Díla, která autorka napsala

Střepy mozaiky

Pouta života

Pouta života - bonusové scény

Příručka spisovatele

Autorův průvodce fan fiction

Útěk do Země Nezemě

Důležitost rodiny (FF - stmívání)

Bílé šaty a prak

Jen si myslíš, že mě miluješ

Rozhovor

1) Krátce se prosím představ.

Představit se... Dobrá. To je jedna z věcí, která mi nikdy moc nejde a i na mém profilu se toho o mně lidé moc nedozvědí. Jsem spisovatelka. Miluju dobrou kávu a kořeněné čaje. Studuju na státnice a do toho pracuju, organizuji web Klid & kakao a do toho píšu jako střelená. Nejdůležitější jsou pro mě rodina i přátelé a mám velmi specifický pohled na lásku. Co ještě... Jsem kočkomil. Miluju rock a jazz, vysokoprocentní čokoládu, podzimní mlhu a svařák.

2) Píšeš, že jsi milovník dobré kávy, chodíš často do kaváren nebo si raději dobrou kávu uděláš v pohodlí domova?

Záleží na tom, jaké mám zrovna chutě. Radši si ji ale udělám doma. Vím, že bych měla být z espressa paf, ale těch pár kapek v šálku mě vůbec neuspokojí. Já potřebuju pořádný velký kafe a to dělají jen málokde.

3) Co studuješ? Jakému oboru se věnuješ?

Studuju pedagogickou fakultu pro druhý stupeň a střední. Čeština, angličtina a speciální pedagogika. Ale po státnicích chci přejít na filozofickou fakultu.

4) Zmínila jsi, že se věnuješ práci na webu? Spravuješ ho? Jak ses k tomu dostala?

Založila jsem si webovky a během pár měsíců mě napadlo, že by nebyl špatný nápad poskytnout místo i jiným kreativcům. Založit si vlastní blog je pro mnohé příliš velký krok a ani nemají dostatek materiálů. Takže se můžou stát jedním z publikovaných autorů u nás. Publikovat u nás může každý, kdo splňuje určité zásady slušnosti a lidství. Ne všechny zaslané články a příspěvky jsou připravené k okamžité publikaci, pokud ale něco vrátíme, je to s poznámkami, které přepracování ulehčí. Někdy se na tom s autory dost nadřeme, než je článek připravený vidět svět. Někdy se po prvním vrácení už neozvou, ale i to je škola života.

5) Jak ses dostala ke psaní obecně? Psala jsi od mala?

Příběhy mě vždycky fascinovaly. Jako malou mě prý nikdy nebavilo si s ničím hrát. Jen jsem koukala na telku. Pak jsem se v první třídě naučila číst a už mi knížky nevtrhli z rukou. Tehdy jsem se rozhodla, že se chci stát spisovatelkou a vytvářet kouzelné světy a příběhy, do kterých by se lidé ponořili a zapomněli na svět. Hluboko uvnitř mi ale něco říkalo, že ještě nemám TEN nápad. Později jsem čas od času něco krátkého vytvořila, všechno ale zůstávalo v šuplíku, protože to ještě nebylo dobré. Mezitím jsem navštěvovala místní literární klub, kde byli všichni šílení básničkáři, rozervaní umělci, filozofové, zkrátka typičtí gympláčtí puberťáci. Tak jsem básničky zkusila taky, ale vždycky mi do toho prosákla ta epika S vážnější tvorbou jsem začala až v sedmnácti. To velké dílo vpustila do světa o šest let a mnoho úprav později.

6) Jak ses dostala k publikování na Wattpad?

O Wattpadu jsem věděla už léta, ale tvorba tam mi přišla... No, zkrátka a dobře, věděla, že svou denní dávku čtiva najdu jinde a víc si to užiju. Potom, co jsem začala publikovat "Pouta života", se mě jedna ze čtenářek zeptala, jestli bych mohla i na wattu, kde se jí prý líp čte. Když jsem publikovala na těchto místech, proč ne na čtyřech, že: Tak jsem se přihlásila a pustila se do toho. Lidé na wattu netuší, jak moc vděčí této osobě. A i já jsem se tam po několika dlouhých měsících konečně zabydlela.

