Kristhynin Bratranec Joffrey byl hned druhým celkem krutým králem v řadě vládců Sedmi Králoství. První místo zaujímal Šílený král, k tomu měl  nejstarší syn Cersei Lannister ještě daleko.

„Koukej se!” rozkázal své lady Joffrey.
„Já nemůžu.” vzlykla Sansa a dál hleděla na popraskanou dlažbu.
„Přikazuji ti, koukat se!” rozeřval se král „Nebo ti Ohař ukáže, jak se má poslouchat krále.”
Sansa vyděšeně polkla, už tak jí vysoký Ohař naháněl hrůzu. Nechtěla se od něj nechat zmlátit. Nechtěla se ale podívat nahoru. Nechtěla vidět hlavu svého otce napíchnutou na dřevěném kůlu.

„Jak si to představuješ, mučit takhle svou lady?” došla k nim rázným krokem Kristhyne a upírala zrak na svého nenáviděného vzdáleného bratrance.
„A jak si to představuješ ty, drahá příbuzná, mluvit takhle se svým králem? Copak chceš, aby jsi skončila, jako lidé na těhlech kůlech? Opravdu to máš zapotřebí?” ukázal celkem ošklivý blondýn za sebe.

Sansa roztřeseně vstala, zrak stále upínajíc na dlažbu z kamene.
„Ohaři.” kývl na osloveného král.
Ohař se rozpřáhl a Sansa opět upadla na zem, držíc si svou tvář. Ohař uměl dávat opravdu tvrdé rány, když mu to bylo nakázáno.

„Udělal jsi chybu.” nakrčila nos Kristhyne a jala se zvedat svou přítelkyni z podlahy „Nemůžeš být dobrým králem, pokud se takhle budeš chovat jak k lidu, tak ke své nastávající.”
„Ty mi nebudeš radit.” naštval se Joffrey a odplivl si před blondýnu.
„Někdo by ale měl, protože talhle to jinak dopadne špatně.” odplivla nazpět dívka a kysele se zašklebila.
Král chytl dívčinu malou tvář do své dlaně :„Dávej si pozor na jazyk, nerad bych tuhle hezkou tvářičku zjizvil.”

Takhle naštvaná Kristhyne Cersei Tyrell ještě nikdy nebyla. Nikdy se nenechala vyvést z míry. Ještě k tomu se to stalo se samotným králem.
Nabručeně si odfrkla, když vláčela za sebou vystrašenou Sansu.
Před její ložnicí jí ruku pustila : „Chápu, proč jsi se nepodívala na ty kůly. Chápu, jak jsi byla zlomená. Jinak ale musíš dělat to, co ti řekne, chápeš? Jsi jeho lady. Budeš královna a jednou spolu splodíte syna, nastávajícího krále. Vím, jak to je těžké žít s ním, ale nesnaž si ho obrátit proti tobě.” obejmula jí lady Tyrell a odtáhla jí do komnaty, kde jí nechala upravit se na překvapení, které pro ni chystala.

---

„Připravena?” zeptala se lady Tyrell s novým nadšením své věrné přítelkyně Sansy.
Ta kývla na souhlas. Kridthyne ji zavedla do královských stájí, aby si moy vybrat své koně.
Kristhyne lehce pohladila svého hnědáka po hřívě : „Tohle je Blesk. Nechala jsem si ho sem přivézt hned první den. Ta kobyla vedle je Bouře, tu si nechala přivézt matka. Vezmi si ji.”
Sansa opět přikývla, ale potom se zarazila : „Ale já nevím, jak jí osedlat.”
„To je v pořádku, já bych ti také nevěděla, kdyby můj otec nemiloval koně.” usmála se Kristhyne.
Při vzpomínce na Illjana Tyrella jí trošku zabolelo u srdce, ale co se dalo dělat. Už je pryč.

Dívky nasedly na koně.
„Jak to sedíš?” naklonila hlavu na stranu zrzovlasá. Zatímco ona seděla tak, jak se na správnou dámu sluší, Kristhyne seděla jako muž jedoucí do boje nebo na lov.
„To mě také naučil otec.” odvětila a pobídla koně do klusu „Zkus to, je to pohodlnější a praktičtější.”

Sansa nevěřícně zakroutila hlavou. Nechtělo se jí věřit, že taková lady,  jakou byla Kristhyne Cersei Tyrell, jezdí na koni, jako muž nebo vesnické děvče z nižšších vrstev. Nic neřekla a sedla si, jako její přítelkyně. Opravdu to bylo lepší.

