Kapča 04
Abby vzala hamburger a potom ho zase položila na talíř. Začala se v něm pitvat, dokud burger nevypadal jako přejetý kombajnem a vyndala okurky. Potom hamburger zase složila do původní podoby a zakousla se do něj jako týdny hladovějící poustevník. Do pěti minut už měla housku v sobě a nakonec snědla ještě i okurky.
Já a Piper jsme zmateně uždibovaly hranolky a pozorovaly svou hnědovlasou kamarádku. Ta přežvykovala poslední sousto a rozhlížela se po Tara Baru, kde sedělo jen několik málo lidí, nejčastěji maminky se svými nenažranými dítky, které s ručičkama od kečupu a Jaelovic domácí marmelády zapatlaly snad všechno, co se jim zdálo až moc čisté. Jen tak by the way, takových věcí tu bylo extrémně málo.
Piper se natáhla k Abby a luskla jí před obličejem. Abs se k nám konečně otočila a pozvedla na nás obočí.
,,Chutnalo ti?" Zeptala se jí Piper.
Nenápadně jsem ji šťouchla loktem do žeber, jakože to bylo neslušné. Ignorovala mě.
Abby se na ni zamračila. ,,Co máš za problém?"
Pip se stáhla zpátky. Nahodila jsem svůj dokonalý poker face a zkoušela nepropadnout hysterii, která by všechno nejspíš jen zhoršila. Abs nejspíš pořád mrzel Walker a já měla ret už úplně rozkousaný od nervozity, protože jsem věděla, že ta rádoby ,,oslava výročí" je čirým překvapením a Cole by mě zabil, kdybych to vyžvanila. Pokud by ho Walker nenašel a nezabil by ho dřív.
,,Prostě vypadáš, že nejsi zrovna v pohodě," vysvětlila jsem za Piper.
Abby nakrčila čelo. ,,Chceš mi tím naznačit, že se chovám jako šílená? El, měla jsi ty vůbec někdy kluka?"
Sklapla jsem.
,,Milá malá Abby," zapěla sladce Piper a zvedla oči v sloup. ,,Nerada ti kazím tvé iluze, ale Walker je chlap. Teda skoro chlap. Nemůže dělat všechno tak, jak si ty přeješ, nevidí ti do hlavy."
Abby na to nic víc nenamítala. Překřížila si ruce na prsou a opřela se o sedačku.
Chtěla jsem ještě něco dodat, cokoliv. Jenže než ze mě vyšlo jediné slovo, koutkem oka jsem zaznamenala osobu, kterou jsem dobře znala a měla jsem ji ráda. Ta by mohla situaci nějak vyřešit, pomyslela jsem si. Otočila jsem hlavu.
Kara se vydala hned k nám, černé prameny jí volně splývaly po ramenou a kontrastovaly tak s jejíma ledově modrýma očima.
,,Čau holky," zabroukala. ,,Můžu za vámi?"
Sedla si hned vedle Abby. Ta si podepírala hlavu rukou a zírala do prázdna, Kařinu přítomnost snad ani nepostřehla.
,,Princezna ztratila korunku?" Rýpla si Kara a strčila do ní. ,,Úsměv."
Abby tiše zaúpěla a posadila se rovně. Vrhla po Kaře nasupený pohled a zavrtěla hlavou. Černovláska vytřeštila oči. ,,Co je?"
Piper a já jsme mlčely a pořád jedly hranolky. ,,Walker ji nechce vzít na Texas Rangers tenhle víkend," vzdychla Pip.
Kara si odfrkla. ,,No to je toho. Tak tě tam vezmu já."
,,Ne," vyhrkla jsem dřív, než jsem si stihla uvědomit svou chybu. Tři páry očí se na mě otočily a já si připadala neuvěřitelně tupá. Musela jsem to nějak zakecat. Už jsem chtěla namítnout, že Cole chce jít s Karou, jenže potom mi došlo, že Cole má jít přece s Walkerem. Tohle nebylo ani trochu dobré.
,,Ne?" Zamračila se Piper.
Zčervenala jsem. ,,Ehm, ne- neříkala jsi náhodou, že pomáháš s tou, ehm, oslavou? V Tara Baru. Jako tady." Jak sofistikované.
.....
,,Ty ses prokecla?" Vyjekl Cole a dramaticky zasténal do telefonu.
,,Říkám, že skoro," zavrčela jsem dotčeně a začala si prohlížet své nehty.
,,Sakra, El. Co jsi jim řekla?"
Červený lak je sice klasika, ale co třeba tmavě fialový?
,,Eleno!"
,,Řekla jsem, že Walker s tebou na baseball nejde, protože se Abby doslova složila. Nemohla... hele, Cole. Mrzí mě to."
Na druhé straně bylo ticho. Začínala jsem přemýšlet, jestli Cola náhodou neranila mrtvice.
,,Bože, Walk mě zabije," zasténal.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro