„Páni, kde jste byli?" zavolala na nás Abby, sedící na molu, ostatní kolem ní.

„Pro pití," oznámil Alex a položil plechovky na desky. Potom si sedl vedle Abby a položil jí ruku kolem ramen. „Co se tady děje?"

Žárlivost na sebe nenechala dlouho čekat. Stála jsem tam jak solný sloup, pořád s Bastienovou kolou v ruce. Uvědomila jsem se a podala mu ji. Poděkoval mi a naznačil rukou, ať si sednu mezi něj a Piper. Udělala jsem to, takže jsem měla přímý výhled na Alexe. Který objímal Abby.

Slovo au by nedokázalo vystihnout, jak jsem se doopravdy cítila.

„Tak jo," řekl Cole po Bastienově levici, „Abby chce hrát flašku."

Protočila jsme panenky. Klasické středoškolské drama.

„Flašku?" zasmál se Alex a sjel očima k Abby, která ho zbožně pozorovala. Hned se začervenala a pak pokrčila rameny.

Piper si odfrkla a nenápadně mi stiskla ruku. „Já jí říkala, že je to pitomost."

Kara zavrtěla hlavou a natáhla se pro prázdnou láhev od piva někde za ní. „Tak to pojďme aspoň zkusit. Hrajeme na otázky? Kdo nebude chtít odpovědět, napije se. Alkoholu je tady dost."

Bastien s Colem na sebe pohlédli. „My řídíme, lidi," oznámil nám Cole.

Tentokrát si odfrkla Abby. Cítila jsem se jako na farmě plné uražených kobyl. „Tak vy budete pít kolu, nevadí."

Piper mi stiskla ruku ještě víc a já do ní ťukla loktem. Usmála se na mě. Cítila jsem se, jako by nám bylo zase dvanáct a spolčily jsme se proti světu, jen my dvě, Elena a Piper, holky s tajemstvím, co si rozumí.

Alex pozvedl na Abby obočí, ale mlčel. Abby zatočila lahví a my všichni, dokonce i já, napjatě čekali, na koho z nás ukáže hrdlo.

Schytala to Kara.

Padaly otázky jako kdo se ti líbil na základce? Udělala bys tohle za dvacet babek? Opil ses někdy do bezvědomí? Kdo byl tvoje tajná láska, když ti bylo tolik a tolik? Vyspal by ses s Lolou? Co se ti nejvíc líbí na tom a tom?

Políbil bys někdy někoho tady z party?

Při té poslední jsem se napjala. Byla to otázka na Alexe. Od Abby, samozřejmě, která popíjela, přestože na všechny otázky nadšeně odpovídala. Natáčela si pramen vlasů na ukazováček jako nějaká rádoby koketa a usmívala se na, nejspíš, její novou oběť zájmu.

Schválně jsem neřekla objekt, všimli jste si?

Alex si odkašlal. Seděl s jednou rukou opřenou o pokrčené koleno, druhou ruku měl pořád položenou kolem Abby. Nechtěla jsem se na něj podívat. Nechtěla jsem vědět, co odpoví, bylo to děsivé. Ale zírala jsem na něj. Čekala jsem. Cítila jsem dokonce, jak mě Piper propaluje pohledem. Abby byla lehce napjatá očekáváním, bylo mi jasné, že chce, aby Alex přiznal, že by políbil ji. Kara vypadala zvědavě.

Cole si přitáhl Karu blíž k sobě.

Bastien ztuhnul, když Alexův pohled zaputoval ke mně.

Ach bože, ach bože, neříkej to, nic neříkej, prosím, nesmí to vědět.

A přitom jsem tajně toužila po tom, aby vyslovil moje jméno.

Alex zvedl jeden koutek úst v provokativním úsměvu. Ztuhla jsem.

„Holka," otočil se zpátky k Abby, „jestli mi chceš dát pusu, můžeš mi to klidně říct, nemusíš mě takhle vypovídat před kamarády."

Cole se rozesmál, Piper zase frkala, Bastien s Karou s úsměvem sklonili hlavu k zemi. Abby byla nejspíš extrémně rudá. A mně se ulevilo. Tak moc se mi ulevilo.

„Každopádně, je to otázka," nedala se Abby, „neodpověděl jsi."

Měla jsem chuť ji utopit.

Alex pokrčil rameny. „Tak jo, co když řeknu, že ano?"

Rozbušilo se mi srdce. Políbil bys někoho tady z party? Nezeptala se, koho by políbil. Zeptala se, jestli by to udělal.

Abby se k němu naklonila. „A koho?"

„Panebože, Abby!" zhýkla Piper.

„Nech ho dýchat, zlato," přidala se Kara se smíchem.

Cole s Bastienem na sebe protočili očima. I jim se zdálo Abbyino chování dětinské. Zvlášť, když Walker byl jejich kamarád. Všem bylo jasné, že Abby zčásti dělá všechno proto, aby to svému bývalému klukovi nandala tím, že sbalí někoho, jako je Alex. Random kluk z poutě, sebevědomý "bad boy", rána na Walkerovo ego.

„To už je další otázka, kotě," zavrněl na ni Alex a já se usmála.

Přece jen nebude takový blbec.

Abby s povzdechem roztáčela. Padly další tři otázky, než se hrdlo láhve zastavilo u mě.

Poprvé za večer.

„Tak jo," Abby zapřemýšlela, „Eleno-"

„Spala jsi už s někým?" skočil jí do řeči Alex a já se začala dusit vlastním jazykem.

Přece jen je to blbec. Co blbec. Parchant!

Bastien se na něj zamračil. Viděla jsem, jak to v mém kamarádovi vře. Nedokázala jsem se podívat na ostatní, zírala jsem jen na Alexe. Hrudník se mi stahoval. Jak se opovažuje?

Piper zavrtěla hlavou. „Nemusíš odpovídat."

Abby pokrčila rameny. „V tom případě musí pít. Je to otázka jako otázka."

Aspoň vím, na čí straně byla, husa.

Otevřela jsem pusu, že něco řeknu. Nakonec jsem popadla plechovku s pivem a napila se. Pořádný hlt. Chtěla jsem zchladit ten žár uvnitř sebe. Ten vztek. Bylo mi jasné, že to není taková ta typická otázka, kdy se někdo ptá na milostný vztah toho druhého, jako když se váš partner prostě zajímá.

Tohle bylo ohavné rýpnutí. To už tam vložil schválně, věděla jsem to.

Mohl se rovnou zeptat: Jsi pořád tak svatá jako před rokem?

„Roztáčím," oznámila jsem Abby a natáhla se k flašce. Pivo mi začalo stoupat do hlavy. Nikdo nic neříkal.

Padlo to na Alexe. Bod pro mě.

„Alexi," chtěla jsem mu to vrátit, Piper mě štípala do boku, aby mě zastavila, „kde-"

„Děcka! Musíme padat, poldové!" vykřikl někdo nade mnou. Zvedla jsem hlavu a uviděla kluka asi o něco staršího než my, zabaleného v ručníku, z mokrých vlasů mu crčela voda. Nejspíš teď vylezl z jezera. Blázen.

„Jak to myslíš?" zeptala se Abby hloupě.

„Kontrolujou doklady a alkohol v krvi, takže jestli vám ještě není tolik, kolik by mělo být, pakoval bych se odtud."

Pohlédl na Piper. „Hlavně ty, mám pocit, že roztleskáváš na střední."

....
Co říkáte na to, že zítra přidám další? 🙈

Chrissy