Díla, která autorka napsala

Ztracená duše POZASTAVENO

Vůně po dešti POZASTAVENO

Vůně muškátu DOKONČENO

Twenty2 DOKONČENO

Plnění psacích výzev

Střípky minulosti

Pod povrchem DOKONČENO

Anna Lestrad DOKONČENO

Harry Potter a Dcera mrtvého čaroděje POZASTAVENO KVŮLI MATURITĚ

Myšlenky mysli zmatené. Nejen z krabice

Hlubiny DOKONČENO

Rozhovor

1) Představ se.

Jsem poněkud zvláštní osoba, která má introvertní i extrovertní chvilky. Často jsem schopná se s cizími lidmi bavit lépe, než se známými a vrstevníky, což se dle mého projeví i na psaní. Baví mě bavit lidi a i proto ráda píšu, stejně jako kreslím. Vyvolat v lidech emoce je pro mě odměna, za kterou to úsilí stojí. Kromě psaní a umění se ráda věnuju například vaření, kafíčkování, samozřejmě čtení, ale taky hodně amatérsky focení, sem tam larpu a dřív taky ježdění na koni. Baví mě permakulturní zahradničení, stejně jako jiné hospodářské činnosti a vaření z vlastních surovin má přece jenom jinou atmošku. Miluju psy i všechna jiná zvířata, kromě pavouků a pavoukovců. V poslední době jsem došla k závěru (a už bylo na čase), že bych se ráda stala učitelkou, protože je to právě jedna z profesí, kde člověk může ostatním lidem hodně předat. Okrajově se zajímám i o politiku, když mám zrovna náladu dostat trochu té deprese, kterou si pak buď prohloubím nebo vyléčím poslechem hudby či sledováním seriálů a mezi mé poslední vášně patří měnit barvu vlasů jako chameleon - teda hlavně podle nálady.

2) Tím, že píšeš a vydáváš tvorbu pro "cizí" lidi stal se z tebe menší introvert, když ses otevřela světu?

Ani ne. Já se introvertem stala v průběhu základky, kdy moje extrovertní a nekontrolovatelně entusiastické chování nebylo okolí schopné tolerovat. Otevírat jsem se ale před cizími lidmi a nevrstevníky problém zas tak neměla nikdy. Psát tvorbu pro cizí lidi je pro mě benefitem v tom, že nemají pohled na dílo ovlivněné tím, že mě znají, ale zrovna moje introvertství to nijak neovlivnilo. I teď stejně většinu času nejraději strávím někde sama v tichu a klidu.

3) Psala jsi také, že se ráda věnuješ kreslení, co kreslíš nejraději?

Nejraději kreslím různé postavy, nebo fantaskní zvířata. Nemám ani u kreslení ani u psaní nějak přesněji vyhraněný styl. Někdy je to abstrakce, někdy konkrétně drak podle předlohy. Ale když nad tím uvažuju, tak nejvíc mě opravdu baví různé fantazijní potvůrky. Ať už různě deformovaní nebo zoomorfní lidé, anebo právě nerealistická a smyšlená zvířata.

4) Co jsi studovala? Bylo tvým snem vždy být učitelkou?

Právě se připravuju na slavnostní ukončení utrpení na gymplu. Můj přístup k výběru budoucnosti přivádí hodně lidí k šílenství, jelikož jsem už od osmé třídy v možnostech naprosto plavala. Nevěděla jsem, jestli uměleckou, nebo literární, nebo biologii, chemii, matiku, nebo co vlastně si se sebou počnu. Několikrát jsem během gymplu měnila semináře a potácela jsem se, než jsem se konečně usídlila na angličtině. Jenže ejhle. Anglistika se mi nepozdávala, překlad bych musela kombinovat ještě s něčím jiným, a tak jsem zabloudila na stránky pajdáku. S odstupem si čím dál víc uvědomuju, že to vlastně bylo něco, co mi mělo docvaknout mnohem dřív. Už jako malá jsem si před sebe skládala plyšáky a hrála si na školu. Ve školce, v družině i na táborech jsem okolo sebe vždycky měla gang mladších dětí a bavilo mě pro ně tvořit aktivity, starat se, předávat jim informace, které předtím neznaly. Ve třeťáku před covidem jsem měla jako sidejob doučování a zjistila jsem, že mi ani neschází trpělivost, o čemž jsem do té doby dost pochybovala, a tak si teďka říkám, že mě to učitelování mohlo napadnout dřív a ušetřila bych si spousty nepříjemností a nejistoty.

