Díla, která autorka napsala

Čas mrazu (pozastaveno)

Dvě minuty

Povídky psané nocí

Hlášky Roberta Záruby a další hokejová meme

Poezie v anestezii

Slunce mého života

Šedý odstín

Zakázané uvolnění

Panství mlhy a pomsty

Černý narcis (HP FF)

Cena svobody (ONC 2021)

Růže mají trny

Rozhovor

1) Představ se.

Řekla bych, že jsem vcelku obyčejná holka, které byste si na ulici ani nepovšimli, jelikož pokud to jde, ráda chodím s čepicí nebo kapucí na hlavě a snažím se splynout s okolím. Jsem introvert, jak už jste možná pochopili. Nemám ráda pozornost, ale mezi svými nejlepšími přáteli se většinou stávám neřízenou střelou, které se pusa nezastaví a chrlí jednu sarkastickou poznámku za druhou. Když zrovna nečtu nebo nevymýšlím v hlavě nové příběhy, chodím na dlouhé procházky, protože kolem našeho města je nádherná příroda. A taky koukám na hokej, u čehož dost sprostě nadávám (i když jindy se vulgaritám vyhýbám, nemám je ráda). Před koronavirovou krizí jsem také bývala poměrně pravidelným návštěvníkem zimáku mého týmu z extraligy. K mé velké vášní pak patří také historie, hraní na kytaru a nově jsem se vrhla na pletení.

2) Jaký obor studuješ nebo už pracuješ? V jakém oboru pracuješ?

Jsem první rok na vysoké škole a studuju obor sociální práce.

3) Jak ses dostala k oboru sociální práce?

Už na střední jsem studovala sociální činnost a bavilo mě to. Sice jsem si nebyla jistá, jestli v tom chci pokračovat i na vysoké, ale nakonec tento obor vyhrál nad žurnalistikou, která byla druhá volba. Jestli jsem si vybrala správně, to se uvidí.

4) Čím tě přesvědčila sociální činnost a upřednostnila si jí před žurnalistikou?

Asi hlavně právě proto, že už mám základy ze střední. Navíc je to škola, která nabízí dva tituly za tři roky (DiS. a Bc.). A nakonec; podle mého názoru je žurnalistika obor, do kterého se člověk může dostat, aniž by ji musel mít nutně vystudovanou.

5) Psala jsi, že jsi introvert, pomohlo ti to, že jsi se oteevřela světu a stal se z tebe menší introvert?

Nevím, jestli existuje něco jako "menší introvert" nebo naopak "větší introvert." Jsem pořád stejná: mám radši menší společnost známých lidí. Mezi spoustou cizích se cítím jako ryba na suchu. Ale určitě se snažím posouvat svou komfortní zónu a překonávat se. Vím, že je to nutné, jinak by mě dnešní svět jako introverta totálně převálcoval. Určitě mi v tom hodně pomáhá i můj obor, kde pracuju s lidmi a neustále se cvičím v komunikaci.

6) Psala jsi, že čteš, jaké žánry vyhledáváš ke čtení?

Myslím, že jsem hodně multižánrová. Nejradši mám však klasickou literaturu: Tolstoj, Puškin, Austenová, Bulgakov, Dickens, Rimbaud... to je moje. Nejšťastnější jsem, když stojím v antikvariátu a prsty můžu přejíždět po hřbetech těchto starých knih, vdechovat jejich vůni, přemýšlet, kdo všechno je asi držel v rukou a četl. Pak zbožňuju fantasy, občas sci-fi, mám také ráda detektivky od Agathy Christie a historické romány. Čas od času ale klidně sáhnu i po hororu nebo romanci.

7) Čteš raději na Wattpadu nebo papírové tištěné knížky? Proč?

Určitě papírové knihy. Vždycky dávám ve všem přednost papíru. Mám radši, když můžu otáčet stránkami a vidět, jak rychle mi knížka ubývá. Podle některých výzkumů si navíc člověk pamatuje víc z papírové knihy, než z elektronické - a já s tím souhlasím.

8) Jak dlouho se věnuješ hraní na kytaru? Jak ses k tomu dostala?

