural FF)

Netradiční uklízeč, siyarson escalatur

Napříč světy (crossover příběhů Amylazy)

Kůň a šváb

Tajná jednotka: Příběh chudého chlapce trochu jinak

Okolík

Autoři, označení v rozhovoru

Moodrasek

Rozhovor

1) Na začátek se nám prosím představ. (jaká jsi nebo jaké jsou tvoje koníčky kromě psaní)

Dobře. Tak, je těžké na to odpovědět, protože jsem úplně obyčejný člověk, který má talent v zabíjení svého času. Ze všech koníčků, které jsem naťukávala, mi zbylo jen psaní a občas kreslení. Ale vždy jsem byla tvořivá a našla se v drobných pracích. Jinak jsem optimista, většinu času flegmatik, který má skrytou melancholickou dušičku.

2) Tvořila si od mala?

Ano. Už od sošek z bahna, všelijakých malůvek, šití šatiček pro panenky, vyšívání, a výtvarka jako nejoblíbenější kroužek. To, že mnohé mé výtvory nevypadaly zrovna k světu, o tom jiná

3) Jak ses dostala ke psaní?

Nějak, pořád, postupně. Už ve školce jsem psala nějaké nesmyslné texty (protože mám starší sestru, tak jsem se s ní učila číst a psát a první třída pak byla nuda). Ve škole jsme pak s kamarádem ještě na prvním stupni vytvořili vlastní třídní časopis, kde jsem také přispívala absolutně vtipným příběhem o dětských detektivech, a nějak postupně začala psát delší a hlavně rozumnější příběhy. Nikdy mě to neopustilo, naopak mě psaní pronásledovalo.

4) Jak ses dostala na wattpad? Narazila jsi na něj náhodně nebo díky někomu?

Spíše náhodně. Nebo za to mohla fb stránka Úlovky z wattpadu? Už ani nevím.

5) Co je tvojí inspirací? (např. osoby z tvého okolí, oblíbená místa, hudba)

Teď budu znít jako nějaká copycat, ale mnohdy chytám inspiraci z děl co čtu, seriálů nebo filmů. Začne to s "co kdyby" a končí úplně něčím jiným. Nebo obří inspirací jsou jízdy v hromadné dopravě. Jak člověk vypne, nápady a scény přichází jedna za druhou.

6) Publikovala jsi někdy jednu z tvých prvotin?

No, z těch zmíněných pokusů nic, ale jelikož jsem hodně blogovala, tak se mé serióznější prvotiny objevovaly na doméně blog.cz. Ale tam jsem psala tak nějak pro sebe, protože jsem psala všelico a propagovat jsem se nikdy neuměla

7) Jaké byly tvé začátky na wattpadu? Pamatuješ si příběh, který jsi četla jako první?

Tyjo, začátky byly hodně nijaké. Spíše jsem tam hodila věci, co jsem měla napsané a považovala za to lepší, a moc se o něj nestarala. Co jsem četla jako první, si nepamatuji. Moc jsem ani nečetla, a doteď ani moc nečtu. Ale jistě vím, co mě jako první strašně chytlo. Kapitán z popelu a hvězd od Moodrasek.

8) Máš nějaké vzory tady na wattpadu nebo v reálném životě? Dej příklad.

Hm, tak vzory, ty asi úplně nemám; ačkoliv ano - poslední roky jsem hodně do danmei žánru a čínských webnovel. Dost mě inspirují tamější autorky a to, jakým způsobem dokáží psát tak složité a nádherné příběhy. Nejvíce mi je blízká stylem autorka Priest, ke které mám neskonalý obdiv.

9) Jaké dílo/a bys si vybrala ze své dílny nebo od někoho vydat jako knihu nebo případně nechala zfilmovat?

Ráda bych se na všechno dívala jako na seriál, to by bylo úplně super. Převést ty představy do reálu... Ale vybrat jenom jedno nejde. To by byla škoda a nespravedlivé vůči ostatním autorům, protože ta koncentrace fantazie na wp je neuvěřitelná a mnohdy si říkám, že tohle bych chtěla/potřebovala vidět. Takže call pro všechny serialmakery, aby nedělali pořád samé kriminálky – zahrabejte jednou za čas na wattpadu!

10) Jaký styl ráda čteš a píšeš? (forma ich, er)

Raději čtu er-formu, nejspíš tím, že mám ráda fantasy a v této formě se vše lépe popisuje. Ale sama píšu ráda v obou formách. Ich forma je taková volná pro nahlédnutí do mysli hlavního hrdiny, i se všemi poznámkami, které jakýkoliv člověk v hlavě má ale nepronese je. Lépe se do toho zanáší sarkasmu.

11) Snažíš se psát každý den nebo nárazově, když máš trochu času a náladu?