5) Psala jsi, že tě baví kafíčkování, bereš si třeba notebook nebo papíry do kavárny a tam píšeš nebo preferuješ kávu doma?

Dřív, když to bylo možné, seděla jsem v kavárně skoro pořád, ať už s učením nebo se psaním. Ale záleží to od díla k dílu. Když dělám korekce, anebo se potřebuju opravdu soustředit na vážnou atmosféru, preferuju ticho a klid domova.

6) Co je permakulturní zahradničení?

Je to způsob zahradničení, který se snaží plně využít prostor a to, jak na sebe působí různé plodiny navzájem. Vlastně místo klasických řádků například v záhonu najdeš džungli nejrůznějších plodin, které pohromadě rostou lépe, než samostatně. Má to svá pravidla - některé rostliny si například dohromady nesedí, jiné kombinace odpuzují škůdce, a tak dále. Také se to věnuje starým nešlechtěným odrůdám, které jsou nejen vhodnější do našeho podnebí, ale také méně náchylné na choroby. Je to obsáhlé téma na několik knížek a jde to pojmout z různých konců.

7) Jak ses k tomu dostala?

Přes rodiče. Je to taková rodinná aktivita. Když jsme si zakládali zahradu, chtěli jsme to udělat efektivně a bez zbytečné chemie.

8) Máš ráda zvířata, máš nějaké doma?

V bytu u mamky psa. V domě U taťky psa a rybičky. Dostala jsem kdysi i kocoura, ale se psem se nesnesli, takže toho se ujala babička. Dřív, když jsme bydleli u babičky, jsme měli koně, ovce a další dobytek, ale postupně se to zrušilo. Letos na podzim budeme ovce pořizovat po x letech zase a uvažujeme nad tím, že přidáme i slepice, nebo indické běžce - to je druh kachny, který požírá slimáky.

9) Jaké žánry hudby ráda posloucháš?

Skoro všechny, kromě rapu. Sem tam nějaký rock, metal, ale i pop, jazz, blues, folk atd. Spíš záleží na textu. Nejsem obvykle schopná poslouchat něco, co je vyloženě stupidní. I z toho důvodu se spíš orientuju podle interpretů a toho, co mi následně nabízí appky, když ví, co poslouchám. Taky mám ráda poslouchání soundtracků z oblíbených seriálů.

10) Posloucháš hudbu při psaní nebo kolem sebe potřebuješ mít klid?

Poslední dobou píšu spíše v tichu, anebo při instrumentální hudbě - poslouchat text mě ruší. Zato ji poslouchám skoro u všeho ostatního.

11) Sleduješ také seriály? Koukáš na netflix? Jaké seriály máš v oblibě?

Sleduju jako relax. Na Netflixu mezi mé oblíbence patří například Witcher, Queen's Gambit a Lucifer. Taky tam sleduju k-drama, když potřebuju vypláchnout mozek. Naposledy jsem koukala na Vincenza, to bylo fajn. Taky sleduju anime, sice teď už ne tolik, ale je to láska. Tam jsou mé oblíbené například Cowboy bebop, Zankyou no terror nebo Barakamon.

12) Čteš také? Jaké jsou tvoje oblíbené žánry knih?

Dřív jsem četla opravdu hodně zejména fantasy a takové ty knížky pro holky okolo třinácti. Fantasy se mnou zůstalo - doteď je mým největším oblíbencem LOTR. Vyrůstala jsem na HP a Mayovkách. Teď se prokousávám GoT, ale vesměs přečtu skoro cokoliv mi přijde pod ruku. Poslední dobou mě hodně bavil Stoletý Stařík, který vyskočil z okna a zmizel, nebo Analfabetka od stejného autora, na kterého si nemůžu vzpomenout, ale to, že je to Švéd, mě snad omlouvá. Taky mi učaroval jak Posel, tak Zlodějka knih od Zusaka - k těm se určitě ještě vrátím.

