Díla, která autorka napsala

Moje chemická duše

Kam odcházejí sny

BLACKOUT

Autoři, označení v rozhovoru

OliverOliJasansky

MiriamBlahov

AnneCane

MargarethMerry

Rozhovor

1) Představ se.

Jmenuji se Věrka a momentálně se věnuji hlavně mým dvěma malým dcerám, pejskovi a kočce (no a trochu taky manželovi), miluji přírodu a umění, ráda maluju, i když teď na to není moc času. Jinak jsem znamení Vodnář, ale příliš tomu neodpovídám a temperamentem melancholik a cholerik, což je někdy peklo.

2) Jaký obor jsi studovala?

Vzhledem k tomu, že mě odmala míč baví kreslení, vystudovala jsem uměleckou školu. Jenže moje představy se bohužel dost lišily od reality. Myslela jsem, že budu prostě malovat a vytvářet obrazy, ale skutečnost byla taková, že jsem nakonec hlavně vymýšlela reklamní slogany, což mě popravdě moc nebavilo. Ale co bych čekala od oboru, který se přímo nazývá "propagační grafika", že? Na vysoké jsem pak studovala obor "management v neziskovém sektoru", ale jsem bohužel nedokončila.

3) Jak ses k oboru na vysoké dostala? management v neziskovém sektoru asi moc nesouvisí s uměním?

Já jsem byla vždycky založená tak nějak pro sociálně a hned po střední jsem nastoupila jako pečovatelka, starala jsem se o seniory. Ta práce mě naplňovala, a tak jsem si řekla, že bych se tím chtěla zabývat vice do hloubky, přičemž jsem hledala něco v Ostravě, odkud pocházím a nejblíže mým představám byl právě tento obor. Bohužel jsem ho pak kvůli práci nedostudovala, ale zpětně mi to ani nevadí, uvědomila jsem si, že bych to dělat vlastně ani nechtěla.

4) Chtěla by ses po mateřské do oboru umění vrátit?

Upřímně ani ne, raději si maluji jen tak pro sebe, je to můj koníček a tím, že by na tom byl závislý můj výdělek, by to úplně ztratilo to kouzlo. Je to ještě dlouhá doba a já vůbec netuším, co bude... Klidně půjdu dělat i někam do obchodu, s tím už mám taky zkušenosti a nebo i do fabriky. Mám ráda ten typ práce, který si člověk takzvaně nenosí domů, prostě si udělá své a jde domů s čistou hlavou. To je pro mě ideál.

5) Co nejraději maluješ?

Lidi, snové krajiny, své myšlenky, pocity, zaobalené do různých abstrakcí, přírodu, rostliny, dřív i své oblíbené zpěváky. Je toho hodně.

6) Psala jsi, že máš ráda přírodu, je příroda tvou inspirací pří psaní nebo malování?

Příroda je mou velkou inspirací při malování, ale při psaní ani moc ne, ony mi celkově vzato ani příliš nejdou popisy a bez nich toho podle mě o přírodě člověk příliš nenapíše. Takže v mých dílech se příroda určitě vyskytuje, ale zdaleka ne natolik, abych mohla říct, že mi je inspirací. Jen co se týče mého posledního díla, tak já miluju severské země a tam jsem se snažila přeci jen i tu přírodu trošku „propašovat".

7) Čteš také? Jaké žánry ráda čteš?

Pokud se najde čas, tak čtu moc ráda, baví mě young adult, ale spíš něco ve stylu Kdo chytá v žitě, všechno od Chucka Palahniuka, Irwinga a jednu dobu jsem taky hodně hltala beatníky a prokleté básníky. Nesmím zapomenout ani na "upířinu" a moji milovanou Anne Rice.

8) Čteš raději tištěné papírové knihy nebo příběhy na wattpadu?

Určitě tištěné, není nad to, držet knihu v ruce a moct si k ní přičichnout. Ale v poslední době čtu víc a víc i na Wattpadu, našla jsem tu spoustu skvělých autorů.

9) Chceš nějaké tvé oblíbence zmínit?

Já se trošku bojím, že bych na někoho zapomněla. Navíc si bohužel ani nepamatuji přezdívky. Ale určitě bych chtěla zmínit OliverOliJasansky, který píše úžasně a navíc mi dělal i beta čtenáře, hodně mi pomohl. Ještě ráda čtu MiriamBlahov, Anne Cane a MargarethMerry nebo tak nějak, já se omlouvám, ale fakt si ty přezdívky moc nepamatuji.

