Posmrtný život, záhada, kterou si namáhají své drahocenné hlavy slavní vědci již po staletí..

Je to něco jako Bermůdský trojúhelník, signál Wow!, ztracená Atlantida,ale nikdo nezažil tu skutečnost, nikdo nezažil let letadlem,které se ztratilo v Bermůdském trojúhelníku, nikdo nedoplaval k  ztracené Atlantidě.

Nebo snad ano?

Posmrtný život je něco jiného.. chcete se vrátit do své doby kdy jste zemřeli a napravit tu chybu. Chcete být se svojí rodinou těsně před svojí smrtí.

Už nechcete cítit tu osamělost a být v době, která se vám hnusí. Nechcete se bavit s lidmi, kteří nemají ani ponětí čím jste si prošli a co vás na celý Posmrtný život poznamenalo.

Ptáte se jakto,že to vím tak přesně?

Protože i já sama jsem si zažila smrt. Pro každého si jednou dojde.
Vězte, není to nic příjemného. Chvíli cítíte tu bolest, bezmoc, osamělost a potom se náhle 'probudíte' v bílém pokoji kde nikdo není kromě starého, nesympatického chlapa, který na vás kouká jak na magora, protože od této doby jste pro ostatní totální magor a vězeň 'posvátné časové linie'.

Vrátit se do své doby jen lze pokud daný člověk přijde na to jak cestovat časem. Což není tak jednoduché.

Kdo vlastně jsem?

Mé jméno je Lexia Fielld a od této jsem se stala Vaší průvodkyní mého zvráceného světa posmrtného..

___________________________________

27.11.2017 - den kdy jsem 'umřela' 

Už od malička jsem ráda bojovala se svými bratry. Učili mě různé bojové triky, chvaty. Mě to bavilo na tolik,že jsem v osmnácti vystudovala Agentku organizace DWT. Byl můj sen se dostat do této organizace, která pomáhala proti teroristickým útokům svým způsobem. 

Když se mi povedlo se tam dostat byla jsem nadšením bez sebe. Žila jsem sama od té doby co
umřeli při své vojenské misi takže  mi bylo jedno,že se budu muset přestěhovat z Floridy do New Yorku.

Po chvíli práce v DWT jsem zjistila,že to není jen tak nějaká organizace proti teroristickým útokům. Spíše se zaměřuje na cestování časem. Po chvíli jsem si zvykla,ale zkousnout to,že musím lhát všem o tom kdo jsem byl tvrdý oříšek. DWT má velmi přísné pravidla pro cestováním časem.

Vždycky budu vzpomínat na pravidlo číslo jedna 'vždycky u sebe mějte plně nabitý TimePad'  .

Tahle věta mi bude znít v hlavě vždycky když si vzpomenu na chybu,kterou jsem udělala.

Po 5 letech práce v DWT se že mě stala zkušená agentka. Byla jsem velitelkou hlavní jednotky  pro zvláštní operace s časem. Měla jsem dokonce svojí vlastní kancelář. Přidělili mi i asistenta..