1) Na začátek se nám prosím představ? (jaká jsi nebo co patří mezi tvé koníčky kromě psaní)

Jsem bláznivý snílek s hlavou neustále v oblacích nebo mezi svými vlky. Asi takto bych se dokázala nejjednodušeji popsat.

Jinak jsem studentka publicistiky a k mým koníčkům mimo psaní patří ještě čtení (jak jinak), kreslení, dlouhé procházky přírodou nebo starání se o zvířata. Celkově bych se popsala jako pohodová, milá, příjemná a lehce bláznivá holka, co se ráda schovává před světem v příbězích.

2) Jak ses dostala ke studiu publicistiky?

K publicistice jsem se dostala celkem velkou oklikou. Mám gastronomickou střední (a práci v gastru mám fakt ráda), ale vždy mě to táhlo ke psaní a já si po střední prostě řekla, že už si nenechám do studia rodiči mluvit a našla si školy v Praze, které by mi tak nějak vyhovovaly. No nakonec jsem skončila tam, kde jsem, protože se mi zalíbil program Tvůrčí psaní pro média - Literárně-scénáristické. Takže asi tak.

3) Co je tvými sny, že bys chtěla dělat až dostuduješ?

Mezi mé sny patří například vydat knihu nebo cestovat. Ale jsem realistka a přesně si netroufám říci, co bych chtěla dělat po studiu. Čekají mě praxe, různé projekty se školou. Třeba naleznu tam něco, čemu se budu chtít věnovat ihned po dostudování. Zatím je však můj hrubý odhad takový, že se svými předchozími pracovními zkušenostmi zůstanu napůl v gastronomii a psaní se budu věnovat nejprve dle příležitostí. Nedovedu si představit, že by mě psaní mělo ihned po dostudování uživit. Na to nebudu mít dostatek zkušeností a ty budu muset teprve čerpat. Snad jsem to popsala srozumitelně.

4) Bylo vždy tvým snem být v publicistice?

Neřekla bych, že přímo v publicistice. Vždy jsem chtěla psát, to ano, ale možnost psaní skrz publicistiku jsem odhalila až později.

5) Když si byla malá, co bylo tvým snem, že bude dělat za zaměstnání?

Už od mala jsem chtěla nejen psát, ale chtěla jsem být i veterinářkou. Máme rodinou farmu a já si jako malá nedokázala představit, že bych někdy v životě dělala něco jiného, než toto. Zároveň je v naší rodině můj otec velkou autoritou, takže když přišel čas na rozhodování o střední škole a já chtěla jít tímto směrem, tak mi bylo řečeno, že ne. Že to je dlouhé studium a že se mi to nevyplatí. Zároveň jsem v tu dobu prostě nebyla schopná stát si za svým a jednoduše jsem to vypustila z hlavy a zaměřila se na něco, co mi otec schválil. I v tom jsem našla velké zalíbení a zamilovala se do gastronomie.

6) Co znamená rodinná farma? Hádám, že určitě bydlíš v rodinném domečku?

Ano, bydlím, ale spíš bych jej popsala jako rodinný dům, protože je trochu větší. No a naše farma je především pro naší početnější rodinu. No, psi a kočky jsou spíš jako mazlíčci a hlídači, ale jinak si asi každý dokážeme představit, co na farmě bývá. Skot, prasata, drůbež, koně a tak dále.

7) Píšeš, že také ráda čteš. Jaké žánry ráda čteš?

Čtu převážně fantasy, protože tam ráda utíkám a ponořuji se do nových světů a objevuji nové bytosti. Sem tam sklouznu k fantasy romancím, ale to už si začínám o něco více vybírat, co přečtu. Ale nepohrdnou ani dobře napsanými "obyčejnými" romancemi, ale tam už jsem hodně vybíravá a nepřečtu jen tak něco. Většinou jsou to ale oddechovky, co mám za dvě, tři hodiny přečtené. A v poslední době se překvapivě (ačkoliv mi maturitní četba lezla občas krkem) vracím i ke klasikám.

8) Máš nějaké konkrétní oblíbence?

Těch je. Tak alespoň nějaké. Jako první musím zmínit svou oblíbenou autorku, kterou je Patricia Briggs. Dále nesmím vynechat například Ilonu Andrews, Chloe Neill, Sarah J. Mass, Cassandru Clare, Laru Adrian, J.R.Ward, Cole Kresley, Eve Berlin nebo Jamie McQuire, Sophie Jordan. A nesmím zapomenout na autory jako Christopher Paolini nebo John Flanagan.

9) Čteš raději na wattpadu nebo papírové knížky?

Rozhodně papírové knihy. Jsem schopná se celý den tahat s knihou, která má i přes tisíc stran a vůbec mi to nevadí. Mám ráda ten pocit, když člověk knihu drží v ruce (z papírových knih se mi pohodlněji čte) a také knihy ráda vidím ve své knihovně. Proto mám neustálý problém s malou knihovnou a mnoho knihami.

10) Psala jsi také, že máš ráda kreslení, co nejraději kreslíš? Kreslíš od mala?