10) Jak ses dostala ke psaní? Píšeš od mala?

Píšu asi od třinácti let a dostala jsem se k tomu tak, že jsem nejdříve hodně četla. Ty knihy se mi natolik líbily, že jsem najednou taky zatoužila "zhmotnit" příběhy, které se mi klubaly v hlavě, a tak jsem si řekla, že je prostě napíšu. A už to jelo.

11) Jak ses dostala na wattpad?

Narazila jsem na něj v diskuzním fóru na Vinted. Psala jsem si jen tak do šuplíku a zaujala mě ta myšlenka, že bych se mohla o své výplody podělit i s někým dalším prostřednictvím internetu. Takže jsem se tam ihned přihlásila, ale dlouho jsem jen četla a neodvažovala se nic vložit. To až po pár letech jsem si na svůj účet vzpomněla a konečně i něco zveřejnila.

12) Co je tvojí inspirací? (např. osoby z tvého okolí, oblíbená místa, hudba)

Občas mě napadají scény, když dlouho jedu vlakem nebo autobusem a během toho poslouchám oblíbenou hudbu. Jinak nevím, co je vlastně mojí inspirací, ono se to tam v té hlavě vynořuje všechno tak nějak samo od sebe, asi jsem nemocná. A pravděpodobně je mojí inspirací i sprchování, protože spousta scén mě napadla právě ve sprše

13) Jaké části příběhu tě baví psát a jaké naopak ne a máš s nimi problém nebo ti trvají déle?

Nejvíc mě baví asi vnitřní monology, pocity a myšlenky hrdiny, vždy se do toho úplně ponořím a kolikrát ani nevím, kdy přestat. Nejméně si rozumím s už zmiňovanými popisy a myslím, že mi dělají trošku problém i akční scény. Ne že by mě nebavily, ale po dopsání mi nikdy nepřipadají tak správně "akční", jak by mohly být. Nejhorší ovšem je, když píšu nějakou takovou akční scénu a do toho po mně neustále něco chtějí děti, to pak dá docela práci se do toho znovu a znovu vžívat. A to samé platí i u erotických scén, je to na nic, když tě u toho furt někdo ruší.

14) Dostal tě emočně někdy nějaký tvůj příběh když jsi ho psal? (rozesmál tak, že někdo přišel, jestli ti něco není nebo rozbrečel)

Několikrát mě spíš rozbrečel, já nepíšu nic až tak veselého. Pamatuju si, že mě úplně dostalo, když jsem hlavnímu hrdinovi zabila manželku. Z toho jsem upřímně měla depku ještě pár dní potom.

15) Posloucháš hudbu? Jaké žánry máš ráda?

Hudbu miluju, poslouchám hlavně rock, grunge, punk a metal, mám ráda i japonský J-rock.

16) Posloucháš hudbu při psaní nebo kolem sebe potřebuješ mít aspoň trochu klid?

Rozhodně klid, když cokoli poslouchám, tak mě to při psaní ruší.

17) Jaký styl ráda čteš a píšeš? (forma ich, er) Proč daný způsob volíš?

Nejradši mám ich formu, protože se tak lépe dostanu hrdinovi do hlavy. Mám ji ráda při čtení i psaní, ovšem pokud je hlavní hrdina takový ten typ "na facku", je pro mě těžké takovou knihu dočíst, protože mi to pak hrozně pije krev. Přesně z toho důvodu jsem nedočetla třeba Odpusťte mi, váš Leonard. Ten hrdina mi byl natolik nesympatický, že to nějak nešlo... Přitom ten příběh sám o sobě byl zajímavý. Prostě vše má své plusy i mínusy.

18) Vědí lidé z tvého okolí (rodina nebo kamarádi), o tom, že píšeš a čte někdo tvou tvorbu? Podporují tě?

Manžel o tom má velmi konkrétní povědomí, dokonce mi dělal i korektora. Naši vědí, že něco píšu, ale nemají žádnou konkrétní představu (naštěstí). Většina mých přátel o tom neví, ale někteří ano. Docela dost se tomu diví, myslím, že je to pro většinovou společnost dost zvláštní koníček, protože mnohdy koukají celkem nechápavě.

19) Jaká byla jejich reakce když to zjistili?

Chvilku jen tak koukali a pak se většinou zeptali, jestli jim dám něco přečíst.

