Byla jsem obyčejná dívka, jako každá jiná. Navštěvovala jsem střední školu a učila celkem průměrně. Nikdy jsem neznala různá rizika světa, a nebo jsem nikdy nepřemýšlela o svém životě, že by byl nějak špatný. Neznala jsem, co je to deprese a nebo pocity úzkosti. 

Je pravda, že moc kamarádů jsem si za život neudělala. Nebyla jsem ani nijak společenská. Neměla jsem ráda ani sociální sítě ani lidi, kteří na nich byli závislý. Mělajsem ráda knihy a samotu. 

Jednoduše jsem se vymykala ,,normálu'' dnešní doby. A popravdě jsem za to byla ráda, protože se ukazovat někde na sociálních sítích mi přijde nepřirozené a trapné.

Ráda jsem chodila sama se sluchátky v uších po parku ze školy. To byla ta velká chyba, kterou jsem dělala každý den. Každý den jsem si nevšímala těch divných věcí, co se děly okolo mě.

Svět je jedno ďábelské místo, které si nedovede ani představit. Všechno, co před námi média a vláda tají je skutečné peklo na zemi. Všechny ty ohavnosti se před námi snaží skrýt i na internetu. Ale já už znám pravdu. 

Jmenuji se Rosemary a je mi 15 let. Začátkem tohoto roku jsem byla unesena a prodána, jako sexuální otrokyně.