12. Jaká byla tvá nejnáročnější cesta k drogám? Na to navazuje další otázka, která je tak podobná, že ji ani nebudeme oddělovat - kolik nejvíc kilometrů jsi jela pro drogy?

No, domluvila jsem se s dealerem a jela jsem ňákých cca čtyřicet kilometrů. Když jsme se sešli, tak mi řek', ať počkam, že pro to rychle skočí. Vzal si ode mě peníze a šel.

Nakonec jsem tam čekala zhruba pět hodin, snažící se mu dovolat nebo napsat. Po tech pěti hodinách jsem to vzdala naprosto vystreslá a jela domů.

Peníze jsem už nikdy neuviděla a po pár dnech se mi přiznal, že mel slabou chvíli a matro spotřeboval. Neni to tak hrozný, ale v tom momentu to bylo pro mě příšerný, jelikož jsem si nic nesehnala a zároveň jsem se cítila zneužitě.

13. A nyní je čas trochu odlehčit. Napíšeš nějaký svůj zážitek s haldama na drogách, který ti přišel nejvíc absurdní? Na jaké droze jsi tento zážitek zažila?

Řekla bych, že jsem asi žádný absurdní haldy neměla.

Jedině mě napadá, že jsem po houbách měla hrozný nutkani se prostě zabít, ne jako ze bych chtěla umřít, protože jsem měla strach, prostě jsem cítila jakoby energii, co mě hrozně táhne pod vlak.

14. Je nějaká droga, která tě absolutně neláká a vážně se ti hnusí?

Mně se hnusí krokodil, jestli to vůbec někdo zná. Zaprvé mě opiáty obecně vůbec nelákaj. No, jinak prostě mi krokodil připadá naprosto nechutný, to, jak rychle to zničí kůži a taky jak rychle to zabije člověka.

15. V čem ti přijdou drogy špatné a v čem dobré?

Špatné mi rozhodně přijdou v tom, jak ničí mezilidský vztahy nebo obecně jakýkoliv sociální život. Připadá mi prostě, že ten člověk se většinou změní na prolhanou a předstírající osobu.

A samozřejmě to prostě pomalu ale jistě člověka zabíjí. Což mně u sebe nikdy úplně teda nevadilo.

A dobrý mi připadaj v tom, že člověk se může cítit krátkodobě líp a jinak. Já jsem třeba přibrala hrozně na sebevědomí skrz drogy nebo jsem se mohla cítit šťastné, čehož jsem normálně nebyla schopná.

16. S další otázkou přišel čas se znovu zaměřit na poněkud individuálnější dotazy. A začneme zostra. Měla jsi někdy sebevražedné myšlenky, deprese, poruchy příjmu potravy anebo jsi trpěla sebepoškozováním?

Ve třinácti letech jsem začala trpět poruchy příjmu potravy, trvá to v podstatě až doteď. Hodně mi to změnilo pohled na sebe. Stále nejsem schopna se akceptovat nebo vidět, že bych mohla být hezká a měla přijatelnou postavu.

Na to poměrně rychle nastoupily deprese s sebepoškozovánim a následně několik pokusů o sebevraždu. Doteď docházim do psychiatrie.

Byl to i důvod, jak jsem vlastně vůbec k drogám dostala. Nezáleželo a stale mi nezáleží na mém životě, tak jsem si chtěla ten život alespoň trochu užít.

17. Jaký tvůj zážitek nebo situace s drogami ti přišla nejvtipnější a jaká naopak nejhorší?

To asi úplně nemam. Nikdy jsem asi nezažila nic vtipnýho. No a nejhorší bylo, když jsem zkolabovala doma, protože jsem pět dní v kuse nespala a nejedla. Rodiče mě našli, hned jsme jeli do nemocnice a tam mi následně udělali testy na drogy a rodiče to zjistili.

Když jsem si to všechno uvědomila, tak jsem se cítila naprosto prázdné a to jediný, co jsem chtěla bylo umřít, jelikož jsem nechtěla dělat ostudu svým rodičům.

18. U špatných věcí se ještě chvíli zdržíme. Jakou, dle tvého mínění nejhorší hádku, jsi zažila kvůli drogám nebo v důsledku drog?

Asi se svou nejlepší kamarádkou, když zjistila, že stále beru přesto, že jsem jí tvrdila, že už jsem dávno přestala. Hodně jsem se bála, že o ni přijdu. Jinak k žádným hádkám asi nedošlo.

19. Jaké pocity zažíváš po užití pervitinu?

Cítim se nehorázně sebevědomá. Běžně totiž v podstatě žádný sebevědomí nemam. Mam pocit, že bych mohla dělat všechno.

Mam hroznou chuť do všeho, buď kreslit nebo se jen tak procházet. Začínam pak být i hodně upovídaná. A taky samozřejmě zažívam pocity štěstí, protože zažívam velký nával energie.

20. Kolik dní jsi nejdéle nespala v důsledku užití drog?

Řekla bych, že zhruba šest dní. V těch posledních dnech to bylo opravdu nepříjemný, cítila jsem, že bych potřebovala spát, ale vůbec mi to nešlo, no a následující dva dny jsem pak prospala kompletně a bylo mi hrozně blbě. Takhle vyčerpaná jsem se ještě nikdy necítila.

21. Užíváš nitrožilně?

Nikdy jsem si ještě nestřelila. Jednou jsem se k tomu málem dostala, ale můj tehdejší kamarád mě nenechal, za což jsem vlastně ráda. Je to příšerný svinstvo, ničí to ještě rychleji než šňupání. Zas musim říct, že mě to hodně láká, jelikož ten nájezd je prostě rychlejší a silnější.

22. Napadají tě nějaké situace a momenty ve tvém životě, které kdyby se nestaly, nikdy bys s užíváním drog nezačala?

Kdybych nikdy nespadla do depresí, tak bych asi nezačala brát. Byl to vlastně jedinej důvod. Prostě když to začalo být nejhorší, jsem si řekla, že s tim životem stejně nic lepšího nevymyslim, tak proč si prostě neužít a prozkoušet.

Nikdy to neskončí u toho, že si člověk dá občasně nebo že to bude jen pro zábavu. Když člověk najde svoji drogu, tak se ta droga ujme toho člověka a jen tak se ho už nepustí. Bude to tak, že ta droga nebude už jen pro zábavu, ale spíš aby se člověk cítil normálně a už ne blbě.