Díla, které autorka napsala

DRACODEX

KOVBOJKA

Rozhovor

1) Představ se.

No, řekla bych, že jsem optimista a někdy až moc velký snílek. Temperamentně bych se ale přiřadila spíše k flegmatikovi, protože mi spoustu věcí nevadí a někdy mi jsou úplně jedno. Jelikož navštěvuji uměleckou školu, tak mě hodně baví vše, co se umění týče. Vždy musím něco dělat, ať už malovat, kreslit nebo vyrábět šperky z minerálů. Z dlouhé chvíle mě totiž „svrbí ruce". Kromě výtvarné činnosti také chodím na ranč za koňmi, kde jezdíme do lesa na vyjížďky. Dokážu se tam odreagovat a najít potřebnou inspiraci.

2) Bylo vždy tvým snem jít studovat uměleckou školu?

Jako malá jsem chtěla být paleontoložkou. Jezdit po světě a objevovat nové dinosaury, protože po nich jsem jednu dobu fakt šílela. Jurský park byl mým oblíbeným filmem, v kočárku jsem místo panenky vozila figurku tyrannosaura. Postupem času mě to ale přešlo. Začala jsem chodit do ZUŠky, protože naši chtěli, abych svůj talent nějak rozvíjela. Díky tomu jsem dinosaury pustila z hlavy a začala uvažovat nad tím, jaké by to bylo, kdybych uměla namalovat to a to... Takže umělecká mým snem vždy nebyla. Jenže jakmile jsem "dospěla" a vše přehodnotila, tak se mi zdála pro mě jako nejlepší řešení. A mohu říct, že jsem velmi spokojená.

3) Malování ses začala věnovat na ZUŠce nebo už dříve?

Ještě před ZUŠkou jsem chodila do různých kroužků pro děti nebo do těch, které pořádala naše škola. Navštěvovala jsem třeba "Keramiku", kterou vedla moje tehdejší třídní učitelka nebo kroužek "Drátkování". Tvoření mě zkrátka bavilo a stále baví, ať už to je kreslení nebo drátkování. V ZUŠce jsem se pak spíše zdokonalovala. A až když jsem kvůli nevyhovujícímu rozvrhu přestoupila do jiné skupinky, kterou vedla akademická malířka, byla jsem rozhodnutá, že budu pokračovat v dráze "umělkyně", řekla bych.

4) Co maluješ nejraději?

Mým nejoblíbenějším námětem jsou zvířata. Miluju jejich "strukturu", když to takto řeknu (peří, srst, kůži...). Ke zvířatům mám totiž velmi dobrý vztah, líbí se mi, jak dokážou vše vyjádřit i beze slov (kromě papoušků samozřejmě). Nejčastěji maluji koně a ptáky (papoušky a dravce) Ani zátiší mi nevadí, pokud jsou dobře poskládané a barvy k sobě ladí. Jediné, co nemám ráda, jsou lidé a figurální náměty nebo abstrakce.

5) Baví tě více malování nebo výroba šperků?

Záleží, na co mám zrovna náladu. Ale spíše sáhnu po paletě s barvami, když mám skvělou předlohu, inspiraci a nápad. Sice jsem pak celá od barev a babičku málem trefí, když vidí moje počmárané ruky a oblečení, ale to k tomu zkrátka patří. Malíři jsou prostě čuníci.

6) Jak vznikla tvá láska ke koním? Věnuješ se koním každý den, myšleno, když nejsou prázdniny?

Můj strýc choval koně odjakživa. Dalo by se říct, že to máme v rodině. Začal s tím babiččin praděda, pak děda a nakonec to přeskočilo až na strýca a zatím tenhle řetězec zakončuje jeho dcera, tedy má sestřenka. A já budu další v pořadí. Koně jsem si tedy oblíbila hlavně díky strýci. Když jsem byla starší, velmi jsem si oblíbila jednu jeho kobylu, protože jako jediná neměla bílou hřívu ani ocas... Byla prostě svým způsobem originální a zvláštní. Pár měsíců jsem za ní docházela, než ji strýc prodal. To mě hodně zasáhlo, ale otřepala jsem se z toho a začala navštěvovat ranč ve vesnici, kde žije má babička. Snažím se tam docházet každý měsíc, ovšem i ty vyjížďky něco stojí. Na léto se ale vždy těším, protože majitelka pořádá každoročně tábory. I když jsem už nejstarší ze všech účastníků a mohla bych jim dělat vedoucí, tak mě práce s koňmi baví.

7) Co je tvojí největší inspirací při psaní?