20) Dáváš jim číst něco nebo si to necháváš pro sebe?

Většinou jim řeknu, že jim to dám přečíst až v podobě vydané knihy

21) Jaké dílo/a bys si vybrala ze své dílny nebo od někoho vydat jako knihu nebo případně nechala zfilmovat?

Asi všechny, mám ráda všechny svá díla

22) Měla jsi někdy writer block a jak jsi proti němu případně bojovat?

Ano a udělala jsem to, že jsem příběh nechala v klidu "odležet" a vrátila se k němu třeba až za půl roku, kdy už jsem měla spoustu dalších nápadů, takže jsem je do příběhu zapracovala a najednou se mi to psalo zase úplně samo. Jen u jednoho příběhu jsem dostala takový blok, že už jsem s ním pak nikdy nepokračovala, ale třeba se k tomu dostanu časem, kdo ví... Nikdy neříkej nikdy.

23) Co bys řekla, kdyby ti přišla nabídka na to psát příběh ve spolupráci s někým? Nebo už si nějakou takovou dostala?

Moc bych si takové nabídky vážila, ale pravděpodobně bych ji odmítla. Ve psaní musím mít maximální svobodu a prostor pro svoji fantazii. Nesnesla bych, kdyby mě někdo v tomhle „omezoval". Tohle by nebylo nic pro mě.

24) Chodí ti zpětná vazba? Jak přijímáš kritiku?

V poslední době docela ano, i když zpětné vazby není nikdy dost. Pokud je ta kritika konstruktivní a není to jen nějaký hate, myslím, že ji přijímám úplně v pohodě a často jsem i něco na popud kritizujícího změnila. Chybami se totiž člověk učí a je dobré podívat se na věc občas i z jiného úhlu pohledu. Takže konstruktivní kritiku vítám.

25) Na svém wattpadu máš publikovaná dvě díla, které z nich označuješ jako svojí největší srdcovku? Proč?

Z těchto dvou mám radši asi Kam odcházejí sny, protože je to pro mě mnohem osobnější příběh než Blackout, hlavní hrdina je mi vnitřně hodně blízký. Dá se říct, že ke každému svému dílu mám úplně jiný vztah... Ale moje největší srdcovka na Wattpadu není a asi ani nebude.

26) Jak tě dílo Kam odcházejí sny napadlo?

Ono to vzniklo tak, že jsem přepisovala jeden svůj starší příběh a nakonec z toho vzniklo něco úplně jiného. Takže jsem to ještě více rozpracovala a nový příběh byl na světě.

27) Mají postavy v tomto díle Kam odcházejí sny tvoje vlastnosti nebo jsou to čistě smyšlené postavy?

Právě, že některé jich mají k jejich smůle po mně až moc. Ale jinak jsou to čistě smyšlené postavy. Nikým konkrétním jsem se neinspirovala.

28) O čem je dílo Kam odcházejí sny? Nalákej čtenáře rozhovoru.

Hlavnímu hrdinovi je na začátku příběhu šestnáct let a z dětského domova se stěhuje k tetě. Tím začíná jeho zvláštní životní etapa, ztěžovaná nejen problémy, které s sebou přináší jeho nově nalezená láska (ne úplně typický vztah), ale hlavně jeho křehká psychika, poznamenaná poruchou osobnosti a spánkovou paralýzou. Rodina, ke které se dostal, je, slovy jeho sestřenice "zvláštní" a konci příběhu už jde doslova o život. Příběh jsem ozvláštnila úryvky z deníků hlavního hrdiny i jeho přítelkyně.

Jinak je docela dlouhý, počítám, že bude mít kolem šedesáti kapitol. Už je dokončený a kapitoly postupně zveřejňuji, většinou dvakrát týdně.

29) Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

V první řadě bych svým čtenářům chtěla strašně moc poděkovat už jen za to, že můj příběh vůbec čtou, ale hlavně za úžasnou zpětnou vazbu, díky které se moje psaní, myslím, velmi zlepšilo. Moc si toho vážím, stejně jako každého komentáře, či hvězdičky. Dává mi to motivaci a sílu psát dál. A začínajícím autorům - pište. Pište, prostě se do toho ponořte a nenechte se nikým a ničím odradit. Nevzdávejte to, i když třeba máte někdy pocit, že to nikdo nečte, nikoho to nebaví... Dokud to totiž baví a naplňuje vás samotné, vždycky to bude stát za to.

S pozdravem Patty :)