7) Publikovala jsi někdy na blogu, ve facebookových skupinách nebo na jiné platformě a jaké to mělo výhody a nevýhody oproti Wattpadu?

Jak jsem řekla, na Watt jsem přišla jen kvůli jedné čtenářce a stal se čtvrtou platformou, kde jsem publikovala. Protože se soustředím hlavně na fanfikce, tak pro mě hlavními stránkami byli AO3, FFnet a vlastní webovky, kde jsem tedy zveřejňovala i originální tvorbu. V rámci ff komunity funguje spolupráce mezi weby a blogy, máme fb skupiny. Z pohledu někoho, kdo se už dlouho publikuje ve ff komunitě nejen jako autor musím říct, že jsou mezi platformami výrazné rozdíly. Největší nevýhoda wattpadu oproti ostatním je neexistující vyhledávající algoritmus, kladení důrazu na obálky a velké množství autorů, kteří zveřejní dvě scény a hned vesele hlásí, že mají „knihu". Výhodou je československá komunita vesměs mladých kreativních lidí. Je to velmi inspirativní a motivující prostředí. Stále jsem ale rozčarovaná z toho, že tato nová ff generace mnohdy nezná základy a fungování naší komunity, která je rozlezlá po celém internetu. Wattpad je pak taková bublina, kde si všichni spokojeně i nespokojeně notují. Ostatní je s obavami pozorují, drží se dál na svých dlouhá léta fungujících webech a doufají, že se nějaká patnáctiletá wattpaďanka nerozhodne ukrást stejně starou povídku a zveřejnit ji na wattu pod svým jménem. Naštěstí takových případů není tolik, vždy to ale pověsti wattu dost ublíží. Stejně jako určité nevycválané chováním ale to už je jiný příběh.

8) Jaké byly tvé začátky na Wattpadu? Vydávala jsi hned po přihlášení na Wattpad?

Ano, protože jsem se na Watt přidala jen kvůli čtenářce, hned jsem začala publikovat a postupně zveřejnila i to ostatní, co už na internetu bylo. Se "zažitím si wattu" mi pomohla fb skupina a Výzva12, které jsem se i kvůli tomu zúčastnila. na wattu jsem primárně autor a čtu jen velmi málo.

9) Čteš také? Jaké žánry vyhledáváš ke čtení?

Čtu jen velmi málo pár vybraných autorů, jejichž tvorba a styl mi sedí. Nedá se říct, že bych vyhledávala žánry ke psaní. Vymyslím příběh, napíšu ho a pak určuju, do jakého žánru jsem se vlastně trefila. Bildungsroman je velké a květnaté slovo pro to, co se zpravidla v mých dílech děje - psychologický, společenský nebo duchovní rozvoj hlavního hrdiny. Ale stejným jsou mé práce dobrodružné, akční, vtipné, angst a dramatické. Občas tam prosákne romantika, ale nejsem na ni zaměřená.

10) Čteš raději příběhy nebo klasické papírové knížky?

Záleží na náladě. Někdy nemám kapacitu začít číst nový příběh, s novými postavami a emočně investovat do fyzické knihy. To pak čtu anglické fanfikce na ne-wattpadu v elektronické podobě, občas stahuju do čtečky. Jindy mám chuť na klasiku, nádherně strukturované věty, nápaditá slovní spojení, děj, který mě pohltí. To pak sahám po fyzických knihách (nebo jejich pdf verzích), které mám buď ověřené nebo doporučené důvěryhodnými lidmi.

11) Ví tvoje rodina a kamarádi o tom, že píšeš?

Samozřejmě. Psaní je velkou součástí mého života. Podpora je smíšená, s někým to jen rychle přejdeme, s někým máme sáhodlouhé diskuze, ale ano, rodina i přátelé to vědí a pokud mě přímo nepodporují tak to maximálně neřeší. Žádné negativní reakce jsem nikdy za ty roky neměla.

12) Jaká byla jejich reakce když si jim to řekla?