Jak na to přijde. Snažím se i přes týden, ale to jsem po práci mrtvá, a tak toho nejvíce splácám o víkendu.

12) Dostal tě emočně někdy nějaký tvůj příběh když jsi ho psala? (rozesmál tak, že někdo přišel, jestli ti něco není nebo rozbrečel)

Jo, a hodněkrát. Směji se, když píšu některé scény, obzvlášť některé postavy je tvoří sami, až mě tím překvapují a o to víc je smích takový upřímný. A stejně tak už hodně slziček ukáplo při hodně scénách. Dokonce se mi nedávno stalo, že jsem v šalině (tramvaji) opravovala svůj text a byla tam taková dojemná scéna až ve filmovém stylu a já musela s opravováním přestat, jinak bych se ve voze rozbrečela. A to se za citlivku rozhodně nepovažuji.

13) Chodí ti zpětná vazba na tvoji tvorbu?

Ano ano! A co mě strašně těší, že přichází především od mých stálých čtenářů, že jsem se takto někomu trefila do stylu a že se mu to líbí. Že to není jen "nějaké dílo" ale dílo od "té autorky". Prostě jsou úžasní!

14) Jak přijímáš kritiku?

Ráda bych řekla dobře, ale mám být upřímná – trošku mě rozhodí. Donutí mě zapochybovat, pochybovat, a ještě dále o sobě pochybovat. Na druhou stranu, snažím se ji brát sportovně a dokonce toužím, aby jí bylo více, abych se měla zase od čeho odrazit a zlepšit se. Prostě, vím, že kritika je nezbytná, že bez ní to nejde. A srovnat se s ní, to je pak na mě a to nějak zvládnu. Nevím, jestli to dává smysl, je to takový masochistický přístup.

15) Vědí lidé z tvého okolí (rodina nebo kamarádi), o tom, že píšeš a čte někdo tvou tvorbu?

To hlavně ne. Takto, mám naprosto skvělou kamarádku, se kterou jsme společně psaly (kafe v kavárně, noťas a každá to svoje, občas si to přeposílaly) a ta je pořád ochotná poslouchat mé nadšení, ačkoliv to není její žánr. Něco přečetla, ale nic z nové tvorby. V jednu chvíli jsem se přiznala i našim s tím, že je to "blbost, taková pohádka pro puberťáky"; a občas, když jsem hafo nadšená, tak jim sdělím aktualitu začínající: "víte, jak píšu takové to svoje", ale tím to také hasne. Jako, stejně nejsou kdo ví jací čtenáři. Průser byl, když nastal moment vychvalování si dětí navzájem a padlo na to slovo. Ehm. Vybrousit z toho bylo už těžší.

16) Podporují tě?

Tak nějak, asi jo. Spíše to berou neurčitě, pohodově – je to můj koníček, mé hobby. Nepřipomínám to, nepodsouvám a oni si ani nevzpomenou, že něco píšu, takže tak. Akorát taťka občas řekne napůl ze srandy, napůl vážně, že kdy napíšu a vydám ten bestseller. Tak to mě akorát potěší, že má o mně takto vysoké mínění, aniž by si přečetl, byť jen větu něčeho. Ale kdybych se rozhodla k čemukoliv, oni mě podpoří ve všem, to zase jo.

17) Měla jsi někdy writer block a jak jsi proti němu případně bojovala?

Ty jsem měla, a řádné. U Tajné jednotky to trvalo přes půl roku, možná déle? I u ostatních k tomu došlo, jen byly kratší, protože jsem se rozhodla s tím něco dělat. No a o tom to je. Něco s tím dělat. U mě funguje pouze to, nějak se skrz to "přepsat". Většinou jsou spojené s tím, že už nemám co, nemám, jak navázat, čeká mě obtížná část a tak. Takže se nutím s něčím přijít, abych se rozepsala a měla se od čeho odrazit. Nechávat to ladem se u mě prostě neosvědčilo. To obtížné na mě bude pořád čekat tak či tak...

18) Poznala jsi někoho díky wattpadu a chtěla by jsi se s někým potkat osobně?

Osobně, nebo blíže jsem se s nikým nějak neseznámila. Jsem asociál, a jakákoliv interakce i na netu je pro mě dost odvaha, natož pak osobně. Také se mi vyhýbaly srazy – nevěděla jsem o nich, nebyly v mé blízkosti nebo jsem naopak nemohla. Jako, ráda bych se takhle pobavila, jak s autory, tak s mými čtenáři, jelikož v mém okolí tu šanci moc nemám. Ale bylo by to hodně mimo moji komfortní zónu (respektive můj pokoj doma).

19) Co bys řekla, kdyby ti přišla nabídka na to psát příběh ve spolupráci s někým? Nebo už si nějakou takovou nabídku dostala?

