Moje nejlepší kamarádka Abby zuřivě zabouchla skříňku a opřela se o ni. Založila si ruce na prsou a našpulila své rudou konturkou obtažené rty.

,,Idiot," vyhrkla a zavrtěla hlavou. Zřejmě vedla svůj vnitřní boj, jak často říkala: třetí světovou na náměty Abby Lastrengové.

Ano, čtete správně. Moje kamarádka se jmenovala podobně jako ta mrcha z Harryho Pottera. Ironií bylo, že sladká Abby přitom vždycky fandila Nebelvíru, dobru a šťastným koncům. Zato já toho brýlatého čárymáryfuka neměla dvakrát v lásce.

,,Kdo je idiot?" Zeptala se Piper, nejchytřejší holka ze třídy a náhodou i moje pravá ruka a poradkyně ve složitých matematických rovnicích. Jo a jen tak mimochodem, byla blond a jedna z roztleskávaček.

Abby si zlostně prohrábla své lehce kudrnaté vlasy barvy lískového oříšku a upřela pohled někam za nás. S Piper jsme se tím směrem otočily a spatřily modrovlasého Walkera, bubeníka školní kapely Crushers.

,,Co zas řekl?" Zaúpěla jsem a znovu se podívala do těch důvěrných modrých oček mé drahé kamarádky.

Abby pokrčila rameny. ,,Nic."

Piper zmateně stáhla čelo. ,,Tak proč jsi ho označila za idiota?"

Abs znovu pokrčila rameny. ,,Neřekl nic. Napsal mi to, hele."

Vytáhla svůj mobil a naklikala tam nějaké zprávy. Potom nám je dala přečíst.

Zdálo se to jako úplně normální konverzace, ale Abby vypadala, že každou chvíli praskne zlostí. Walker jí popisoval své zážitky ze sobotního koncertu a nezapomněl přitom zmínit, že sehnal dva lístky na víkendový zápas Texas Rangers.

,,Sehnal lístky, to je skvělý!" Vykřikla jsem nadšeně. ,,Půjdeš s ním?"

Abby zavrtěla hlavou. ,,Jde s Colem."

Aha. Error. Už víme, kde vznikla prasklinka. ,,Oh," uznala Piper a poškrábala se na spánku. ,,Vždyť ví, že máš ráda baseball. Proč nevzal tebe?"

Abby vcucla své tváře, a tak vypadala jako nějaká postižená ryba. Potom zas nahodila svůj normální výraz. ,,Na ten zápas jsem strašně chtěla. Jenže Cole tam chtěl taky. Kdybyste chtěly vy na nákupy do obchoďáku, vzaly byste raději své kamarádky, nebo kluka? Piper, myslíš, že by Stevena bavila výprava za lodičkami? Nebo Eleno, co Bastien? Chtělo by se mu ti hledat větší velikost sukně?"

Piper si tiše povzdechla. ,,Zlato. Baseball a nákupy, to jsou dva odlišné vesmíry."

Abby si nezaujatě kousala nehet na palci. Tenhle její zlozvyk mě vytáčel, protože jsem potom vždy měla chuť to dělat taky. ,,Walker měl vzít tebe," řekla jsem, nehodlajíc ustoupit. Měla jsem zato, že jejich vztah už postoupil dál a Walker si to konečně uvědomí.

,,To je jedno," Abs spustila obě ruce a objala si jimi trup. ,,Stejně o víkendu nejspíš nebudu moct."

Já i Piper jsme vyloudily zmatený úsměv. ,,Cože? Proč?"

Malá modrooká brunetka trhla rameny. ,,V Tara Baru má oslavu jeden dvanáctiletý kluk a asi bude mít plno hostů. Budu pomáhat tátovi s pizzou a koktejly."

,,Říkal tu někdo pizza a koktejly?" Ozvalo se za mnou a já poznala ty blond vlasy sčesané na stranu a vůni gelu v účesu.

,,Bastiene," pousmála jsem se. ,,Kde máš Lolu?"

Piper se zamračila. ,,Devantropovou?"

Bastien hrdelně zavrčel a já se v duchu poplácala po rameni. Abby se zachichotala a na blonďáka mrkla. ,,Co váš sociální experiment? Co rande?"

Skoro jsem zrudla. ,,Paráda."

,,Jo, měli jsme, ehm, špagety."

Holky významně přikývly. Já i Bastien jsme jen rozpačitě mlčeli a mně už to začalo být extrémně trapné.

,,Tak já půjdu," omluvil se nakonec a zmizel v davu. Piper a Abby neslyšně zavýskly. Já jen protočila panenky.

,,Je to jen kamarád," ohradila jsem se dřív, než stihly utrousit nějakou tu blbou poznámku. Vytáhla jsem si ze skříňky učebnice na geografii a mrskla po nich nasupeným pohledem.

,,Kamarád taky rád," prohlásila Abby a strčila do Piper loktem. Ta se zachechtala.

,,Nechce mě, dobře? Ne takhle. Vážně jsme jenom kamarádi. A já chci, aby to tak zůstalo."

,,Je sexy!" Namítla Piper.

Otráveně jsem zasténala. ,,Je to ten klasický školní hezounek. Nic pro mě, dobře? Je moc sladký."