Žádný coming-out jsem neměla. Příběhy jsem milovala už od malička, četla jsem jako divá, slohovky hrdě dávala všem číst... První veřejné autorské čtení jsem měla v šestnácti, tam jich pár přišlo. Pak ještě jedno u příležitosti jakéhosi zahájení akce. Ani bych to už nevyštrachala. Tam jsem teda přitáhla dědečka, který z toho byl nadšený, protože i on sám kdysi v mládí psal. Když teď někomu řeknu, že píšu, má stejnou reakci jako kdokoliv, komu řekneš, že trávíš hodně času určitým koníčkem. Přirozený zájem, výměna názorů a zkušeností. Možná se vyskytuji mezi extra slušnými lidmi, ale na potkání si neříkáme, že naše záliby jsou blbost. Ať je to psaní, horolezení, deskovky nebo hra na lesní roh.

13) Jakou ráda posloucháš hudbu? Ve zmíněných dvou žánrech rock a jazz máš nějaké oblíbence?

To bychom tu byli asi na dlouho, ale klasikou je u mě P!nk. Pak tradiční Floydi, Queeni, Led Zeppelini, AC/DC, Guns N' Roses,... určitě jsem zapomněla na tunu dalších. Rag'n'Bone Man je super, stejně jako Pentatonix. Frank Sinatra, Aretha Franklin jsou boží. Doly Parton je legenda a má skvělý hlas. Postmodern Jukebox dělá skvělé vintage covery moderních písní. Co dál... Mám ráda cover umělce, jako jsou VoicePlay, Jonathan Young, Peter Hollens nebo Whitney Avalon. Uff... poslouchám toho spoustu ale tohle je asi to nejdůležitější.

14) Dokážeš psát v tichu nebo máš puštěné písničky?

Zvládám obojí. Někdy si pouštím instrumentální hudbu, aby mi pomohla navodit atmosféru scény, jindy na půl ucha poslouchám anglický playlist nebo youtube video. Ticho nepotřebuju ale ani mi nevadí. Jsou momenty, kdy se potřebuju stoprocentně soustředit jen na slova a jsou chvíle, kdy mi ta správná melodie nebo rytmus řeči pomáhají s datlováním.

15) Máš nějaké oblíbené místo a oblíbený talisman, který musíš mít u sebe když píšeš?

Talisman nemám. Jediné, co potřebuju, je mít kam psát. A k tomu teda nějaké teplé tekutiny, které mi pak stejně vystydnou. Psát jsem schopna kdekoliv, i když nejradši píšu na pohovce u topení nebo v parku, když je teplo.

16) Máš nějaké vzory na Wattpadu nebo v reálném životě?

Mám, i když mě každý inspiruje jinak. Mezi spisovatelské vzory patří hlavně Pratchett, Wilde a Karel Čapek. Mezi životní P!nk, Alexandria Ocasio-Cortez, Lilly Singh a Emma Watson. A potom spousta dalších lidí, kteří mě inspirují po kouscích.

17) Psala jsi, že máš ráda podzim, co na něm máš nejraději?

Barvy. Listí šustící pod nohama. Lesklé kaštany v kapsách. Koření. Hřebíček, skořice, jablečný štrůdl a svařák. Chlad, před kterým mě bez problému uchrání kabát nebo mikina. Mlhy, které celý kraj přikryjí, a ten pak vypadá jako z pohádky nebo z fantasy filmu. Jak bych mohla nemít ráda podzim?

18) Máš nejraději podzim ze všech čtyř ročních období?

Určitě. Je nejlepší.

19) Měla jsi někdy writer block a jak ses ho případně zbavila?

Bloky mám většinou, když jsem dlouhodobě přetížená. To pak jde kreativita stranou. Chce to klid a odpočinek. Pomáhá mi se pustit do čtení něčeho lehkého, nebo prostě úžasného. Jakmile začnu při čtení zadržovat dech, nadšeně poskakovat, pískat a hihňat se, mám kreativní baterky skoro dobité a vím, že už brzy budu psát s chutí. Druhá možnost je přeskočit náročnou scénu pustit se do něčeho lehčího a lákavějšího. To také funguje často.

20) Měla jsi někdy spolupráci na psaní příběhu? Jestli ne a přišla by ti nabídka přijala bys jí?

