Šla jsem za Greenerem do portálu, objevili jsme se před galerií v Londýně. Byli jsme na rušné ulici Londýna, všude troubící auta, naštvaní lidé a taky všude čajovny.. typický Londýn.

,,Nejsem zrovna fanoušek do kultury." oznámila jsem mu. Už odmalička jsem se spíš zajímala o boje, horory, duchovno.. uznám byla jsem divné dítě..

,,Mají se zde nacházet naše klony." informoval mě, já jen zvedla obočí s tázavým pohledem. To zase budu muset bojovat s mým já?

,,Zase?"

,,Nic jiného nám nezbývá." konstatoval.

,,Ať to už konečně mám za sebou..." znuděně jsem si pro sebe šeptla a šla za doktorem do galerie. Když jsme vstoupili najednou jsem na sobě měla rudou mikinu s černými džíny a černým trikem k tomu černé tenisky. I Greener měl normální oblečení.

,,Přejete si?" zeptala se recepční stojící za pultíkem.

Já se nadechla abych začala svůj proslov, v tom,ale najednou jsem se objevila v temnotě..

Co to je? Ptalo se moje já..

Zavřela jsem oči a znovu je otevřela. Byla jsem najednou v Londýně, konkrétně na střeše divadla a předemnou stála nějaká dívka.. modré vlasy, černý plášť s kapucí, kterou měla na hlavě takže jí nebylo vidět do obličeje, tmavě modré dlouhé šaty.

Na pravo od ní byl Greener, kterého škrtila pomocí černé magie - telekineze a on se snažil dýchat.. byl to hrozný pohled..

Měla bych ho spíš škrtit já..

,,Hele ty, ani nevím kdo jsi, přestaň ho škrtit. To je moje práce.. " uporňovala jsem ji.

Bylo vidět že se ušklíbla, udělala gesto krouživý pohled rukou a trhla prudce dlaní a tím Greener spadl na zem.

,,Takže telekineze..hm zajímavý.." šeptla jsem si pro sebe.

,,Varovala jsem vás. Nikdy ses neměla stát Rudou Kometu, teď za svoje rozhodnutí budeš trpět, jak ty i on..."

,,Okey, ale.. já se tě ptala na něco.. KDO.JSI.TY?" Řekla jsem a ona se tomu jenom uchechtla.

Zvedla ruku na horu a začala mě škrtit a já se najednou vznášela na zemí.

Viděla jsem jak za ní byl Greener