Když bylo přesně sedm, ozval se před mým domem zvuk zatroubení. Vzala jsem si jen menší batoh s pár věcmi a telefon s peněženkou. Rychle jsem a zamknula dveře a nasedla do stříbrného BMW.

,, Tak můžeme jet?" Zeptala jsem se a ona se na mne zadívala.

,, Smím tě jen krátce políbit? Celý den jsem sbírala odvahu se na to zeptat." Zeptala se mne a já jen nervózně polkla. Přišlo mi to velmi uspěchané, ale měla jsem chuť udělat to samé. Naklonila jsem se k ní a svými rty zamířila k jejímu uchu.

,, Počkej si a třeba budeš moct." Odpověděla jsem a usmála jsem se. Ona pak nastartovala a vyrazila směrem do centra. Chvílemi jsem jí pozorovala a prohlížela si jí. Překvapovalo mne jak se soustředí na jízdu a a neprohodí se mnou ani slovo.

,, Jaký film jsi vybrala? Doufám, že ne nějaký horor."

,, Ne to ne. Nech se překvapit, věřím, že se ti to bude líbit." Odpověděla a já se pousmála. Nemohla vědět jaké filmy mám ráda, ale přesto nějaký vybrala. Nechtěla jsem se moc vyptávat a tak jsem raději sledovala ubíhající krajinu za oknem.

,, Přemýšlíš nad něčím?" Zeptala se najednou a já se po ní ohlédla.

,, Nad ničím, co by mělo být důležité. Teď je důležité si užít dnešní večer." Odpověděla jsem a ona zahnula k obchodnímu domu a zajela do podzemních garáží.

,, Nechci, abys byla kvůli něčemu nešťastná. Stalo se něco během dne?"

,, Jen zamnou byla spoluhráčka a vynadala mi, že jsem se neozvala. Jinak nic. Jdeme?" Zeptala jsem se a Katherine s kývnutím hlavy vylezla z vozu. Hned jsem jí následovala a po zamknutí jsme se vydaly ke kinu. Bylo to zvláštní. Zvala mne do kina a já si nebyla ani jistá zda spolu opravdu něco máme. Zatím to vypadalo jen jako přátelské setkání. Kathrin došla zaplatit lístky a poté jsme si zakoupily popcorn a colu. Film začínal za patnáct minut a tak nás už pustili do sálu.

,, To tady budeme zcela samy? Nikdo tu není." Zeptala jsem se a Kathrin se zasmála.

,, A ty se mě bojíš? Už jsi semnou strávila noc, tak kino přežiješ, ne?" Šeptla mi do ucha a vzala mne rukou kolem ramen. Byla jsem z toho nervózní, protože se takhle ke mne už dlouho nikdo nechoval.

,, Měla bych se tě snad bát? Jako vrah nevypadáš." Řekla jsem a zahlédla pár sedající si do předních řad. Byla jsem za to ráda, protože dávat podpis fanouškům se mi na rande vážně nechtělo. Povšimla jsem si, že Kathrin stále někdo volá a ona to stále pokládala. Bylo to zvláštní a váhala jsem nad tím zda se jí na to zeptat nebo ne.

,, Kathrin? Proč ten telefon nevezmeš?  Ten dotyčný s tebou evidentně chce mluvit."

,, Je to jen trenér. O nic vážného nejde. Jen chci mít klid, když jsem s tebou a neřešit kraviny." Odpověděla a já se usmála. Bylo mi krásně. Hlavu jsem si opřela o její rameno a začala se věnovat začínajícímu filmu. I přes její ujištění mne to však trápilo a musela jsem nad tím chvilku přemýšlet. Nakonec jsem to hodila za hlavu a plně se věnovala filmu. V kině nás bylo nakonec jen šest. Sama jsem se divila, ale byla jsem za to ráda. Moc očí, moc vidí a my jsme chtěli mít klid.

,, Kathrin? Jsi skvělá, víš to?" Zeptala jsem se a pohlédla na ní.

,, To si jen myslíš, Stacey. Zase tak skvělá nejsem." Odpověděla a pohladila mne po tváři. Chvíli to vypadalo, že mi tím snad chce něco naznačit, ale její úsměv vypadal upřímně. Bylo mi s ní tak dobře, že jsem začínala usínat. V hlavě se mi točila stále, ale jedna jediná otázka.
Vážně mám to štěstí, že mohu mít tak úžasnou holku? Než jsem si na tohle stačila odpovědět, líbla mne lehce do vlasů a palcem přejela po mé tváři.