Určitě prostředí, ve kterém se pohybuji. Ve spoustě mých příběhů tedy vystupují koně, protože přes léto mě horko těžko někdo dostává pryč ze stájí. Ovšem nejvíce mě inspiruje hudba, kterou poslouchám. Ke každé scéně, kterou popisuji, si pouštím jinou skladbu. Záleží totiž na náladě dané scény (k epickému souboji orchestrální muziku a k dojemnému shledání skladbu hranou na piano).

8) Dostáváš od čtenářů zpětnou vazbu?

Jak kdy. Většinou mi přibydou jen přečtení a komentáře či ohlasy žádné, což mě trochu zamrzí. Ráda bych si totiž přečetla názory na své příběhy, co se líbilo nebo ne atd. Jenže asi to zabere moc času napsat ten jeden komentář.

9) Když ti někdy komentář přijde, jak na něj reaguješ a když se jedná o kritiku, jsi z toho smutná?

Všechny komentáře či zprávy se zpětnou vazbou vítám s otevřenou náručí. Pochvala mě samozřejmě potěší a zahřeje u srdíčka, ale i kritiku jsem dostala. Ale nebyla to kritika, která by mě měla posunout dál. Dotyčný človíček jen záměrně hledal chyby v mém díle a v mých očích se ho snažil tak akorát shodit. Takovouhle kritiku jsem záměrně ignorovala. Podle mě by měla být správná kritika odůvodněná a podaná tak, aby se autora nedotkla, přiměla ho uvědomit si svou chybu a tím ho posunout dál.

10) Ví tvá rodina o tom, že se věnuješ psaní příběhů?

Ano a hodně mě v tom podporují. Kdykoli je vyhlášená třeba nějaká literární soutěž, tak mi naši dají vědět, ať to zkusím. Také je pořád otravuji se svými příběhy, protože chci znát jejich názory. Ale ségra se vždy obětuje.

11) Jaká byla jejich reakce, když zjistili, že se věnuješ psaní?

Tady by se dalo říct, že mě k psaní přivedli. Když mi táta ukázal, že existuje něco jako Word, tak už jsem u toho zůstala. Začalo to ale už na mámině psacím stroji. Osobně si myslím, že jsou rádi, že mám takovýhle koníček. Podle táty daleko lepší než sedět u mobilu a hrát hry.

12) Dostal tě emočně někdy nějaký tvůj příběh, když jsi ho psala? (rozesmál tak, že někdo přišel, jestli ti něco není nebo rozbrečel)

Někdy se směju některým hláškám svých postav, to je pravda. Kolikrát si naši říkají, co mi sakra je. Ale jinak to zas tak moc neprožívám.

13) Jaký styl ráda čteš a píšeš? (forma ich, er)

Nejradši mám ich formu, ale er forma mi nijak nevadí. Jsem ale radši, když mohu číst z první osoby, taky tak nejraději píši. Co se žánru týče, tak jsem taková romantická dušička, takže má knihovna je poskládána výhradně z romantických knížek nebo fantasy.

14) Poznala jsi někoho díky wattpadu a chtěla by jsi se s někým potkat osobně?

Abych se přiznala, tak zatím ne. S většinou ostatních autorů se znám přes Instagram a někdy si napíšeme, ale ještě jsem o setkání neuvažovala.

15) Čteš raději na wattpadu, tvorbu amatérů nebo dáš raději přednost klasickým vázaným knížkám?

Upřímně raději sáhnu v knihkupectví po vázané knize, ale když je chvilka, například v čekárně u zubařky, tak si otevřu offline knihovnu a čtu na Wattpadu. Dávám si ale bacha, jaký příběh volím. Většinou se snažím podporovat autory, kteří si to opravdu zaslouží a jejichž příběhy jsou originální či čtivé. Díla s gramatickými chybami nebo sexuálním obsahem, u něhož je zcela jasné, že to nepsal nikdo plnoletý, raději ani neotvírám.

16) Jak ses dostala na wattpad? Narazila jsi na něj náhodně nebo díky někomu?

O Wattpadu jsem už dříve slyšela. Spousta holek tam psalo hlavně fanfikce, ale nikdy mě to tolik nezaujalo. Až mi řekla jedna má kamarádka ze ZUŠky, že tam také píše a ukázala mi, jak aplikace funguje, hned jsem se připojila. Myšlenka, že mou tvorbu bude moci přečíst i někdo jiný, než rodina byla fakt vzrušující a já pak publikovala své první příběhy.

17) Začala jsi po přihlášení na wattpad hned publikovat nebo jsi nejdříve objevovala co wattpad je?