Hraní na kytaru se aktivně věnuju skoro dva roky. Předtím jsem chodila jako malá půl roku do kroužku, ale pak jsem toho z časových důvodu nechala. A jak jsem se k tomu dostala? Na kytaru hraje většina mé rodiny, takže pro mě bylo tak nějak přirozené, že jsem začala taky. Brzy si chci pořídit ještě ukulele. Měla jsem ho jednou týden půjčené a úplně jsem se do něj zamilovala. Je to strašně roztomilý nástroj a hlavně se na něj člověk naučí rychle hrát - já jsem za ten týden zmákla většinu akordů a konečně jsem si tak mohla zahrát Imagine Dragons.

9) Ohledně pletení, co nejčastěji pleteš a jak ses k tomu dostala?

Doteď jsem pletla jen takové blbůstky jako šály. Nic složitého. Ale teď se pouštím do svetru. Tak doufám, že se mi to povede. Budu mít vždy po ruce rady své babičky, která hodně pletla a taky mamky, přes kterou jsem se vlastně k pletení dostala. To ona mě to naučila. Dbala, abych jako holka uměla šít a plést.

10) Jak vznikla tvá přezdívka na Wattpadu?

To už si skoro ani nepamatuju. Vymyslela jsem si ji téměř hned, jak jsem na Wattpad přišla, což už bude pět a půl roku. Nemá žádný skrytý význam. Chtěla jsem jen, aby obsahovala moje jméno a zněla "cool". No, s tou druhou částí už si teď nejsem moc jistá, ale za ty roky se ta přezdívka stala mým druhým já, takže už bych si nedokázala představit její změnu.

11) Jak ses dostala ke psaní? Píšeš od mala?

Ano, píšu odmalička. Svůj historicky úplně první příběh jsem napsala v osmi letech, takže zřejmě jakmile jsem uměla dát slova dohromady. Pořád ho mám schovaný a občas ho vytáhnu, abych se nad ním mohla zasmát. Psaní ke mně neoddělitelně patří. Nedokázala bych si bez něj představit život. Je to pro mě forma terapie, sebevyjádření a seberozvoje.

12) Měla jsi někdy blog nebo facebookovou stránku, kam jsi publikovala své příběhy?

Kdysi na základce jsme si s kamarádkou založily blog, ale neměl moc dlouhé trvání. Když jsem pak objevila Wattpad, už jsem své příběhy nikde jinde nepublikovala. Wattpad mi přijde jako nejlepší volba, jelikož blogeři pomalu ustupují a už tam není taková zpětná vazba jako na wattpadu. A facebook jako místo pro publikování příběhů mě asi ani nikdy nenapadlo.

13) Jak ses dostala na Wattpad?

Vlastně docela náhodou. Ve čtrnácti jsem na internetu nebyla nijak zběhlá. Hrála jsem howrse a nějaké RPG s kočkama, ale to bylo všechno. Žádný sociální sítě. Takže Wattpad jsem samozřejmě vůbec neznala. Ukázala mi ho až kamarádka jednou ve škole, protože jsem se divila, že čte (doteď si pamatuju, že to byl nějaký příběh o upírech). Hned po škole jsem běžela domů a zařídila si účet. No a od té doby tu jsem. A můžu říct, že jsem za to ráda, protože Wattpad moje psaní neskutečně posunul. Spoustu lidí na něj nadává, ale já si myslím, že je to naprosto úžasná komunita, která se vzájemně podporuje a pomáhá si růst.

14) Pamatuješ si na tvé začátky na Wattpadu, začala jsi hned vydávala svou tvorbu?

Měla jsem spoustu děl takzvaně v šuplíku, takže jsem hned začala vydávat. Můj úplně první příběh byste však už na Wattpadu nenašli. Za svůj první pořádný počin považuju až příběh z druhé světové; Šedý odstín. Po pravopisné stránce tam teď vidím obrovskou spoustu chyb, ale přesto pro mě má hodně hlubokou hodnotu. Prožila jsem s ním čtyři roky a věnovala mu spoustu času a vášně.

15) Chodí ti na Wattpadu zpětná vazba? Jak přijímáš kritiku?

Ano, chodí a jsem za ni moc vděčná. Moji čtenáři jsou úžasní a moc si vážím každého komentáře, který mi někdo napíše. I těch kritických. Není samozřejmě snadné slyšet kritiku, ale vím, že je potřebná a může mě posouvat dál. Proto konstruktivní kritiku přijímám s otevřenou náručí a vždy za ni děkuju.

16) Posloucháš hudbu, jaké žánry posloucháš nebo jaké konkrétní oblíbence máš?

