Kapitán si urovnala poznámky, tolik škrabopisně načmrkané, aby pouze ona mohla rozlušit jejich význam. Poté odložila brýle a tleskla rukama o sebe - jednoduché gesto, které značilo, že s prací pro dnešek skončila.

Dnes jsem se pustila do svého prvního rozboru po dost letech, tak uvidíme, jak autorka obstála v mém kritickém oku. Předem zmiňuji, že ačkoli jsem se bála, byla jsem mile překvapena.

Název příběhu: Wraith of the Past

Hned k názvu mám menší výtku. Jistě, je to angličtina. Ale chápu, že každý máme jiný názor, jen chci naznačit, že i v českých knihách jsou anglické názvy, to však pouze tehdy, když to souvisí buď s fandomem - zkuste si místo Star Wars napsat Hvězdné války, to je dokonce zakázané překládat -, nebo je to vlastní název. Nebudu však strhávat procenta za něco, co se mi osobně nelíbí. Co se nelíbí jednomu, líbí se jinému.

Žánr: Teen fikce

Autor: victoriasanchezz

Popis/anotace:

Navštěvoval ji skoro každou noc.
Vždy si pamatovala jen tón jeho hlasu a barvu jeho očí.
Najednou měla pocit, že ty oči jsou skutečné...

K popisu samotnému bych vlastně žádnou výtku neměla. Rozhodně dokáže zaujmout už jen svou tajemností a nutkáním se dozvědět, kdo to ten tajemný on je.

Ovšem z takovéto anotace jsem čekala skutečně něco tajemného. Návštěvy duchů zrovna ne, to bych přepískla, ale minimálně pronásledování vzpomínkami ve snech, přízraky svědomí a zkrátka něco na té psychologické úrovni. Neříkám, že je to špatně, jen mi to připadalo jako menší podvod, když to vlastně o ničem takovém, co nám ukazoval název a popis, nebylo. Jistě, byly tam části, které skutečně něco takového obsahovaly, ale připadalo mi, že se nestaly hlavní náplní.

Hodnocení: 92%

Něco ke gramatice:

Překvapilo mě, jak málo chyb jsem našla. Vlastně skoro žádné, když jsem to pročítala hltavě. Bylo až nemožné číst pomalu, abych v hlavě přehodnotila každé slovo, mělo to spád rychlý tak akorát, že se tam ty chyby skryly. Ale nakonec mi neutekly.

Spřežné výrazy/ spřežky

O nich jsem se už zmínila v příslušné kapitole, nikde jinde jsem už na podobné nenarazila. Tady však pár příkladů zmíním, jde hlavně o poučení. A pokud se poučí více lidí, tím lépe.

Spřežné výrazy, nebo-li zkráceně spřežky, jsou dříve dvouslovné výrazy, které se později spojily pouze do jednoho slova. Jde tedy například o nashledanou, přitom, vtom, málokdo, proboha a další. Pokud si nejste jistí, jestli se to píše dohromady nebo zvlášť, existuje pomůcka. Pokud se dá mezi tato slova vložit nějaké jiné, aby výraz dával smysl, píšeme zvlášť. Jestli to ovšem není možné, je to spřežka - tudíž píšeme dohromady.

Obvzlášť si dávejte pozor na příslovce a zájmena s předložkami.

v tom X vtom, přes to X přesto a jiná zvěrstva

Výborně, pokročíme dál. Poté jsem si všimla ústavičného chybování ve skloňování zájmena ona. Když jsem si všimla, že v něm chybuješ tolikrát, přestala jsem to do chyb počítat.

Pro vyjasnění

Pozn.: 2., 3. a 7. pád je možné i NÍ, ale jen dle situace.

A jako poslední - ta je ovšem spíše stylistická, než gramatická - tě upozorním na čárku za třemi tečkami u neukončené autorovy výpovědi. Tři tečky jsou interpunkce jako každá jiná, nepotřebují za sebou mít nic dalšího.

Hodnocení: 91%

A jde se na postavy!

Kdybych postavila před terče hlavní postavy, obstály by asi takto:

Eleonora Cassandra Hillová

Jako hlavní postava byla vcelku nešťastná volba. U každého druhého příběhu je hlavní hrdinka šedá myška, často šikanovaná někým ze spolužáků/spolužaček, která se zamiluje do největšího fešáka na škole. Její vnitřní obhajoby ji však hájily, ten rozpor uvnitř její hlavy, když nad Royem přemýšlela, se mi líbil.

Jejím největším plusem byla ona spánková paralýza. Uznávám, že dokud jsem nezačala číst, ani jsem netušila, že něco takového vůbec existuje. Navíc jsem to neviděla ani nikde jinde, což obdivuji a smekám, že sis vybrala něco takového.

