POV Sophia

Barbie Kudo? Tohle je přezdívka, kterou mi dala Sharon, je možné, že se jí podařilo odhalit mou pravou identitu?

Jsem ohromena tím, co slyším, ale snažím se zachovat klidný a uvolněný výraz.

Sophia: "O čem to mluvíš, Nanami je všechno v pořádku?"

Nanami: "Ara ara Sophia, teď můžeš přestat hrát."

Musím přiznat, že jsem překvapená... nikdy jsem si nepředstavovala, že jsi ta malá holka, hodně jsi vyrostla." Říká, míří na mě pistolí a přiměje mě zvedat ruce.

Začnu se sarkasticky smát a ona se na mě pobaveně podívá.

Sophia: "Moje komplimenty, zajímalo by mě, jak dlouho bude trvat, než si toho všimneš, začínala jsem si dělat starosti Sharon... nebo ti mám říkat Vermouth?"

Vermut: „Být dcerou slavného spisovatele detektivních románů Yusaku Kudo s dokonalým nosem pro vyšetřování, nepřekvapuje mě, že se ti to podařilo zjistit ...

Chápu, že i vy jste velmi pomohli policii při řešení mnoha nevyřešených případů."

Sophia: "Vidím, že jsi mě vyšetřovala velmi důkladně, chceš autogram nebo si mě chceš vyfotit?" zeptám se sarkasticky a rozesměji ji .

Vermut: "Intuici jsi zdědila po svém otci, ale ostrý jazyk od koho? Možná od Yukiko?"

Sophia: "Možná jsem zdědila ostrý jazyk, ale alespoň nepoužívám 6leté děti jako alibi pro páchání ostudných vražd." řeknu znechuceně a ona překvapeně otevře oči.

Vermut: "tak se ti taky podařilo vyřešit případ před 14 lety eh, jsi hodně vzhůru, teď si začínám vzpomínat, proč jsi byla můj oblíbený student."

Sophia: "Co ode mě chceš?" ptám se vážným tónem hlasu

Vermut: "Co od tebe chci? Nejdřív jsem se tě rozhodla ušetřit, ale když jsem zjistila, že jsi agent FBI, nemohla jsem dál předstírat, že se nic nestalo, jsi hrozbou pro naši organizaci."

Sakra, jestli se jí podařilo odhalit mou pravou identitu, pak musela objevit i Akaiinu identitu

Vermut: "Bojíš se o sebe nebo svého partnera, Akai Shuichi, že?"

Sophia: "Jak jsi to zjistila?"

Vermut: „Organizace má oči všude drahá. I když bych ti za to měla poděkovat, vypadala jsi povědomě, ale nemohla jsem si vzpomenout, kde jsem tě předtím viděla, přestože jsem jsi si obarvila vlasy na blond a měla kontaktní čočky, pořád máš tu nápadnou podobnost s Yukiko.

Jakmile se mi podařilo objevit vaši pravou identitu, bylo hračkou objevit i Dai Moroboshiho.

Sophia: "Na co čekáš, abys mě zastřelila?"

Vermut: "Opravdu byste chtěli zemřít mou rukou? Je mi líto, ale nemohu uspokojit toto tvoje očekávání."

Sophia: "Nechceš si ušpinit ruce, jak vidím"

Vermouth: „Jediní členové organizace, které jste poznali, byli pouze Bourbon, Skotch a velmi sladká Akemi. Vzhledem k tomu, že Skotch je krtek který díky bohu vyřešen-

Sophia: "Neopovažuj se o něm mluvit, nejsi hodna"

Vermut: "Promiň, nemyslela jsem si, že máš rád zrádce, říkala jsem, že po zradě Scotche šéf také podezřívá Bourbona a aby ukázal svou loajalitu k organizaci, bude tě muset zabít před očima Vodky." ."

Sophia: "Vodka?"

Vermut: "ano, měl jsi velké štěstí, Gin je na cestě a šéf pošle Vodku, aby ověřil tvou smrt. Gin je krutý, ale když už mluvíme o Vodce, můžeš se rozhodnout, jak chceš zemřít, jsi šťastná?" "

Sophia: "Zdá se, že si velmi toužíte užít tu scénu, ví o tom Bourbon?"

