,,Zlatoooo! Přinesl by jsi mi okurky?" V další minutě jsem měla na bříšku položenou sklenici okurek. ,,Puso, hlídáš Alexe,že jo?" Hlasitá rána,mi jasně napověděla,že absolutně nic nestíhá. Vstala jsem,i když mi to trvalo asi dvě minuty a šla se podívat na terasu. Malej Alex pobíhal venku s naším psem Drápem. 

,,Lásko,prosím tě.." Moje kuchyň vypadala jako by tu vybuchla  válka. ,,Zmiz odsud!" ,,Ne! Já to udělám! Běž ležet! Vždyť máš za pár dí rodit!" Izzak z toho byl uplně hotový. ,,Ale. Slyšel si to? O té holčině od vedle? Prý byla v baru za Králem." ,,Má smůlu. Ženy k nám nepatří. To je svaté pravidlo,který sepsal už první král." Vzala jsem jednu okurku a nastříkala na ní šlehačku. ,,To je hloupé pravidlo." Zasmál se. Chtěla jsem si sednout na linku. ,,Ty celkově moc ráda porušuješ pravidla co?" Smál se. Mě do smíchu nebylo. 

,,Izzaku....Já rodím." 

,,Cože?" 

,,Říkám,že rodím!" ,,Nemůžeš s tím počkat až dopeču to kuře?" 

,,Izzaku!"

Moji drazí. Jsem ráda,že jste to vydrželi až do konce stejně jako já. Upřímně je to se mnou těžký. Každopádně se na vás těším zase příště a budu ráda,když se někdo z vás podívá na stránku Pointa.cz

Chci zrealizovat to,že bych vydala knihu Devil a Zero v pevné vazbě. Děkuji všem a zase někdy!