13) Když tě čeká maturita, četla jsi maturitní četbu? Co tě nejvíce bavilo?

Z češtiny jsem se rozhodla nematurovat, ale trochu jsem toho přečetla. Bavil mě Hamlet (ale toho odstranili z kánonu, takže super), potom Zabiják od Zoly, anebo Hugo - toho jsem četla i mimo četbu. Stejně tak už zmiňovaný Zusak. Strašně mě naštvalo, že během mého studia polovinu knížek, které jsem měla vybrané, z maturitního kánonu naše komise odstranila. Například Bílého Tesáka, nebo právě HP a LOTRa.

14) Čteš raději příběhu na wattpadu nebo tištěné papírové knížky? Proč?

Určitě papírové knížky. Mám ráda tu vůni.

15) Z čeho budeš maturovat když ne z češtiny?

Mám za sebou školní didakťák z češtiny a matiky, čeká mě ústní zkouška z angličtiny a estetiky (VV + HV). Nebýt té hudební části, tak jsem klidná.

16) Jak ses dostala ke psaní? Psala jsi od mala?

Prakticky jo. Vždycky jsem milovala vymýšlení příběhů (první audionahrávku vymyšlené pohádky mám někdy ze tří let) a někdy v šesti jsem se pokusila první i sepsat. No, co budu vykládat, žádný zázrak to nebyl. V devítce jsem začala psát na wattpad. Sice to taky nebylo nic zářného, ale na začátku prváku jsem konečně dopsala první wattpad dílo. Sice to byla fanfikce, ale ještě pořád je k nalezení - mám k ní nostalgický vztah. Od té doby jsem si několikrát dala od psaní pauzu, ale teď už asi rok píšu prakticky pořád něco. Od té doby se žánry i náměty posunuly mílovými kroky a na wattpadu nechávám prakticky všechno, co je dopsané, nebo se k tomu chci vrátit.

17) Jak ses dostala na wattpad?

Vlastně ani už nevím. Nejspíš se mi nechtělo pořád platit za nové knížky, knihovnu jsem měla přečtenou, tak jsem hledala jinde. Myslím, že mi ho poradila spolužačka, ale opravdu už nevím.

18) Jaký styl ráda čteš a píšeš? (forma ich, er)

Asi oboje. U čtení je mi forma jedno, ovšem u psaní obvykle používám er. Ich formu mám jenom u svého posledního díla, které jsem pojala z mé strany jako jazykový experiment, a bez ní by to asi nebylo ono.

19) Chodí zpětná vazba na tvou tvorbu? Jak přijímáš kritiku?

Většinou se najde někdo, kdo mi zpětnou vazbu poskytne. A když ne, tak napíšu výkřik do skupiny, a nějaký ochotný človíček se nabídne. Kritiku vyhledávám. Pomáhá mi se zlepšovat, a pokud je pozitivní, je to radost. Na tom je taky podle mě největší kouzlo wattpadu - člověk vidí, jak jeho dílo vnímá okolí.

20) Vědí lidé z tvého okolí (rodina nebo kamarádi), o tom, že píšeš a čte někdo tvou tvorbu? Podporují tě?

Ano, vědí. Taky jsou to moje první testovací subjekty. Už mám celkem širokou komunitu rodiny a sousedů, kteří čtou moje povídky vytisklé. Aneb když se člověk snaží sebrat zpětnou vazbu, kde to jen jde.

21) Jaká byla jejich reakce když zjistili, že se věnuješ psaní?

Převážně pozitivní. Navíc se tím nijak netajím, krátké povídky rozdávám už pár let po sousedství jako PF.

22) Poznala jsi někoho díky wattpadu a chtěla by jsi se s někým potkat osobně?

Ať už se jedná o oblíbené spisovatele, nebo třeba korektorku pro jedno mé dílo, asi bych setkání třeba na nějakém srazu uvítala, až se teda na nějaký dokopu jít, ale asi to ani nepotřebuju. Samozřejmě by to bylo fajn, ale nějak zvlášť po tom netoužím. Pokud tomu tak osud bude chtít, budu asi ráda, ovšem moc potkávání nových lidí nemusím. Jsem vždycky obecně v nových situacích hodně nervózní.