Hned jsem publikovala. Co Wattpad umí a co vše je tam možné jsem objevovala až v průběhu.

18) Máš nějaké vzory tady na wattpadu nebo v reálném životě? Dej příklad.

Co se psaní týče, tak se mi líbí příběhy od autorky Mia Valeska. Její sektor smrti mě fakt dostal a její styl psaní je velmi povedený. Z autorů vázaných knih je to třeba Mona Kasten nebo Kiera Cass. Jejich knihy mám opravdu ráda, skvěle se četly, a i hlavní hrdiny jsem si brzy oblíbila. V realitě je ale mým největším vzorem táta. Je to člověk se srdcem na správném místě a už odmala k němu velmi vzhlížím.

19) Co je tvým největším snem a máš nějaké cíle na wattpadu?

Cíle na Wattpadu zatím nemám. Na čísla samozřejmě hledím, protože mě jako autorku zajímá, jaký mají mé příběhy dosah a čtenost, ale jinak např. počet sledujících moc neřeším. V osobním životě bych chtěla nejprve dostudovat, pak koupit koně a prostě žít svůj sen na hromadě sena s kovbojským kloboukem na hlavě. A vydat nějakou knihu samozřejmě.

20) Jaké dílo je tvé nejoblíbenější nebo máš k němu největší vztah z tvé tvorby a proč je pro tebe srdcovka?

Ze svých vlastních příběhu mám asi nejhlubší vztah k Dracodexu, mému současnému fantasy. Dalo mi hodně práce ho vymyslet, velkou zásluhu na jeho vzniku má i můj kamarád, který mi pomáhal s vymýšlením světa, postav, náboženství atd. Takže je to srdcovka už jen proto, že nám dalo tolik práce a máme ho tak moc dopodrobna rozpracované.

21) Jak tě napadlo napsat příběh Dracodex?

Bylo to hodně spontánní, abych se přiznala. Z ničeho nic mi prostě probleskl hlavou nápad. Původně jsem měla už nějaké fantasy vymyšlené, ale ne vždy jsem je zdárně dokončila. Buď mě přestaly bavit, nebo mě časem omrzely a celkově děj se mi zdál takový nezáživný. Ale Dracodex je hodně promakaný (aspoň myslím). Stálo mě to hodně času, hodně dlouhých telefonátů s ostatními kamarády, kteří se v tomhle žánru vyznají lépe než já. Řešili jsme, jak bude fungovat magie, různé rasy, zvířata, rostliny atd. Hodně mě také inspirovaly i různé seriály z dětství, na které jsem se dívávala.

22) Začínáš psát příběh hned jak tě napadne nebo si v hlavě nejdřív příběh promýšlíš a pak píšeš?

Všechny své nápady si nejprve sepíšu. Než začnu psát, tak si vymyslím hlavní postavy, nějak si načrtnu jejich vzhled a jednoduchou charakteristiku. Pak promýšlím místo, kde se bude příběh odehrávat a nakonec si děj sepíšu jako jakousi osnovu, kde si zaznamenám jen nejdůležitější momenty. Zbytek scén už přidávám v průběhu psaní.

23) O čem je dílo Dracodex?

Dracodex je výpravné fantasy ve smyšleném světě Draconie. Z tamější věznice utekli dva nebezpeční zločinci a všichni se obávají, že jediný, kdo je může zastavit a zachránit tak svět před zkázou je právě Dracodex = pradávné uskupení mágů, kteří jsou duševně spjati s draky. Hlavni hrdinka Spectra je již odmala vychována jako budoucí členka Dracodexu, proto se hned vydává na cestu za zbylými členy. Jenže vše jí komplikuje lidská dívka Tennessa, která se do Draconie dostala pomocí zvláštního portálu ze Země.

24) Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

Čtenářům bych v prvé řadě ráda poděkovala za to, že čtou mé příběhy a za jejich podporu ať už formou hlasování, tak zpráv. Moc si toho vážím a udělá mi to velkou radost. A začínajícím autorům chci vzkázat, ať se hned nevzdávají, když zpočátku jejich příběhy moc lidí nečte. Ještě nemají tak velký dosah. Nezapomínejte, že každý začínal na nule a postupem času se dopracoval tam, kde teď. Tak zbytečně neházejte flintu do žita a pište dál! Váš příběh si brzy najde své příznivce!

Ahoj je tu další rozhovor. Omlouvám se za delší odmlku, ale snad se vracím na delší dobu :) Užijte si rozhovor :)

S pozdravem Patty :)