,,Ty máš ráda sladké," namítla Abby.

Zavrtěla jsem hlavou na znamení nesouhlasu. ,,Ano. Miluji sladké, ale Bastien je čistý karamel a jahodové lízátko. Cukr, cukr, cukr. Z cukru se dělají kazy," ukázala jsem si na zuby.

,,Ale Basty je úplný princ na bílém koni," ohradila se Piper.

Přikývla jsem. ,,Jenže já mám radši koně pod kapotou, vítr ve vlasech a hlas, který mi šeptá: drž se baby, už jsme skoro na sto osmdesátce."

Obě dvě si zkroušeně povzdechly. Hned nato zazvonilo na hodinu a my se musely rozloučit, protože ony měly dějepis. Slíbily jsme si, že se uvidíme na obědě a já potom odcupitala s učebnicemi v rukou do třídy 12B9, kde jsem si našla místo až úplně vzadu a zabrala celou lavici. Jenže vtom se do třídy přiřítil Cole, hnědovlasý frajírek s egem vyšším než Empire State Building.

Hádejte, kam si sedl.

,,Čauky, sedmikrásko."

,,Nazdar, holoubku."

Ne, že by ty přezdívky měly značit něco romantického. Říkali jsme si tak podle našich příjmení: Elena Daisyová a Cole Dove. Všem naokolo to přišlo trochu sentimentální, ale my se tím spíše vzájemně uráželi. Začalo to vlastně tím, že mi Cole v prváku prsknul hrachovou kaši do obličeji a já ho o tři dny později upatlala keramickou hlínou ve výtvarce. Tak se z nás stali kamarádi.

,,Nějaká skleslá, ne?" Zakmital na mě obočím a já si s úsměvem vzpomněla na výraz ostatních holek, když na ně Cole takhle koukal. Byl to ten výraz, do kterého se člověk okamžitě zamiluje. Škoda jen, že Cole nebyl zrovna můj typ.

,,Cole, nespala jsem skoro celou noc, venku je dvacet osm stupňů a moje kamarádky jsou Abby a Piper. Stačí ti to jako odůvodnění mé skleslosti?" Mrkla jsem na něj a on se pobaveně zasmál.

,,No, Abby a Piper, to je asi odpověď na všechno," přiznal se smíchem. Do třídy nakráčel náš profesor geografie, pan Belliar. Byl původem z Portugalska, jeho snědá pleť jasně kontrastovala s bílou košilí a khaki kalhotami. Těch pár chloupků na hlavě u něj vypadalo úplně komicky, ale velké obroučky zase budily dojem, že ten muž před vámi je jistě velmi inteligentní. Což byl.

,,Třído, zbývá nám posledních pár hodin do konce roku. Jak jistě víte, na konci se odevzdávají seminární práce ze spousty předmětů a geografie je jedním z nich. Takže navrhuji hlasování. Chcete psát o kultuře dalekého orientu, vyprahlé Sahaře, nebo," naznačil klokana a celá třída se nahlas zasmála, ,,o Australské planině?"

Nastala dlouhá debata, během níž každý navrhl další místa, o kterých by se daly psát eseje. Nakonec zazvonilo a my se všichni zvedli ze židlí a já si posbírala učebnice.

,,Jdeš na Texas Rangers tento víkend?" Zeptal se mě najednou Cole. Zamračila jsem se na něj.

,,Nejdu. Ty jdeš?"

Pokrčil rameny. ,,To nevím. Mám lístky, ale nemám s kým jít."

Zarazila jsem se. ,,Měl jsi jít přece s Walkerem."

Naklonil hlavu na stranu. ,,Walkera napadlo, že když mají s Abby to výročí, tak radši něco nachystá, aby to oslavili. Ale je to překvapení. Ode mě to nevíš."

Vytřeštila jsem oči. ,,Walker ti dal lístky a lhal, že jde na baseball? To je vůl. Nemohl radši vzít Abby na baseball?"

Cole se nervózně zasmál. ,,Já mu to rozmlouval. Ale Walkerovi je prý bližší romantika, svíčky a takový ty sentimentální hovadinky typu film pro teenky."

Plácla jsem se do čela. ,,To je tupec!"

Přikývl. ,,A říkal, že když už jsou spolu teda ty tři měsíce, tak by nenápadně posunuli jejich vztah dál a to prý na tribuně asi moc nepůjde."

Vyšli jsme ze třídy a já se to snažila všechno pobrat. ,,Posunout vztah dál? Ale Abby to nedovolí."

Cole si povzdechl. ,,Hele, tak co? Mám dva lístky. Nechceš jít?"

Zavrtěla jsem hlavou. To ho zarazilo.

,,Proč ne?"

,,Promiň, už něco mám. Vezmi Karu."

Zaúpěl. ,,Karu?"

Přikývla jsem. ,,Bude ráda. Vážně. Tak já už budu muset, jo? Měj se, Cole."

Zasmál se. ,,Zdar, sedmikrásko!"

,,Čau, holoubku," zamumlala jsem sama pro sebe a vydala se ke své skříňce.

......

O. M. G. Lidi!

3k follows! Vy jste neuvěřitelní <333

Já vás miluju ^^

Chrissy