Myslím si, že každý z nás, nebo alespoň většina, si jako dítě kreslila a tak. Ale to do toho moc nepočítám. Začala jsem se tomu více věnovat až ke konci střední školy, když jsem paradoxně byla v maturitním ročníku. Začala jsem si hodně procvičovat různé techniky a kreslit své vlastní postavy a různé ilustrace ke svým příběhům. Teď jsem však několik měsíců kvůli zdravotním problémům ani nepsala, tak se k tomu teprve postupně vracím.

11) Jak ses dostala ke psaní? Píšeš od mala?

Začala jsem se psaní více věnovat až při přechodu ze základní školy na střední školu. To už jsem psala obsáhlejší příběhy + delší útvary a ne jen krátké povídky nebo pár vět, co mě dříve napadalo a co jsem považovala za své "psaní". A jak jsem se k psaní vlastně dostala? Ze začátku jsem psala pouze sem tam něco do sešitů, ale na konci základní školy mi kamarádka ukázala Wattpad a já se psaní začala více věnovat a publikovat i některé ze svých děl.

12) Chodí ti zpětná vazba na tvojí tvorbu? Jak přijímáš kritiku?

Ano, zpětná vazba mi chodí nejen ve formě hvězdiček či komentářů, ale také ve formě zpráv nebo přidávání do seznamu četby. A co se týká kritiky. Inu, pokud je to kritika, která má propozice k tomu, aby mě posunula dál a pomohla mi, tak tu přijímám otevřenou náručí. Jsem vděčná, když mě ostatní upozorní na chyby, kterých jsem si nevšimla, nebo neměla dostatečnou rešerši o daném tématu, atd. Avšak pokud se jedná o kritiku, kterou ráda nazývám "nic neříkající", no tak tu prostě ignoruji. Z té si poučení ani nic jiného nevezmu.

13) Jaké dílo/a bys si vybrala ze své dílny nebo od někoho vydat jako knihu nebo případně nechala zfilmovat?

Asi bych neváhala sáhnout ani po díle Posedlá Alfou, které jsem věnovala dost času a dokončila její přepis. Stále jej sice doupravuji, ale je to můj první dokončený příběh. Ale pokud by se mi naskytla takováto příležitost, neváhala bych s žádným ze svých děl, i když uznávám, že na některých je ještě dost práce.

14) Jaký styl ráda čteš a píšeš? (forma ich, er)

U čtení to popravdě moc neřeším. Když se mi příběh zalíbí a má hlavu a patu, tak pro mě není rozhodující, jestli je v ich formě nebo er formě. A u psaní to mám tak, že u některých příběhů se mi lépe píše v ich a u jiných v er. Neumím to vysvětlit, ale prostě to tak je.

15) Vědí lidé z tvého okolí (rodina nebo kamarádi), o tom, že píšeš a čte někdo tvou tvorbu? Podporují tě?

Ano, jak rodina, tak přátelé vědí, že píšu. A mou tvorbu čte možná někdo z mých přátel, rodina ne. Podporu získávám především od svých čtenářů, má rodina k takovýmto koníčkům (nevím, jak jinak toto popsat), moc netíhne. A u přátel je to rozdílné, někdo vidí mé psaní jako ztrátu času, jiní mě v tom podporují, i když k tomu kolikrát ani oni sami netíhnou.

16) Jaká byla jejich reakce když to zjistili?

Přátelé to přijali různě. Některé to zajímalo, jiní nad tím jen mávli rukou. No u rodiny to bylo trochu jiné. Táta mi rovnou řekl, že jsem blázen, matku to nezajímalo, sestra mi řekla, že je jí jedno, co dělám ve svém volném čase. Takže asi tak.

17) Měla jsi někdy writer block a jak jsi proti němu případně bojovala?

Ano, už několikrát. Mám pocit, že je to můj věrný přítel. Většinou zabírá dobrá hudba a káva. Jindy zase dlouhá procházka nebo si jít zaběhat. A někdy mi stačí jen jít chvíli ke zvířatům a začít přemýšlet nad něčím jiným. Pak, když se vrátím domů, většinou to zabírá. Ale měla jsem i období, kdy jsem nedokázala měsíce nic psát. S tím jsem hodně bojovala, ale nakonec pomohlo vyřešit si své vlastní problémy a ujasnit si priority v životě.

18) Posloucháš při psaní hudbu?

Jak kdy. Řekla bych, že to záleží i na mé náladě. Někdy jsem ráda za úplné ticho, jindy je mou "hudbou" déšť, atd. a jindy bez hudby nenapíšu ani slovo. Je to různé.

19) Jaká je tvoje oblíbená hudba?

