Díla, která autorka napsala

Hunger games - The boy with the bread

Catching fire - The boy who volunteered

Mokingjay - The boy who was hijacked

Andělé existují (TVD/TO FF)

Vítej královno (TVD/TO FF)

Zrození bestie (TVD/TO FF)

Dopisy pro Panem

Bestie v nás (TVD/TO FF)

Hranice lidskosti (Detroit FF)

Poslouchej vlčí pláč (Remus a Lily FF)

Když vzplane hvězda (Sirius a Lily FF)

Sbohem lásko (TVD/TO FF)

Kroniky lesa

Videa podle Ronnie

Růže pro Marlene

Žít ve stínu

Žít v pohádkách

Záře nad hadím údolím (HP (ink)tober)

Tátové k pohledání (Wolfstar FF)

Láska s vůní hřebíčku (HP adventní kalendář 2020)

Něco si přej (HP jednodílovky)

Na křídlech testrálů

Za časů Pobertů

Marlenina příručka

Soumrak bestie (TVD/TO FF) (pozastaveno)

Vyvoleni

Nenech mě zapomenout (HP Maradeurs)

Nezlomní

Ty seš hvězda, Paroháči

Žít bez srdce

Autoři označení v rozhovoru

Veenka06

profesorelarablack

Rozhovor

1) Představ se.

Představování je sice tak trochu moje noční můra, ale zkusím to. Jmenuji se Verča (nečekaně) a už nějakou dobu nespadám do šuplíčku –náct. Jsem dost velký introvert, což se vůbec nekamarádí s mou profesí v administrativě logistiky, kde vedu svůj vlastní tým. Porady a prezentace, to je něco, z čeho týden dopředu nespím. Mnohem radši trávím čas v pohodlí domova nad nějakou fajn knížkou, nad parádní hrou (jsem tak trochu playstation maniak), a nebo třeba se sluchátky na uších vytvářím trailery a fandom videa. Toliko ke krátké exkurzi do mého světa.

2) Co jsi studovala a jak ses k této profesi dostala?

Chodila jsem na všeobecné gymnázium, po kterém se tak nějak prostě očekává vysoká škola. Věděla jsem, že chci studovat něco se zvířaty a taky něco, kde nebude důležitá matematika (nejsme kamarádi, vážně ne), takže jsem si nakonec zvolila obor zootechnika na zemědělské univerzitě v Praze. Bohužel jsem nedostudovala, jelikož jsme se s přítelem přestěhovali, pronajali si vlastní byt a mysleli si, že všechno v pohodě dáme. Já budu studovat a přivydělávat si na brigádách, on pracovat a všechno bude úplně bezva. Nebylo. Neměli jsme pomalu ani za co jíst, takže padlo rozhodnutí, že skončím školu a nastoupím do práce. Tenkrát byla situace na trhu docela bídná, takže jsem musela do pracovní agentury. Ta mě hned druhý den zařídila práci ve skladu a bylo to. Za pár let jsem se vypracovala z brigádníka na zástupce vedoucího, pak přijala novou pracovní nabídku, kterou mi nabídla konkurenční firma, a tak jsem skončila tam, kde právě jsem. Mám tu práci moc ráda, i když je hodně náročná, ale co je lehké, že?

3) O čem si snila jako malá, že budeš dělat až budeš dospělá?

Jéje, tak toho bylo určitě víc a dost často se to měnilo. Chtěla jsem být veterinářka, herečka (jo, to by mi s mou introvertní povahou jistě šlo), ale co mě ironicky drželo nejdéle, a vlastně bych to šla dělat klidně i teď, byla archeologie. Jsem trochu blázen do dinosaurů, ale jednoho takového vědátora jsem si vyvdala ve tchánovi, takže mám aspoň zkušenosti z první ruky. Je zábava to poslouchat a trochu nakouknout pod pokličku.

4) Čteš také? Jaké žánry nejraději vyhledáváš ke čtení?

Rozhodně čtu, to je taky jedna z mých vášní. Přiznám se, že nemám žádný konkrétní žánr, který bych striktně vyhledávala. Dost často sáhnu po nějaké nenáročné YA literatuře, ať už fantasy, sci-fi, nebo třeba i romanci. Nejradši mám ale asi dystopie. Ať už to byly Hunger Games, Labyrint, nebo série Metro, kterou jsem přečetla teprve nedávno a smekám panu Glukhovskému pomyslný klobouček za skvělou práci. Můj nejoblíbenější ale vždycky byl a asi vždycky bude Stephen King. Od něj bych si přečetla snad i telefonní seznam.

5) Čteš raději na Wattpadu nebo tištěné papírové knížky? Proč daný způsob vybíráš?

