,,Dneska ti to šlo." Lotty mi podala panáka. Zahlédla jsem tu hromadu lidí,kteří sem chodili pravidelně,ale i neznámé tváře. Moje spolupracovnice se vlnili v oblacích. 

..Můžu tě na něco pozvat?"

Vzhlédla jsem nahoru. Byl zatraceně vysoký a pekelně hezkej. Oči hnědé až jantarové řekla bych. Byl vysoký a jeho pleť byla tmavší. Ostře řezánou tvář a pod upnutýl tričkem měl svaly.
Jedinou kérku,kterou jsem zahlédla měl na krku. Šíp a luk bílé  barvy přímo na ohryzku se táhl až ke klíční kosti.  Toužila jsem po tom dotknout se ho...
,,Možná..."
Uchechtl se a objednal nám panáka. ,,Jak se jmenuješ?" Měl chraplavý hlas. Naprosto dokonalý.
,,Santa Claus." Zasmál se. Hrdelně. Jakoby moje tělo přímo řvalo ,,CHCI HO!!!"
,,Jsem Zacker. Zkráceně Izzák."
,,Roxana. Zkráceně Rox."

,,Seš dobrá,ale napadá mě otázka.
Proč holka jako ty dělá tohle?" 
,,Jsou z toho dobrý peníze." Pokrčím rameny. Peníze z toho kápli dobrý. Počítala jsem každý dolar jenom  abychom vyšli. Což se zatím dařilo.

,,Viděl sem tě minulej tejden ve stodole. Pěkně zpíváš. A taky hraješ." Vysekne mi poklonu. Poděkuji mu a kopnu do sebe dalšího panáka.
,,Píšete si texty sami?" ,,Jo. Píšu je já. Kluci na to nemaj nervy."
,,Některý jsou dost smutný a osobní."
Zvednou se mi koutky.
,,Chceš se bavit o hudbě?"
,,Ne. Mnohem radši bych nemluvil vůbec a vím o jedný věci u který se nemluví

,,Šlo ti to,Xis. Chceš doprovodit?" Thomas mě objal.
,,Ne-ne. Já  to dneska zvládnu."
Rozloučil se se mnou a odcházel i s ostatními.

,,A ode mě bys doprovodit chtěla,Roxano?"

,,S tebou mám úplně jiný plány,Zackere."