V hudbě jsem také hodně multižánrová, stejně jako co se týče knih. Kromě tvrdého metalu, dechovky a rapu pro náctileté snesu snad všechno. Nejradši mám však asi alternativní rock, pop. Mezi mé oblíbence patří Imagine Dragons, Muse, Avicii, Ylvis, Lewis Capaldi, Kutless. Z českých interpretů pak třeba Marek Ztracený, Hank nebo David Stypka.

17) Posloucháš hudbu při psaní nebo kolem sebe potřebuješ mít klid?

Jak kdy. Někdy se potřebuju na nějakou scénu naladit, takže si k tomu pustím tematickou hudbu. Většinou však na to potřebuju klid.

18) Měla jsi někdy writer block a jak jsi proti němu případně bojovala?

Ano, myslím, že ten si zakusí úplně každý, kdo píše. Nejdéle jsem ho měla asi půl roku, kdy jsem fakt nebyla schopná napsat ani čárku. A osobně vím, že když nejsem schopná psát, tak nemá smysl se do toho nutit - zatím mi vždy stačilo dát si pauzu a chuť ke psaní se mi zase vrátila.

19) Poznala jsi někoho díky Wattpadu a chtěla by jsi se s někým potkat osobně?

Ano, pár lidí by tu bylo a jsem za ně moc vděčná, ale nebudu jmenovat. Ten, koho se to týká, tak to ví.

20) Slyšela jsi o Wattpad srazech, které se pořádaly když to ještě šlo a chtěla bys někdy na nějaký?

Ano, o Wattpad srazech jsem slyšela a myslím, že je to naprosto úžasné! Určitě bych někdy na nějaký chtěla dorazit, ale dost by záleželo na tom, kde by se konal. Třeba Praha je pro mě dost daleko a hlavně bych se tam už asi po dvou krocích ztratila. Můj orientační smysl ve velkých městech je na tom dost špatně.

21) Ví tvoje rodina nebo okolí o tom, že se věnuješ psaní povídek? Podporují tě?

Co se týče rodiny, ví, že píšu, ale nikdo z nich mé díla nikdy neviděl, když nepočítám třeba nějaké slohovky do školy nebo básničky, které jsem jim vždy psala k narozeninám. Tak nějak nemám dost odvahy jim něco ukázat. No a přátelé taky ví o tom, že píšu a taky většina z nich nic nečetla, ale spíš z toho důvodu, že jsou nečtenáři. Kdyby si ode mě něco chtěli přečíst, tak bych jim to určitě ukázala.

22) Na svém profilu na Wattpadu máš publikovaných 13 děl, které z nich můžeš označit jako tvojí největší srdcovku?

To je těžká otázka. Ke každému z nich mám specifický vztah. Šedý odstín je moje prvotina, takže k němu mám takový něžný vztah, asi jako člověk mívá ke knížkám, které si zamiloval v dětství. Zakázané uvolnění zase nosím v srdíčku díky hokejové tématice. Začala jsem to psát jen jako oddechovku, ale nakonec se příběh i všechny postavy, staly mnohem větší součástí mého života, než bych čekala. Růže mají trny, to je příběh, který píšu nyní a jelikož je to nejnovější dílo, tak jsem na něj také asi nejpyšnější. A ještě bych asi vypíchla Cenu svobody, kterou píšu do ONC, protože tady se nachází jedna z mých vůbec nejoblíbenějších postav, jaké jsem stvořila.

23) Jak tě napadlo napsat dílo Zakázané uvolnění?

Jak už jsem uváděla, zbožňuju hokej. Mým nejoblíbenějším hokejistou je David Pastrňák. Takže jsem zkrátka chtěla napsat nějaký příběh s ním v hlavní roli.

24) Mají postavy v díle zakázané uvolnění tvoje vlastnosti nebo jsou to čistě vymyšlené postavy?

Hlavní hrdinka Sandra je mi v ledasčem podobná, asi nejvíc ze všech mých postav, ale jinak ostatní ne.

25) O čem je dílo zakázané uvolnění? Nalákej čtenáře rozhovoru?

Můžete čekat velkou bandu sexy hokejistů našeho národního týmu, těžkou minulost hlavní hrdinky a nejegoističtějšího z té bandy hokejistů, který se ji snaží odhalit

26) Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

Svým čtenářům bych chtěla moc poděkovat za jejich velkou podporu. A začínajícím autorům snad jen: pokud chcete psát, pište.

Ahoj tady je nový rozhovor :) Užijte si čtení :)

S pozdravem Patty