Určitě tištěné. Ne snad, že by na Wattpadu nebyly kvalitní příběhy, sama jich znám spoustu, ale z obrazovky se mi prostě čte špatně. Miluju vůni knih, miluju to šustění stránek. Knihy si zásadně kupuji a přečtené ukládám do domácí knihovničky a doufám, že za pár (desítek) let jimi bude pokrytá třeba i jedna celá stěna!

6) Psala jsi, že se věnuješ vytváření trailerů, jak ses k tomu dostala?

Tak to už bude celá věčnost, co jsem se k tomu dostala. Moje první videa se datují někdy k roku 2007, kdy jsem objevila Windows Movie Maker a začala si hrát. Postupně jsem vyzkoušela pár programů a skončila u Sony Vegas, který je dle mého opravdu jeden z nejlepších. Pořád se v tomhle oboru ale považuji za začátečníka. Pořád se je co učit, s čímž mi pomáhají hlavně youtube návody, a taky metoda pokus/omyl. Žere to spoustu času, ale výsledek za to určitě stojí.

7) Jak ses dostala ke psaní? Psala jsi od mala?

Psala jsem od mala. Ani vlastně nevím, kdy jsem začala. Vždycky jsem si něco čmárala. Začala jsem se tomu věnovat víc v páté třídě, kdy mě v tom začala podporovat učitelka češtiny a od té doby vlastně střídavě píšu. Občas jsem měla pauzu třeba i několik let, ale vždycky jsem se k tomu zase vrátila. Začínala jsem pohádkami, které mi kdysi vyšli ve sborníku městské knihovny, pak jsem psala na blog a někdy v roce 2015 přesídlila na Wattpad, kde jsem už zůstala.

8) Byl pro tebe blog výhodnější než Wattpad? Čím byl pro tebe lepší blog a čím je lepší Wattpad?

Kdysi vlastně nic jiného než blogy v tomhle ohledu neexistovalo, takže si člověk nemohl moc vybírat, pokud chtěl někde publikovat. Na blogu vidím jednu velkou výhodu v tom, že může být osobitý, že si ho můžete upravit přesně tak, jak se vám líbí, takže o vás může i něco vypovídat. Wattpad je naproti tomu opravdu jenom spisovatelská platforma. Nicméně svým způsobem srovnáváme nesrovnatelné. Pokud chce člověk zpětnou vazbu, čtenáře a velkou komunitu, je určitě Wattpad jasnou volbou.

9) Je tvá prvotina někde publikovaná?

Bohužel ne. Přiznám se, že ani já sama už svou prvotinu nikde nemám, jelikož se ztratila při stěhování a nebyla zálohovaná v počítači.

10) Chodí ti na Wattpadu zpětná vazba? Jak přijímáš kritiku?

Ano, chodí. Povětšinou je pozitivní, s tou negativní se setkávám jenom málo, ale i té si vážím. Musí být nicméně konstruktivní – dobře podaná kritika je to nejlepší, co může autora potkat, jelikož mu pomůže někam se posunout, něco změnit a zlepšit. Člověk se ale musí naučit vybírat z ní to podstatné, jelikož spousta názorů je značně subjektivní a co se nelíbí jednomu, může se líbit jinému. Každý autor si postupem času vytvoří svůj vlastní styl, který nemusí každému sednout. Nejde se zavděčit všem, a tak by se to mělo i brát.

11) Poznala jsi někoho díky Wattpadu a chtěl by jsi se s někým potkat osobně?

Ano, poznala a dokonce i potkala. Veenka06 je moje bezvadná kamarádka, se kterou jsme se seznámily skrz fanfikce na Upíří deníky a pravidelně se alespoň jednou za rok vídáme, když nám do toho teda nehodí covid vidle. S další slečnou, která momentálně nemá profil, jsme byly na Potterfestu, a taky v divadle. Byla jsem dokonce jednou i na Wattpad srazu, ale tam jsem se moc nezdržela, jelikož mé introvertní já zoufale plakalo ve společnosti tolika cizích lidí. Jinak bych ještě moc ráda osobně poznala professorelarablack, snad nám to někdy vyjde.

12) Ví tvoje rodina nebo okolí o tom, že se věnuješ psaní? Podporují tě?

Ano, ví to víceméně všichni, jelikož je to prakticky můj největší koníček. Nikdy jsem se tím netajila. Úplně bych to ale nenazvala podporou – manžel je nečtenář, takže ten nikdy nic mého nedočetl a k mamce, která mi na základce dělala korektora a četla téměř vše, už mám dost daleko, takže podporu si hledám spíš v kruzích spoluautorů.

13) Jaká byla jejich reakce když si jim to řekla?