Vermut: "Ne, ale teď už to víš, pojď Bourbon, pojď ven, vím, že nás posloucháš!" vykřikne a zaklepe na dveře pistolí.

Slyším, jak se otevírají dveře jeho domu a on konečně vyjde ven

Amuro: "jak jsi netrpělivá Vermut, chtěl jsem si užít scénu ze zákulisí" říká a vrhá na mě nepopsatelný pohled

Sophia: "Kde je Rye?"

Vermut: "Neboj se o něj, půjde za tebou do pekla."

Sophia: "Mohla bys sklopit zbraň, abych mohla sklopit ruce, víš, už mě nebaví je držet" řekla jsem a rozesmála jsem ji.

Vermut: "Je úžasné, že se tak bojíš o své paže, když se brzy budeš muset bát o svůj život."

Sophia: "Vlastně nechci umřít s bolestí kloubů v ramenou" řeknu a jemně si masíruji rameno

Vermut: "přestaň si z nás dělat legraci a drž hubu, Bourbone, svaž ji!"

Když se Vermouth přiblíží, poslechne a sváže mi ruce, vezme můj mobil do kapsy a já využiju příležitosti a udělám karate, snažím se utéct, ale Bourbon mi brání.

Sophia: "Co je s tebou? Vážně mě zabiješ, eh Bourbone?"

Amuro: "Na můj vkus moc mluvíš."

Vermut: „Bourbone, nebuď tak krutý k našemu rukojmímu a ji vezmi dovnitř, zatímco já zavolám naši nejdražší Stříbrnou kulku"

Vyhoví tím, že mě vezme dovnitř, zatímco Vermouth zůstane venku a volá Akaijovi na mobil

Sophia: "Nemyslela jsem si, že jsi tak dobrý v poslouchání rozkazů shnilého jablka."

Amuro: "Než se k nám Vermouth dostane, budeš muset odpovědět na některé z mých otázek."

Sophia: "Ach ano, nemůžu se dočkat..."

Amuro: "chtěl jsi mě použít pro informace?"

Sophia: „Budu k tobě upřímná Bourbone... ano je to pravda, přiznávám, tohle byl můj cíl.

Ale včera večer jsem změnila názor, když jsem zjistila, že víš co"

Amuro: "Oceňuji upřímnost" říká smutným tónem a dívá se dolů

Zdá se to skoro... smutné?

Sophia: "Jo, teď máš velmi dobrý důvod mě zabít."

Amuro: "Jak to můžeš vidět, že mě neznáš Sophia san"

Sophia: "Co tím myslíš?"

Amuro: "Slyšel jsem Vermouth říkat, že jsi dobrý detektiv, vyřešila jsi mnoho nevyřešených případů... a přesto jsi stále nedokázala pochopit, co k tobě cítím."

Co si o mě myslíš?

Sophia: "Nepoužíval jsi mě taky pro informace?"

Amuro: "Nikdy v životě mě nenapadlo udělat takovou věc"

Sophia: "I když mě nezabiješ, udělá to za tebe někdo jiný, jako Vermut"

Amuro: "Nedovolím to"

Sophia: "a jak?"

Amuro: "věř mi"

Najednou se k nám připojí Vermut a začne mluvit, čímž přeruší náš rozhovor

Vermut: "Silver Bullet to propadl, napodobil jsem hlas Barbie Kudo a teď je na cestě domů, a když se vrátí, najde úžasné překvapení."

Amuro: "Máš ve zvyku dávat přezdívky všem Vermut?"

Vermut: „vůbec ne, jen pár"

Sophia: "Víš, jak nestárneš? Co jsi upír? Mám ti přezdívat Dracula?" Zeptám se v žertu a Amuro potlačí smích

Vermut: "Ara Ara Sophia se na mě snaží být laskavější, dala jsem ti roztomilou přezdívku a pak nemůžu prozradit svá tajemství, pamatuješ? Tajemství dělá ženu ženou."

Asi po 20 minutách se Akai konečně vrací domů a vůbec nevypadá překvapeně, když vidí Bourbona, Vermuta a mě svázanou jako salám.