23) Už ses na nějaký takový sraz odhodlávala nebo chtěla bys jít?

Chtěla jsem jet loni v létě, ale vlezla mi do toho dovolená, takže to nevyšlo.

24) Co bys řekla, kdyby ti přišla nabídka na to psát příběh ve spolupráci s někým? Nebo už si nějakou takovou dostala?

Hmm, ještě se ke mně taková nabídka nedostala, ale asi bych to nepřijala. Jsem od mala celkem nespolupracující jedinec, co se týče skupinových projektů. Ráda si ohlídám všechno sama a koordinovat psaní s někým druhým mi nepřijde ideální. Dílo má být dle mého celek a nejsem si schopná představit, že bych takhle zvládla fungovat.

25) Jaké dílo/a bys si vybrala ze své dílny nebo od někoho vydat jako knihu nebo případně nechala zfilmovat?

Určitě právě Hlubiny. I když jsem je psala, představovala jsem si je jako film, a dokonce mi jedna čtenářka psala, že má i při čtení pocit, jako kdyby to film byl. Na knižní vydání je to nejspíš krátké, ale snad jako sbírku s dalšími povídkami, které mám v plánu po matuře, by to nemuselo být špatné.

26) Na svém profilu máš 11 publikovaných děl, které z nich označuješ jako svojí největší srdcovku a proč?

Tak to je těžké. Většinou jsem nejvíc nadšená tím, co jsem právě dopsala, ale každé dílko má svoje. Asi to opravdu bude pokaždé poslední dokončené.

27) Jak tě napadlo napsat dílo Hlubiny?

No... Pršelo, mělo pršet ještě asi další týden v kuse, měla jsem se učit na maturu a najednou jsem prostě dostala nápad. Nějaký konkrétní důvod k tomu nebyl, ovšem vzhledem k blížícím se maturám jsem to pojala jako výzvu - jak rychle dokážu napsat něco slušného a ještě k tomu v ich formě? Tak jsem si rozepsala počet kapitol, v hlavě se mi zrodil nápad na děj, sepsala jsem básničku, která slouží jako epilog, a pak si ke každé kapitole zhruba napsala její obsah. A děj se potom už odvíjel sám.

28) Mají postavy v tomto díle hlubiny tvojí vlastnost nebo jsou to čistě smyšlené postavy?

Tam je prakticky jenom jedna hlavní postava + pes, a i když je to starší chlápek, řekla bych, že některé vlastnosti společné máme. Raději ale nebudu říkat jaké.

29) O čem toto dílo Hlubiny je? Nalákej čtenáře rozhovoru.

Juj. Jedná se o naturalistiskou povídku, takže upozornění pro slabé žaludky. Dílo v sedmi částech a již zmiňovaném epilogu popisuje pár dnů že života staršího muže a jeho psa. Joe je nenavratitelně poznamenaný tragédií, která mu před sedmi lety vzala ženu i dceru, a není schopný se v životě pohnout dát. Příběh nás s ním nejdříve seznámí, ovšem s každou další kapitolou je temnější. Pracuju tam hodně právě s jazykem a atmosférou. Díky zpětné vazbě si taky troufnu říct, že konec zatím nikoho nezklamal.

30) Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

Svým čtenářům? Milujte se a množte se! Stačí nepohlavně. Ale samozřejmě jim chci také poděkovat za podporu a komentáře. Každý rýpal je u mě ceněný zlatem, stejně jako hvezdičkáři, nebo i jenom náhodní kolemjdoucí. Doufám, že se vám moje tvorba líbí a budete se vracet, já vás totiž budu vyhlížet! (Ne, vůbec nezním jako creepy stalker...)

Začínajícím autorům? Prostě pište! Je to univerzální rada, ale prostě nepřekonatelná. Nebojte se výzev - právě ty vás můžou posunout dál. A nenechte se odradit nedostatkem zájmu - dokud se najde jeden člověk, kterému vaše dílo udělá radost, i kdybyste to měli být vy sami, má to cenu.

Ahoj :) snad se vám nový rozhovor líbí a určitě koukněte k autorce do její dílny :) Budu ráda za zpětnou vazbu na rozhovory :)

Mějte se hezky s pozdravem Patty :)