Přiznám se, že už si to nepamatuji. Co se týká rodiny, byla jsem dost malá, manžel to věděl už od doby, kdy mě poznal, a když se o tom občas mezi řečí zmíním mezi lidmi, co to neví, většina je hlavně zvědavá a vyptávají se, co píšu, a tak podobně. Ještě nikdy jsem se naštěstí nesetkala s jakoukoliv negativní reakcí.

14) Co bys řekla, kdyby ti někdo na wattpadu nabídl spolupráci? (v rámci spolupráce na příběhu)

V životě jsem nezkoušela na příběhu spolupracovat, takže by to byla rozhodně zajímavá zkušenost a určitě bych se jí nebránila. Zkusit se má koneckonců všechno, takže pokud bychom si s autorem/autorkou sedli stylem i otázkou, kam by měl příběh směrovat, určitě bych do toho šla.

15) Je nějaký autor, se kterým je tvůj sen spolupracovat? (klidně i ze zahraničí)

Nad tím jsem popravdě nikdy nepřemýšlela, a ať jsem se zamýšlela, jak jsem chtěla, na nikoho jsem nepřišla. Na Wattpadu bych pár takových autorů určitě našla, ale ve světové literatuře asi úplně ne. Miluju spoustu spisovatelů, ale fušovat do řemesla bych jim asi radši nechtěla.

16) Jaký styl ráda čteš a píšeš? (forma ich, er)

Co se týká čtení, tak nepreferuji žádný styl víc než jiný. Každému dílu sluší něco jiného a určitě si neumím představit Hru o trůny v ich-formě, stejně jako si neumím představit třeba Hvězdy nám nepřály v er. U psaní se v tomhle ohledu pořád ještě tak trochu hledám. Mnohem lépe a jednodušeji se mi píše ich forma; nejspíš kvůli soužití s představou a důrazu na pocity, nicméně mám v blízké době v plánu pokračovat na díle s víc postavami, a tam musí jít bez debat o er-formu, takže doufám, že se i v ní nakonec postupně najdu.

17) Jak ses dostala na Wattpad?

Myslím, že úplnou náhodou skrz nějaký příběh, co jsem hledala přes google. Tahle platforma mě natolik zaujala, že jsem se kvůli ní po několika letech vrátila zase ke psaní a sesmolila tam svou Watttpad prvotinu – Hunger Games z Peetova pohledu. Zpětně s ní nejsem vůbec spokojená, ale jelikož se k ní čtenáři pořád vrací a přibývají noví, tak jsem ji nikdy nestáhla. Každopádně jsem rozhodně moc ráda, že jsem na Wattpad kdysi narazila. Nejspíš mi ho přihrálo do cesty něco shůry!

18) Jaké byly tvé začátky na této platformě? Začala jsi hned vydávat svoji tvorbu nebo jsi nejdřív četla příběhy?

Začala jsem hned vydávat. Byla jsem strašně nadšená, že jsem našla podobnou platformu, jelikož jsem se s ničím podobným do té doby nesetkala. Moje první fanfikce právě na Hunger Games vlastně vznikla právě díky Wattpadu, jelikož jsem přemýšlela, co bych tak asi mohla napsat a tohle mě jako první cvrnklo do nosu. Od té doby publikuji s kratšími přestávkami pravidelně.

19) Posloucháš hudbu? Jaké žánry vyhledáváš?

Hudbu poslouchám, obvykle si při psaní nějakou pouštím, ale nemám žádnou specifickou preferenci. Jsem schopná poslouchat prakticky všechno, ale nejraději poslouchám retro – 80 léta, ty jsou moje nejoblíbenější. Kromě toho mám moc ráda třeba i historický folk. Moje seznamy hudby jsou tedy dost multižánrové.

20) Měla jsi někdy writer block a jak jsi proti němu případně bojovala?

Ano měla. Můj nejdelší trval několik let a právě teď s ním bojuji znovu. Bohužel nemám žádný zaručený recept na souboj s touhle potvorou, která se občas zakousne snad do každého autora. Občas mi pomáhá číst, sledovat filmy a seriály, nebo se vrátit ke svým oblíbeným příručkám kreativního psaní, ale ne vždycky to pomůže. U mě je psaní dost vázané na momentální náladu a pokud se necítím dobře, nejspíš by mě k psaní nedonutili ani s pistolí u hlavy. Můj momentální blok trvá už asi dva měsíce a momentálně se snažím krůček po krůčku vracet k psaní. Beru za úspěch i to, když napíšu jednu jedinou větu, snažím se na sebe netlačit. Život je dost stresující i bez toho, aby se člověk stresoval ještě tím, že mu nejde psát, takže se to snažím vždycky brát sportovně.

21) Jaké dílo/a bys si vybrala ze své dílny nebo od někoho vydat jako knihu nebo případně nechala zfilmovat?