Akai: "Ach, jaké nepříjemné překvapení" řekl, když vstoupil a zavřel dveře.

Vermut: "Vidím, že v tomhle domě jste všichni velmi milí. Je to úžasné... podle toho, jak mluvíte, vypadáte opravdu jako bratři" říká, pohlédne na mě a pak na Akaie, zatímco Amuro pokračuje v nenávistném pohledu na Akaie. Koukni se.

Sophia: "Nezdá se, že by tě překvapilo, že tu vidíš Vermuta," říkám a obracím se k Akai

Akai: "Všechno už vím díky někomu," říká a mrkne na Bourbona

Amuro: "Pamatuj, že jsem to neudělal pro tebe Akai Shuichi, a až se příště znovu setkáme, pomstím se."

Vermut: "Ale co se děje?" Zeptá se zmateně

Amuro: "Nyní budeš muset spolupracovat s námi Vermutem" říká, když se ke mně blíží, aby mě rozvázal, a je překvapena, když si uvědomí, že jsem se odvázala.

Sophia: "Cože? Opravdu sis myslel, že za těch 20 minut čekání bych tam zůstala mlčky čekat na svou smrt?" Říkám, aby se zasmál

Vermut: "Bourbone, co to děláš?" Zeptá se a namíří zbraň na Bourbonovu hlavu

Amuro: "Pokud mě teď zabiješ nebo když s námi nebudeš spolupracovat, všichni budou vědět, že ty a šéf..."

Sleduji, jak se Amuro blíží Vermutovi k uchu a zašeptá něco, co Vermouthovi rozšíří oči a nakonec podrážděně skloní zbraň.

Vermut: "Můžeš říct, na které straně jsi na Bourbone, neříkej mi, že jsi taky krtek?!" vykřikne podrážděně.

Amuro: "Nejsem špión a můžu ti to dokázat, ale nenechám nikoho zabít Irene"

Vermut: "Ach, jak roztomilé, neříkej mi, že jsi se stal obětí kouzla Barbie Kudo?" Otázka, ale neodpovídá

Sophia: "Co máš na mysli?" Zeptám se a otočím se k Amurovi a Akai

Akai: "Plán je velmi jednoduchý, potřebujeme pouze spolupráci Vermouthu, budete muset předstírat, že jsi Sophia a zemře na 10 minut"

Vermut: "Doufám, že si děláš srandu!"

Amuro: "Akemi, teď můžeš vstoupit!" vykřikne najednou

Sophia: "Akemi?"

Vidím, jak se znovu otevírají dveře a vchází Akemi a dosahuje Akaie

Vermut: "Akemi taky? Máš opravdu rád ty dva, kteří se snažili využít jak tebe, tak naši organizaci?"

Akemi: "Ty o ní ani o Akaijovi nic nevíš"

Amuro: "Nebuď směšná Vermut, nikoho nemám rád, jen nechci mít na svědomí smrt ženy, ukážu ti svou loajalitu jiným způsobem"

Vermut: "Jediní směšní lidé jste tady jen vy."

Akai: „No tak, měla bys opravdu odvahu odsoudit svou bývalou žákyni k smrti? Pamatujete si, že Sophia ti byla nápomocna při spáchání vraždy před 14 lety, co kdyby svět zjistil, že slavná herečka Sharon Vineyardová je vrah?"

Poraženecky vzdychne a strčí zbraň zpět do tašky

Vermut: "Jak mě necháš zemřít?"

Akemi: "Podceňuješ mě, Vermut, vytvořila jsem drogu, která vytváří iluzi smrti tím, že ti snižuje tep a dech, takže v očích ostatních se budeš zdát mrtvá pro všechny záměry a účely, ale ve skutečnosti tě to neudělá." efekt zmizí automaticky po 10 minutách."

Vermut: "Jinými slovy budu mezi životem a smrtí ..."

Akemi: "pravděpodobně"

Vermut: "Nevěřím ti, kdo mě může ujistit, že mě opravdu nenecháš zemřít?"