No, ještě jsem takovou nabídku nedostala, ale spíše bych ji odmítla. Tak nějak si ráda dělám věci po svém a úplně si nedokážu představit nějaký společný projekt.

20) Co je tvým největším snem a máš nějaké cíle na wattpadu?

Můj cíl? Ehm, mít nadšené čtenáře. To mi stačí. Sen o vydaných knihách je potopen (kdo zná, jaký rozsah ty moje věci mají, ten chápe + konkurence + ta práce s tím a tak + prodávat něco, co se lidem nemusí líbit, je akorát zklame a podvede, a to já nechci), takže se držím při zemi. Prostě, stačí mi to, když někdo narazí na můj profil a řekne si: "Jo, ta píše fajn věci! Jdu si něco přečíst!". Když bude prožívat to, co jsem prožívala já s mými hrdiny, a bude ho to bavit a bude cítit s nimi bolest i radost. Aby mé postavy a příběhy obživly nejen v mém srdci, ale také v srdcích čtenářů. A to mě motivuje a dává sílu dál psát.

21) Jaké dílo je tvé nejoblíbenější nebo k němu máš největší vztah z tvé tvorby a proč je právě to dílo pro tebe srdcovka?

Heh, záludná otázka. Já si dovolím zvolit hned dva. Momentálně nejvíce hýbe srdcem mé nejnovější, Okolík. Jsem u něj nejvíce pyšná na to, jakým způsobem děj sleduje moje představy a drží se jich, jak je promyšlené, vývoj postav a tak. Jsem z něj opravdu nadšená (zde mluví autorská samochvála). Ale jako srdcovku musím zmínit i Tajnou jednotku. Je to takové průlomové dílo nejen co se týče čtenářů, ale také po dlouhé odmlce většího psaní jsem sesmolila něco, co mělo děj, co bylo úspěšně ukončeno, co mi splnilo sen vytvořit něco takového žánru, a hlavně hlavní postava Arsen, převtělení mého sarkastického já, které nikdy nemělo šanci dostat se ven. Jednoduše, každý je pyšný na svůj první výtvor, ať má chyby jakékoliv. A že zrovna v tomto příběhu jich je.

22) Jak tě napadlo dílo Okolík napsat?

Jak jsem zmiňovala mé copycat schopnosti, tak jsem zrovna kukala na seriál Word of honor, kde byla hlavní postava maskovaná. A už to jelo. Co kdyby nebyla maskovaná ale hento. Co kdyby tamto. Pak jsem zase četla jiné dílo (Qian Qiu, kdyby to někoho zajímalo, ale spíše asi ne) a tam sem se chytla toho jakého si ubližování, které nebylo však sexuálního rázu jak jsou všichni zvyklí, (ale já do něj úplně nejsem), ale spíše psychického charakteru. A jak si obě postavy na sebe zvykaly, přestože o žádný Stockholm syndrom nešlo. Takže jsem si vypůjčila zase tady ten motiv. A tadá! Máme hlavní suroviny na polívku. A polívka se začala vařit.

23) Mají postavy v díle Okolík tvoji vlastnost nebo ti nejsou podobné a jsou to čistě smyšlené postavy?

Určitě mají. Vždycky jim dám něco ze sebe, aby se mi snadněji do nich vžilo a rozumělo jim. Někdy je to něco malé, jindy velké.

24) O čem je dílo Okolík? Nalákej čtenáře rozhovoru.

Je to příběh, který v sobě zahrnuje lásku, porozumění, ale také nenávist, zradu, chamtivost a intriky. Přestože je o lásce, vlastně o ní není, jelikož hlavní je především pouť hlavních postav, jejich dospívání, dozrávání jejich myšlenek a citů. Je o historii, a jak může dohánět lidi a vracet jim to, co se kdysi událo. Jedná se o středověké fantasy dost na ději založené. Takže si myslím, že si přijdou na své jak čtenáři milující fantasy typu Hry o trůny, jelikož se setkají s krutostí, s politickými hrami a krvelačnými boji; i milovníci gay romance, ačkoliv si na ni tedy musí počkat. Obsahuje jak humor, tak scény drásající srdce (alespoň autorky). Ale lákat fakt neumím, spíše odrazovat, takže... Zde mé snahy končí.

25) Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

Mým čtenářům (a teď to bude strašně kýčovité ale upřímné): Mám vás ráda a strašně si vás vážím! Máte můj obdiv!

Začínajícím autorům: Nevzdávejte se! Jestli chcete psát, tak pište pište a pište a nakonec se vypíšete! Jen pár spisovatelů spadlo z nebe, ale většina ne a stejně vydávají knihy, tak se nenechte odradit a držte se svého! Však čtenáři si vás najdou. Jen to chce trpělivost a píli. Ale která činnost si to nevyžaduje? Takže držím vám všem palečky!

S pozdravem Patty :)