Roy Walker

Pan dokonalý. Jinak bych ho ani nazvat nedokázala. Připadal mi až moc ideální, takový... skoro až nerealistický, dle mého názoru. Jistě, bylo to psáno z pohledu Ellie, ale i tak se ukazoval hlavně v tom nejlepším světle. Jestli to byl záměr, to netuším, ale já jsem si ho nemohla oblíbit.

Aria Reyesová

Tak za tu tě musím pochválit - hlavně tedy v prvních pár kapitolách. Její charakter byl pestrý, ona samotná byla dokonale divoká teenegerka s problémy, které normální dívky mají mít, což jsem ráda viděla. Ty scénky s Ericem jí ubraly na té divokosti, ale ne natolik, abych ji přestala mít ráda.

Collin/ "on", "ono"

Nejlepší náplň příběhu. Už od první kapitoly jsem si jej stačila oblíbit, vždy jsem čekala, až Ellie usne a on se objeví. Ačkoli se tam objevoval jen málokdy, zanechával ve mně velmi silný dojem - takový, jaký už dlouho žádná jiná postava. To on dodával tu dramatičnost, která mě nutila číst dál, vymýšlela jsem si možnosti, kdo by asi mohl skutečně být. Výborná práce!

Violet

Bude to znít zvláštně, ale i Violet mi přirostla k srdci. Její povaha byla komplikovanější, vnitřní pochody nejisté a nepředvídatelné. Byla typickou sestrou - úhlavním nepřítelem a nejlepší přítelkyní v jednom. Ten napjatý vztah mezi nimi byl vykreslen realisticky, podobně i jejich usmíření. Takže i s ním jsem byla spokojena.

Rebecca Cooperová

Pokud by měla Ellie protipól, určitě by to byla Rebecca. Popravdě, Rebecca mi tam ani nepřipadala jako postava. Ano, ve spoustě příbězích hlavní hrdinka musí nějakou tu rivalku mít, ale Beccy byla přehnaná. Měla mnohem častější výbuchy melancholie než nejlabilnější člověk, celkově byly její výstupy až teatrální a umělé. Ne, tuhle bych buď upravila, nebo vypustila úplně.

Hodnocení: 83%

Tady ti to dost zkazila právě Rebecca a Roy, s nimi buď opatrnější.

Co bych vytkla k ději?

Jako první zmíním ten menší podvod. Opravdu jsem čekala něco naprosto jiného - což mi potvrdila i první kapitola, která se mně osobně velmi líbila -, ale když jsi děj zavedla až do školy, chtěla jsem skončit. Říkala jsem si, že nemám na klišé náladu. Ale pokračovala jsem. Nechápu jak, ale dokázala jsi z tak omývaného a klišoidního tématu udělat čtivou teen fikci, u níž jsem se musela částmi usmívat. I tak se však většina děje nevyrovnala chvílím s Collinem, ty jsem měla osobně nejradši.

Reichenbachfälle opustíme, k nim se spád přirovnat vskutku nedá. Tempo bylo akorát - ani pomalé, ani rychlé. Popisy situací byly věrné, myšlenkové pochody přirozené. Jediným minusem bylo to téma ve škole.

Připravena na hodnocení jednotlivých kapitol?

Ještě než začnu postupně vypichovat, chci zmínit ještě jednu věc. Anglické názvy kapitol. Mé české oko to nedokázalo snést, jako by ses vyloženě snažila cpát tu angličtinu všude. Nemám právo nikomu mluvit do toho, co se mu líbí, ale na mě to nepůsobilo moc dobře. Kdybych nevěděla, že je příběh v češtině, pokládala bych ho za anglický - bez toho popisu, samozřejmě.

Úvodní část - ,,Collin"
Jak jsem již zmiňovala, hned tady jsem si Collina zamilovala. Kapitola samotná je stále mou nejmilejší, ty popisy jsou krásně živé, jako bych se dívala na film ve 3D. Navíc se mi líbil i rozhovor mezi Ellie a Ariou, měly ten správný "dorosteneckej slang".

Část 1. - ,,Meet the star"
Tady už začaly problémy. Jejich setkání bylo klišé už samo o sobě, ale podala jsi tak hezky a nenásilně, že mi vlastně ani tolik nevadilo. Takže namísto původní výtky ti skládám pochvalu.

Část 2. - ,,Family trip"
Tady vypíchnu ten flashback. Bylo to skvělé doplnění děje, taková ta třesnička na zmrzlinovém poháru. Opravdu moc povedená část.

Část 3. - ,,I want to help you"
Tak jako se stala ta první mou nejoblíbenější, tak tahle získala post nejméně lákavé ke čtení. Hlavním důvodem byla Rebecca. Její vyvolaný konflikt na mě působil neskutečně uměle. Jako bych seděla v divadle a Oberon z celého představení udělal tragédii.

Část 4. - ,,Little liar"
Jen jedno slovo. Collin.

Část 11. - ,,Roy's scream"
Roy. Ten vždy trpělivý, dokonalý Roy se najednou rozkřičel jako smyslů zbavený. Bylo to skoro až násilné, jako bys to tam dala jen proto, aby nebyl tak dokonalý. Jako čtenář jsem to nechápala, jako kritik kritizovala. Emoce na přepínání, teatrálnost!