„Jsem v Králově přístavišti teprve tři týdny,” řekla Kristhyne Sanse, když projížděly ulicemi velkého města “ ale během té doby, jsem zjistila, kudy se dostat ven z města, aniž by tě někdo viděl. Pojeď za mnou.”
Kristhyne prudce zahla vlevo do malé uličky, která vedla mírně dolů. Sansa ji následovala a pomalu klusala za ní.
Párkrát ještě zahly doprava a doleva a ocitly se na samém kraji města, kde se nacházela malá nehlídaná brána.
Lady Tyrell ladně sesedla z koně a strčila do dřevěného vchodu : „ Těšíš se?”
„Opravdu moc!” vypískla nadšeně mladší z nich.
„Já taky. Opravdu celmi výjimečně porušuji pravidla, ale za to, co ti chci ukázat to stojí.”

Dívky mlčky jely vedle sebe. Směřovaly na blízký kopeček, ze kterého byl tak nádherný výhled na Úzké moře.
„Páni.” vydechla Sansa, když seskočila z koně a přivázala Bouři ke stromu „ Je to tady tak nádherné. Konečně si odpočinu od toho smradu ve městě.”
Kristhyne taktéž přivázala koně ke stromu a usmála se na svou přítelkyni, která se právě kochala pohledem. Dvky se cítily tak bezstarotně, jakoby z nich najednou všechna ta tíha šlechty opadla.
Sansa najednou zapoměla na krutého Joffreyho Baratheona a nechala si větrem cuchat vlasy.
„Chtěla jsem na tohle místo nejdřív zavést Nikholaji, ale jsem ráda, že jsi to ty, kdo tady se mnou teď sedí.” řekla upřímně Kristhyne a hlavu opřela o rameno zrzovlasé lady.

---

Když se dvě dívky vrátily do Rudé Bašty, byl již večer.
„Její Výsost Král Joffrey Baratheon třetí svého jména, král Sedmi králoství, vládce Andalů a Prvních lidí, ochránce říše si vás povolává do trůnního sálu.” oznámil Varys Kristhyne, jež se právě procházela po chodbách hradu.
„Co mi potřebuje?” zeptala se Kristhyne a při vzpomínce na dnešní ráno, se jí udělalo zle.
„Nevím, má lady.” otočil se na patě Varys a odcházel spěšným krokem směrem k sálu. Dívka se vydala za ním. Nevěděla, co si má o tom myslet, a tak radši mlčky následovala člena Malé rady.

Joffrey seděl otráveně na velkém trůnu a pozoroval přicházející.
„Vaše Veličentstvo,” oslovil ho Varys „přál jste si vidět Kristhyne Cersei Tyrell.”
Joffrey ostře pokynul a naznačil enouchovi, aby odešel.
„Kristhyne.” oslovil ji Joffrey a narovnal se na železném trůně „Jak jistě víš, zítra přijede tvoje drahá rodina sem, do Králova přístaviště.”
„Jaká rodina?” otázala se blondýna.
„Tvoje babička, strýc, sestřenice Margaery Tyrell a bratranec Loras Tyrell.”
Kristhyne se v duchu usmála. Dlouho svou rodinu z otcovy strany neviděla a navíc měla sestřenici Margaery, která byla jen o rok starší než ona a byla také velmi krásná, ráda jako svou vlastní sestru, jenž nikdy neměla.
„A co ode mne žádáš, Tvoje Veličenstvo.” dívka vrátila myšlenkami zpět do trůnního sálu.
„Jako můj zástup je půjdeš řádně přivítat.” rozkázal král „To je vše, můžeš odejít.”
Kristhyne se uklonila a nadšeně vyšla ze sálů. Když se za ní zavřely dveře, široce se usmála a vyšla do své komnaty. Byla opravdu velmi nadšená, jako dlouho nebyla.

---

Vážení miláčci (hahaha), vítejte už u 4. kapitoly.

Jak jste si mohly všimnout (pokud jste bystří hahaha - (ne)jsem dneska ale opravdu vtipná), názvy kapitol dávám vždy a jen pouze podle slova, které se tam někde v textu vyskytuje.
To znamená např.: název kapitoly:král a v kapitole je slovo král.

Inspirovala jsem se tak samotnou Hrou O Trůny.
Tak to sem dávám jen jako takovou zajímavost.

Káťa