„Kdy jste mi chtěli říct, že jdeme k jezeru?" zamračila jsem se na všech svých pět rádoby kamarádů.

„Na mě se nedívej," bránil se Bastien, ruce v obranném gestu, „já se to dozvěděl až teď."

Frustrovaně jsem povzdechla. Pomalu se stmívalo, dětské atrakce jedna po druhé postupně zavíraly.

Pouťová hudba mi třeštila v uších. Cole zase objímal Karu, ta vypadala šťastně jako nikdy předtím. Chtěla jsem se soustředit na ty dva. Na Kařino štěstí, ale ten kluk za mnou v kase mi to moc nedovoloval. Byla jsem si až moc vědoma jeho přítomnosti. Byl tak blízko. Stačilo by udělat pár kroků.

Pár kroků...

„Prosím, Eleno, bude to fajn! Vidíš, ani na pouť jsi nechtěla, a přitom ses celou dobu usmívala!" žadonila Abby.

„Hele, pokud ti vadí ten kluk od horské dráhy, tak mu klidně půjdu hned říct, že-" začala Piper ale Abby ji přerušila: „Ale kušuj, prosím tě!"

Cole s Bastienem jako by nevěděli, co vlastně říct. Cole se mě nakonec zastal: „Když se jí tam nechce-"

„Co je to za párty?" ozvalo se najednou hned za mnou a celá moje maličkost ztuhla.

Aj sakrasakrasakrasakra.

Abby se celá rozzářila. Ta záležitost s Walkerem na ni pravděpodobně už opravdu neměla žádný vliv.

Neotáčela jsem se. Bála jsem se, jak bych reagovala. Bála jsem se, že to na mně poznají. Jaký vliv na mě on má.

Kara se odlepila od Colea a natáhla k dotyčnému za mnou ruku. „Jsem Kara, ahoj."

Teď už jsem se otočit musela. Stál asi metr ode mě, pár pramínků hustých černých vlasů mu padalo do očí. Hrozně se mi líbil ten sestřih: ze stran kratší, nahoře delší. Svoje hnědé oči upřel na Karu, vytáhl jednu ruku z kapsy svých černých roztrhaných džínů a natáhl ji ke Kaře. „Alex."

Ach bože ten hlas!

„Nebyli jste tady i minule?" zeptal se, jen co si potřásl rukou i s Abby a klukama. Já s Piper jsme stály bokem, každá z jiného důvodu.

Bastien pokrčil rameny. Viděla jsem na něm, že se mu přítomnost Alexe ani trochu nelíbila.

Otočil se na mě a mě zamrazilo. Proč se na mě musel koukat?

„Elena?" usmál se.

Hah, takže si mě pamatuje.

„Jo, čau," odkašlala jsem si a Piper ze sebe vydala zahvízdání.

Alex mi dál nevěnoval pozornost a začal se bavit se zbytkem party. Tvářila jsem se, že mi to je jedno. Vzala jsem Piper za ruku a stáhla ji s sebou ke stánku s cukrovou vatou. Když už, tak už.

„Vůbec se mi nelíbí," řekla mi Piper a kývla hlavou směrem k Alexovi, který stál s mými kamarády opodál. „Připadá mi jako hroznej narcis."

Tomu jsem se musela zasmát.

„Jen je zajímavý, jak si pamatuje tvoje jméno, když denně ohne aspoň jednu holku."

Au.

Odvrátila jsem se. Piper měla pravdu. Alex si možná pamatoval, že jsme se spolu rok zpátky bavili, možná si dokonce pamatoval i ten večer na útesu, ale bylo mu to jedno. Takových, jako jsem byla já, potkal spousty.

Mělo by mi z něj být zle.

„Nic si z toho nedělej, Eleno. Aspoň jste spolu nic neměli."

Myslím, že můj pohled mě prozradil.

Piper vykulila oči. „Cože? Kdy?"

Zavrtěla jsem hlavou. „Byla to jen pusa."

Pleskla se do čela. „To nemůžeš myslet vážně, zlato."

Pokrčila jsem rameny a nacpala si pusu vatou.

„Vy jste se líbali?"

Znovu jsem pokrčila rameny. „Nebylo to nějaký bůhvíjaký vášnivý líbání. A byl na mě hodnej."

Piper si odfrkla. „Jasně že jo, když se ti chtěl dostat do kalhotek."

„Piper!"

„Nevěřím tomu, že jsi mi nic neřekla."

Povzdechla jsem. Dneska jsem vzdychala víc než nějaká pornoherečka. „Dívej, neví to nikdo. Jasný? Nikomu jsem to neřekla."

„Proč?"

„Styděla jsem se."

Piper na mě zavrtěla hlavou. „Eleno, před námi se nemusíš stydět. No tak ses líbala s tím kolotočářem-"

„Nechci, abys jim to říkala, jasný?" zašeptala jsem. Piper nejdřív zaváhala, ale nakonec přikývla.

„Díky," usmála jsem se, „teď mi řekni, o jaké párty to mluvila Abby, prosím."

Piper mi vysvětlila, že u jezera bude táborák a pár lidí z nedaleké univerzity přinese alkohol a hudbu. Neznělo to vůbec zle, ale já měla co dělat, abych se vzpamatovávala z dnešního setkání se se starým známým.

Ach jaj. Dokonce na mě promluvil.

„Nechce se mi tam s ním moc chodit," řekla mi potom.

„Bude divný, když se trhneme," namítla jsem. Sama jsem byla dost rozpolcená.

Piper se vydala zpět k naší partě a já ji následovala. „Dobře. Tak tam půjdeme prostě spolu. Budu dávat pozor, ať se nezhroutíš, až ho uvidíš někoho balit."

Zamračila jsem se. „Proč bych se jako měla zhroutit?"

„Seš bledá jak stěna. Ne, že bych si toho nevšimla, ale teď už aspoň vím, co za to může. A není to žádná rychlá pouťová atrakce, ale ten egoista."

Pousmála jsem se. Spolu s Piper jsme došly zpátky a Piper se zeptala Bastiena, kdy se teda jde. Ten nám vysvětlil, že Alex musí nejdřív zavřít dráhu a pak se může přidat.

Podívala jsem se na Alexe, který tam pořád stál, ruce vražené v kapsách, díval se na Abby s lehkým úsměvem, kdy zvednul jen jeden koutek jeho rtů. Abby mu něco nadšeně vykládala, ale bylo mi jasné, že ji neposlouchal. Jeho oči byly jako kus ledu.

Otočil hlavu a zadíval se na mě. Měla jsem ruce zkřížené na prsou, lehký vítr si hrál s mými vlasy. Setmělo se, lidé křičeli, smáli se, areálem proudila zvláštní atmosféra.

Naskočila mi husí kůže.

V žádném případě jsem si nemohla dovolit, aby se dnes v noci ke mně Alex dostal.