Akemi: "Mám důkaz, lék byl také mnohokrát testován organizací"

Amuro: "Už a jak jsi řekla, díky bohu, že tu není Gin, Vodka bude potřebovat vidět jen tělo bez života"

Vermut: "Možná bych přimhouřila oči před Sophií, ale ne ty Akai Shuichi! Budeme tě navždy lovit a ty Kudo spratku budeš mým dlužníkem!"

Sophia: "Ještě jste mi nevysvětlili, jak jste dokázali všechno zorganizovat za tak krátkou dobu" ptám se těch dvou úplně se vyhýbám Vermutu

Amuro: "Když jsi odešla, umístila jsem štenici přímo sem ..." říká, položí mi ruku na vlasy a vytáhne štěnici.

Sophia: "Nemůžu tomu uvěřit"

Musel to umístit, když mě líbal...

Amuro: „stejně jako Vermut, i já jsem měl pochybnosti o vaší identitě, ale pak jsem měl tu čest slyšet všechno to příjemné uchování mezi vámi a Vermutem, přes štěnici a poté, co jsem si uvědomil, že jste v nebezpečí, rozhodl jsem se zavolat Ryeovi a nám všechno zorganizoval."

Sophia: "Vážím si toho, co pro mě děláš, opravdu, ale nebudu si hrát na zbabělce tím, že uteču a nechám to v rukou Vermoutha, Akemiho a Bourbona... zvládnu to sama."

Akai: "ne, nebudeš"

Vermut: "Takže tě mám ráda Sophio, nikdy nebuď zbabělec," mrkne.

Akemi: "Přinesu ti něco k pití, všichni se zdáte velmi unavení," říká, když jde do kuchyně a přináší nám všem pití.

Vermut: "Můžeš si ušetřit laskavost Akemi Miyano, když nám šéf dá rozkaz tě zabít, rád bych měla tu čest to udělat."

Sophia: "Akai, neměl jsi do toho Akemiho zatahovat" Řeknu, vyhubuji mu a vezmu si sklenici vody, abych ji vypila, byla jsem velmi vyrovnaná, asi po 30 sekundách jsem cítila, jak mi těžká hlava a nohy se chystají povolit, ale předtím než jsem mohla spadnout na zem jsem cítila paže, které mě popadly, jsou z Amura.

Sophia: "Nemůžu tomu uvěřit, právě jsi mě omámila prášky na spaní" zašeptám, když se vzdávám v Amurově náručí

Jak hloupá, byla jsem tak zaneprázdněna posloucháním Vermouthových slov, že jsem si nevšimla podvodu svých "přátel"

Amuro: "Promiň, ale je to pro tvé dobro, dávej na sebe pozor Sophio" zašeptá mi do ucha, když se mi pomalu zavírají oči...

•••

...

O 8 hodin později...

POV Sophia

Ale kde to jsem?

Slyším sluneční paprsky hladící mou tvář a zvuk... aut?

Pomalu otevřu oči, abych je přizpůsobil slunečnímu záření, a uvědomila jsem si, že ležím na zadním sedadle rodinného auta...

Zvedám hlavu, abych viděla, kdo řídí, je tam Akai a JODIE?!

Jodie: "Sophio, konečně jsi se probudila, začínala jsem se bát," řekne s úlevou.

Akai: "dobré ráno princezno."

Sophia: "Co se stalo?" ptám se a třem si hlavu kvůli silné bolesti, kterou cítím. "Moje hlava je v plamenech a potím se... Kde jsme?"

Akai: "Promiň, možná jsme zašli příliš daleko s dávkou prášků na spaní," říká a dívá se na mě ve zpětném zrcátku.

Jodie: "Vítej v New Yorku!"

Sophia: "NEW YORK!? počkej... teď si vzpomínám! Akemi, Bourbon a Vermut, kde jsou? Můžeš mi vysvětlit, co se stalo?"

Jodie: "Sophia zkus se uklidnit, je to v pořádku, teď jsi v bezpečí."

Akai: „V kostce, poté, co jsme vám dali prášek na spaní, Vermut souhlasila, že nám pomůže předstírat tvoji smrt. Převlékla se za tebe a vzala si drogu vytvořenou Akemi, Vodka tomu propadl a momentálně si organizace myslí, že jsi opravdu mrtvá. Strávila jsi celou cestu spánkem na prášcích na spaní, protože se Akemi spletla s dávkou."