To je velmi záludná otázka. Patřím totiž mezi ten typ lidí, který poslouchá velmi širokou škálu hudby, ale z různých žánrů jen některé interprety a občas i jen některé písně. Pro příklad pár mých oblíbenců - Skillet, Linkin Park, ONE OK ROCK, Basshunter, Rihanna, Pink a celkově mám ráda hity 2000 - 2010 cca. Netvrdím však, že neposlouchám interprety, kteří tvoří až teď/ začali tvořit až po mých oblíbených letech. Jen ne tak frekventovaně. Ale u psaní, práce a školy poslouchám především hudbu inspirovanou dobou vikingů a podobně. Pomáhá mi relaxovat a soustředit se.

20) Co bys řekla, kdyby ti přišla nabídka na to psát příběh ve spolupráci s někým? Nebo už si nějakou takovou nabídku dostala?

Dostala. Já bych do toho určitě šla znovu. A to z toho důvodu, že jsem již několik spoluprací, a každou tak trochu jinak, zažila. A doporučila bych to i ostatním. I když by finální příběh nikdy neměl spatřit světlo světa, stojí to za to. Člověk při tom načerpá velké množství zkušeností a začne se na psaní dívat z trochu jiného pohledu. Nebo tedy alespoň já to tak měla. Zároveň je to občas i trochu těžší, protože přeci jen nemůžete jet jen podle "sebe". Například při psaní jednoho takového příběhu jsme využívali Google dokumenty a zároveň jsme si spolu s kamarádem volali, abychom mohli probírat jednotlivé detaily a popřípadě se na něčem shodli.

21) Chtěla bys nějaké zkušenosti, které si posbírala předat čtenářům rozhovoru?

Toho by bylo. Ale tak ve zkratce. Nevzdávejte se, každý někde začínal. Pokud budete mít příležitost se do něčeho zapojit, ale nebudete si jistí, pusťte se do toho. Ať už je konečný výstup kladný nebo záporný, nasbírané zkušenosti za to stojí. Věřte si, že to zvládnete napsat, protože nikdo jiný za vás váš příběh nenapíše. A nebojím se napsat ani to, abyste se nebáli obrátit se se svými dotazy na jiné pisálky, třeba na ty, kdo mají více zkušeností. Pevně věřím v to, že pokud se na ně obrátíte a slušně je poprosíte, pomohou vám. A čtěte, inspirujte se, bádejte, hledejte, zkoumejte, pozorujte a hlavně pište, pište a pište.

22) Na svém wattpadu máš publikovaných 8 děl, které z nich označuješ jako svojí největší srdcovku a proč?

Dle stylu psaní a celkově by to měla být Red Nelleman - nejnovější příběh, kde je vidět můj posun ve psaní. Ale není. Dlouho to byl můj první příběh Posedlá Alfou, ale již nějakou dobu je nejvíce v mém srdci Zlomený král. Přestože většina mých příběhů se odehrává ve světě vlkodlaků, u Zlomeného krále jsem se asi nejvíce zamilovala do hlavních postav - Jasmine a Lachlaina. A do jejich změny v povahách.

23) Jak tě napadl napsat příběh Red Nelleman?

Už dlouho si hraju s představou přepsat známé pohádky dle sebe. Líbí se mi nápad toho, že je téměř každý zná, ale vlastně nebude vědět, co od toho očekávat. Zkazím to a bude to propadák? Nebo dokážu vymyslet něco takového, abych své čtenáře nadchla? Můžu si to vůbec dovolit, mám na to? To jsou otázky, co mě doprovází od začátku totohle potrefeného nápadu. Ale zatím jsem se nevzala. A proč nezačít pohádkou, která má k vlkodlakům tak blizko? Na wattpadu je prozatím publikován jen prolog, avšak Red má již přes dvacet kapitol, které čekají na publikování.

24) Jsou ti postavy v díle Red Nelleman podobné nebo jsou čistě smyšlené?

Řekla bych jak v čem. Něčím se mi celkem podobají, něco je naprosto smyšlené a dosazené. Red sama je mi podobná svojí tvrdohlavostí a taky občasnou nerozhodností. Naopak se do všeho vrhá více po hlavě, než já. No a Kyrian je pro změnu stejně (asi bude nejlepší použít slovo dominantní, to obsáhne vše) dominantní jako já. Rád má všechno pod kontrolou, chce o všem vědět, ale zároveň si bere za všechno zodpovědnost. Když je něco špatně, chybu nejprve hledá u sebe a pak až u jiných.

25) Řekni nám o čem je příběh Red Nelleman, nalákej čtenáře rozhovoru.

Červená, komu jen ta barva patří? Karkulce. Jenže na Red Nelleman čeká trochu jiný vlk - přesněji vlkodlak. Kyrian, náš zlý vlk, vyrazil. Lov může započít.

Nic víc neprozradím. Nerada spoileruji.

26) Co bys vzkázala svým čtenářům a začínajícím autorům?

Svým čtenářům pouze toto: Vracím se a se mnou i mí vlci. A bude to velké.

Začínajícím autorům bych popřála hodně štěstí s jejich tvorbou a že jim držím palce, ať sijdou za svými sny. A také, že se na mne mohou kdykoliv obrátit, pokud bypotřebovali s něčím pomoci. Nebojte se, já nekoušu!

S pozdravem Patty :)