Hodnocení: 87%

Bonusy:

Autorka také souhlasila s krátkým rozhovorem, tak pojďme něco zjistit!

Kapitán: Tak začneme tradičně. Jak jsi přišla na ten nápad?

Victoria: No, nejdřív mě ani nenapadla samotná spánková paralýza, ale prostě ,,něco” v tom smyslu. Ten den si docela dobře pamatuju, ležela jsem v posteli a poslouchala jsem jak prší a nějak se mi začala rodit v hlavě úplně první scéna, která se vyskytuje v prologu. 😀 Takže jsem před sebou měla jakýsi výkřik, který neměl ani myšlenku ani jakoukoli hmotnou podobu, nad vším jsem začala přemýšlet až postupně později. Jinak co se samotné paralýzy týče, mám dost přátel, kteří ji zažili nebo zažívají a vždy mě toto téma tak trochu fascinovalo, tak proto jsem ji do příběhu zabudovala.

Kapitán: Ano, ta úvodní část se mi moc líbila a samotné téma spánkové paralýzy jsem ještě nikdy neviděla. A co postavy? Jsou úplně vymyšlené, nebo ses někde inspirovala?

Victoria: Postavy jsou naprosto vymyšlené. Většinou se ztotožňuji alespoň s hlavní postavou, ale tentokrát musím říct, že se jedná o zcela jinou osobnost, protože dle mého je Eleonora vcelku upjatá a stojí si za svými hranicemi a ve většině případů se snaží jednat docela racionálně a já jsem úplný opak, dokázala bych se přirovnat spíše k Arii. *smích* Takže ano, zrovna u ní možná nějaká inspirace je, ale stejně to není ono a myslím, že každá postava je originální (alespoň jsem se o to snažila).

Kapitán: Ariu jsem si jako postavu hned zamilovala. Samozřejmě až po Collinovi, ten si získal mé srdce už v úvodní kapitole. A když už jsme u oblíbených postav, kterou z nich máš nejraději? A kterou bys naopak nechala někde v umírací jámě?

Victoria: To si zřejmě budeme rozumět. Já oddaně miluji Daniela, ke kterému se ale zatím moc nemůžu vyjadřovat. Collin však taky samozřejmě získává mé sympatie. 😀 V umírající jámě bych nechala Roye, ale tohle nechám raději otevřené. :D

Kapitán: Roye taky zrovna nemusím :D Dokázala bys celou knížku popsat jedním slovem?

Victoria: To je těžká otázka. 😀 Ale spíše asi jako ,,nepředvídatelná”.

Kapitán: Dobrá, moc děkuji. Ještě než rozhovor ukončím, měla bys nějaký vzkaz pro čtenáře?

Victoria: Určitě, chci poděkovat všem, kteří knihu čtou nebo těm, kteří o tom aspoň uvažují. Taky chci říct, že mám v rukávě ještě spoustu zvratů a nečekaných událostí a doufám, že je všichni budou prožívat se mnou. ^^

Ukázka:

Na prsou mě tížilo obrovské břemeno. V mysli jsem panikařila, protože se mi zdálo, že doopravdy nemůžu dýchat. Po dlouhé době jsem se skutečně bála, mráz mi běhal po zádech a myšlenky zachvacovala panika.

Náhle se veškerá má pozornost stočila k muži sedícímu na kraji postele. Dnes jsem stěží rozpoznala jeho siluetu, ale instinktivně jsem věděla s jistotou, že tam je.

Věnoval mi malý moment, kdy ke mně otočil hlavu a jeho oči zazářily. Sílou vůle jsem se do nich snažila zadívat, číst skrz ně, ale nestihla jsem to. V duchu jsem klela, popadala dech a křičela, ale navenek - ve skutečnosti - jsem byla úplně bezmocná.

,,Odpusť," vzlykl. Znovu mnou jeho pláč naprosto otřásl, nebo jsem to tak alespoň cítila. Zachvátila mě náhlá potřeba brečet zároveň s ním. ,,Opusť mi to."

Celkové hodnocení: 88,25%

Zkušený seržant - Pohybuješ se na bitevním poli jako ostřílený bojovník, který dokáže bojovat na vlastní pěst. Chybí už jen opravdu málo, abys dosáhla nejvyššího vrcholu, ale jsem si jistá, že jsi mou zkouškou prošla.

Kapitán vstala z židle na kolečkách a krátce zasalutovala.

Na závěr bych chtěla dodat, že knížku mohu doporučit! Nejen že je to originálně podané téma, které je tolik omývané, ale autorka má osobitý styl psaní.

To je konec prvního rozboru! Jsem maximálně vyšťavená, ale příště se můžeme těšit na Draculu! A věřte mi, že já se na něj skutečně těším.

Rozchod!