Sophia: "Můžeme věřit Vermutu? Co když mluví pravdu?"

Akai: "ne, zajímá ji jejíí pověst, nebude"

Jodie: „Jo... pokud to udělá, FBI zveřejní její skutečnou identitu a případ vraždy před 14 lety.

Sharon je slavná, má pověst, kterou si musí udržovat. Měla bys poděkovat svému příteli a Akemi za spolupráci s tebou."

Sophia: "Můj přítel? Ale já přítele nemám."

Akai: "Pokud Bourbon není tvůj přítel, proč tolik riskoval, aby tě zachránil?"

Sophia: "Slyšel jsi to, nechtěl mít na svědomí smrt ženy."

Akai: "Myslím, že ti prášek na spaní vlezl do hlavy"

Sophia: „Jak se opovažuješ! A můžeš vědět, proč jsi mě omámil prášky na spaní?!?"

Akai: "Nápad byl můj, věděl jsem, že bys pomoc Vermutu nepřijala."

Sophia: "Co děláme v New Yorku?"

Jodie: "Vermutu se podařilo přesvědčit šéfa o tvoji smrti, ale Gin stále pochybuje, tak se budeš muset nějakou dobu skrývat, dokud nebude přesvědčen."

Sophia: "Musím varovat svou rodinu," říkám a beru si mobil

Jodie: "Toho se nemusíš bát, James už na to myslel. Jsou v bezpečí."

Podívám se na mobil, mám zprávu z neznámého čísla...

[Irene, naopak... Sophio, postarej se o sebe a postarej se také o Rye, díky přispění Vermouthu je organizace momentálně přesvědčena o tvé smrti, ale Shuichiho stále pronásledují. Chtěla jsem ti poděkovat, že jsi tu pro mě vždy, považuji tě za víc než jen za přítele... Doufám, že v budoucnu budeme mít příležitost se znovu setkat.

Mimochodem omlouvám se, jestli jsem to s dávkou prášků na spaní přehnal]

Akemi Miyano

Sophia: " Shuu"

Akai: "Co je?"

Sophia: "Jak to Akemi přijala, když zjistila, že jsme agenti FBI?" Zeptám se smutným tónem

Akai: "ve skutečnosti už to zjistila mnohem dříve" odpoví a přiměje mě otevřít oči

Sophia: "Jak?"

Akai: "Nevím, taky mě překvapila" odpovídá vážným a chladným tónem

Sophia: "A proč celou tu dobu předstírala, že se nic nestalo?" Ptám se, ale nedostávám odpověď.

Přesunu svůj pohled na Jodie a vidím ji velmi smutnou poté, co vyslovím jméno Akemi.

Bude to smutná kvůli vztahu mezi Akai a Akemi ...

Jodie byla vždy zamilovaná do Shuu.

Akemi...jsi opravdu silná žena

A Amuro, proč jsi pro mě tolik riskoval?

• Flashback

Amuro: Slyšel jsem Vermuta říkat, že jsi dobrý detektiv, vyřešila jsi mnoho nevyřešených případů... přesto jsi stále nedokázala pochopit, co k tobě cítím.

• Konec Flashbacku

Co si o mě myslíš? Kéž bych to od tebe slyšela...

Doufám, že se jednoho dne znovu setkám, až tohle všechno skončí...

Jodie: "Sophio, nějakou dobu budeš muset pracovat tady v Americe, a až se vody uklidní, vrátíme se to prozkoumat do Japonska," přeruší mé myšlenky.

Sophia: "Ano, možná je to takhle lepší."

Jodie: "Oh, zapomněla jsem, James ti blahopřeje k práci, kterou jsi udělala, je velmi spokojen."

Akai: "Zatím se budeme muset držet nízko."

Sophia: "Ano, zvláště ty Shuichi, organizace tě loví. Začínám se cítit špatně"

Jodie: "Určitě to bude kvůli práškům na spaní, co cítíš?"

Sophia: "Mám pocit, že budu zvracet."

Akai: "Nezvracej v mém autě."

Sophia: "Tak zastav to auto, už to nevydržím!"