Jelikož na mém kontě jsou převážně fanfikce, žádné reálné vydání samozřejmě nepřichází v úvahu, ale pokud bych si měla vybrat, co bych moc ráda viděla svázané, nebo dokonce zfilmované, určitě by to byla trilogie Žít. Jedná se o fanfikci ze světa Harryho Pottera, která se mi dostala hluboko pod kůži a považuji ji doslova za svou srdeční záležitost. Jedná se o alternativní dějovou linku, ve které jsem nechala při útoku Voldemorta přežít Lily Potterovou a následně sledovala, jak se touhle jedinou změnou přepsala celý příběh Harryho Pottera. Byla neuvěřitelná zábava přemýšlet, jak by vypadaly určité kanonické situace, a obzvlášť ve druhém díle série, který se točí kolem druhé kouzelnické války, to byla úžasná jízda. Takže tohle by byla má úplně jasná volba.

22) Na svém profilu na Wattpadu máš publikovaných 29 děl, které z nich označuješ jako svou největší srdcovku?

Jak už jsem zmínila v předchozí odpovědi, moje srdcovka určitě bude dílo Žít ve stínu, z HP série, kterou jsem napsala. Je to proto, že jsem si zamilovala vypravěčku, která byla tak svá, že si příběh psala snad úplně sama. Pak existuje ještě jeden příběh blízký mému srdci, ale ten na mém nenajdete. Alespoň zatím ne.

23) Jak tě dílo Život ve stínu napadlo napsat?

Žít ve stínu je druhý díl, který navazuje na Žít bez srdce. To bylo původně plánováno jenom jako jednotlivý příběh a žádné pokračování nemělo být, ale člověk míní, inspirace mění. Přišla mi škoda promarnit příležitost, kterou jsem si sama pro sebe otevřela alternativní dějovou linkou, tak jsem ji chytila za pačesy. Dílo mělo původně skončit úplně jinak, než nakonec skončilo, ale hlavní hrdinka si zkrátka chtěla napsat svůj vlastní příběh a já byla jen tichá zapisovatelka.

24) Jsou ti postavy v díle Žít ve stínu podobné, nebo jsou to čistě smyšlené postavy?

Hlavní hrdinka je sarkastická potvora, která je dost často ochotná jít přes mrtvoly a někoho bez mrknutí oka podrazit, když si to situace žádá. To společné určitě nemáme. Sice umím být sarkastická až běda, ale jinak si myslím, že jsem vstřícný člověk. Určitě nejsem zákeřná. Zároveň jsem ale do Rory promítla něco ze sebe, a to hlavně věci, které nejsou vidět na první pohled. Spíš vnitřní prožívání, osobní strachy a pochybnosti, kterých je to děvče plné, i když se to snaží ze všech sil nedávat najevo. Takže i když se na první pohled může zdát, že nemáme společného vůbec nic, hluboko uvnitř jsme si podobné víc, než by se mi mnohdy líbilo.

25) O čem dílo Život ve stínu je? Nalákej čtenáře rozhovoru.

Žít ve stínu je příběh mapující devadesátá léta ve světě Harryho Pottera. Točí se převážně kolem druhé kouzelnické války, která se ovšem vydává trochu jiným směrem než v originále. Nerada bych pouštěla jakékoliv spoilery na tento, nebo předchozí díl, nicméně určitě můžu prozradit, že dílo se točí kolem Rory, děvčete, které má možná na první pohled všechno, jenže puberta a nadcházející válka jí nutí zpochybňoval celý její život. Balancuje na nebezpečné hraně mezi dobrem a zlem a sama si není jistá, které volání by měla poslechnout. Točí se kvůli tomu v bludném kruhu chyb, lítosti a pokusů o nápravu. Vývoj jejího charakteru je vlastně stěžejním nosníkem celého díla. Kromě toho se ovšem ale dostaneme i na místa, o kterých toho víme jenom velmi málo – mezi Smrtijedy, do podsvětí vlkodlaků a v pokračování díla dokonce i do Egypta, kde kouzelnické společenství funguje trochu jinak než to Britské.

26) Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

Pro své čtenáře mám jedno obrovské DÍKY, protože bez nich by to nikdy nebylo ono. Člověka nic nepotěší a nenamotivuje víc, než pěkný komentář a hlavně podpora. To díky nim jsem tam, kde jsem. A co se začínajících autorů týká – rozhodně se nevzdávat. Psaní není jenom o talentu. Jak říká třeba Stephen King – psaní je řemeslo, tříbí se tréninkem a napsanými stranami. Nikdo učený z nebe nespadl, takže se nenechte odradit kritikou, něco si z ní vezměte a zkuste to zase znovu a lépe. Každá cesta na vrchol se musí projít stejně – krok po kroku.

Ahoj :) je tu další rozhovor snad se vám líbí :)

S pozdravem Patty :)