Jedna taková spolupráce je v rozpracované fázi. Z časových důvodů kniha ještě není dopsaná. Kdyby mi nabídka od někoho přišla, musela by mi sakra vyhovovat jejich spisovatelský styl, přístup ke psaní, kvalita a povaha. Jinak by to nedopadlo dobře. První krok by byl podívat se na jejich tvorbu a zjistit, jestli jsme kompatibilní. Pak by taky záleželo, jak by si spolupráci v praxi představovali.

21) Na svém Wattpadu máš publikovaných 10 děl, které z nich můžeš označit jako největší srdcovku?

Tak to je jasné. Pouta života jsou monstr fanfikce, kterou jsem psala několik let, a začala jsem je vydávat teprve vloni. Už jsou dokončená a momentálně pracuji na druhém dílu. (monstr myslím, že jsou dlouhá, komplikovaná a propletená, ne že jsou o Monster High)

22) Jsou ti postavy v díle Pouta života podobné nebo jsou to čistě smyšlené postavy?

Tak to je otázka do pranice. Nemyslím si, že by mi nějaká z postav byla podobná. Zaměřuji se na jejich autentičnost a věrohodnost a vzhledem k tomu, kolik jich tam mám... to by byl pěkně nudný příběh, kdyby všechny postavy byly jako já. Navíc, je to fanfikce, takže množství osobností je už předem dané a já respektuji hranice, co jsou postavy schopné udělat nebo prožít. Někdy ty hranice šikovně překopu, ale pořád tak, aby to z pohledu kánonu dávalo smysl. Skutečně si nemyslím, že by mi nějaká postava byla podobná a ani jsem se do žádné z postav nic neprojektovala. Ani do kánonových ani do těch několika originálních (které jsou smyšlené).

23) Prozraď nám stručně o čem dílo Pouta života je. Nalákej čtenáře rozhovoru.

Jak nalákat čtenáře rozhovoru na Pouta... hmm... Dobře, jdu na to! Pouta života jsou Harry Potter fanfikcí. Jejich psaní bylo věnováno několik let a dávala jsem si velký pozor, aby navazovala na originál a doplňovala ho. Tedy, aby na vše, co se stane, kánon bezešvě navazoval. Jedná se totiž o AU cestování časem do doby Pobertů. Čtenáři se potkají s postavami, kterým v originálu není dáno moc prostoru jako je školní ošetřovatelka Poppy, její muž nebo Garrick Ollivander. Můžou se těšit na probádání magických teorií, podrobné hůlkařské principy, kouzelnickou společnost, předválečnou politiku, lidské zmijozely a nedokonalé nebelvíry. Zkusím děj popsat jinak, než je anotace, ale informace o příběhu doporučuji přečíst až do konce... Harry se přesune do doby Pobertů a je na tom hodně špatně, skoro mrtvý, traumatizovaný a s jediným cílem - vrátit se zpátky do své doby a tentokrát umřít pořádně. V návratu mu má pomoc Severus, který je i zodpovědný za jeho objevení v době Pobertů. Jenže Severus má jiné priority. mezi ně patří udržení naživu toho blázna, který se objevil u něj v koupelně, protože mrtvé tělo v popelnici se úřadům vysvětluje velmi těžko. Naštěstí na to není sám ale i tak potrvá dlouho, než Harry najde vůbec vůli žít.

24) Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

Vzkázala bych jim, ať si v životě najdou něco, co jim dodává sílu a radost, a toho se drží. Ať na každém dni najdou něco pěkného. Ať, i když budou mít den blbec, najdou něco, co jim zlepší náladu. I kdyby to byla jen jedna praštěná písnička, video, nebo něco k přečtení. Zkrátka a dobře, ať aktivně pracují na své životní radosti, protože i ta se dá najít a vytvořit a není jen o náhodě ale i o štěstí.

Ahoj :) máme tu druhý rozhovor v tomto druhém díle, moc vám děkuju za podporu a čtení. Do konce roku vyjdou ještě 3 rozhovory z toho poslední 26. 12. takže nebojte stále bude co číst :)

Určitě koukněte do autorčiny dílny, má tam na výběr a skvělá díla.

PS: mám na vás malou otázku, kdybych zkusila na jaře vytvořit rozhovory jako mluvené podcasty, poslouchaly byste? :)

Mějte se hezky a užívejte advent, vaše Patty :)